V pátek 4. července odpoledne zasáhl Českou republiku rozsáhlý výpadek elektřiny. Bez proudu zůstalo přibližně půl milionu odběrných míst, včetně části Prahy, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Vlivem technické závady, konkrétně pádu fázového vodiče na vedení V411 mezi rozvodnami Výškov a Čechy Střed, došlo k přetížení sítě a následnému výpadku dalších zařízení, včetně elektrárny Ledvice a rozvodny Krasíkov. Událost rychle ovlivnila provoz vlaků, tramvají, tunelů, městských systémů i průmyslových podniků.
Výpadek odhalil zranitelnost přenosové soustavy i nutnost připravenosti na mimořádné situace. Právě v této chvíli se naplno projevila hodnota bateriových úložišť. Zatímco rozvodná síť se postupně dostávala zpět do provozu, baterie okamžitě naskočily a udržely provoz nemocnic, firemních technologií i běžných domácností. „Páteční výpadek proudu opět poukázal na potřebu moderních řešení, která umí reagovat v reálném čase. Akumulace energie pomocí bateriových systémů umožňuje stabilizaci i zálohování v okamžiku, kdy klasická síť selže,“ říká Petr Foitl, CEO společnosti Solar Global Energy.
Reálné zajištění, nikoli jen rezerva
Bateriová úložiště, ať už v rezidenční nebo průmyslové podobě, fungují jako okamžitá ochrana proti výpadkům. V krizových momentech udržují chod IT systémů, zdravotnických přístrojů, osvětlení, vodních čerpadel nebo bezpečnostních zařízení. Pro nemocnice, datová centra nebo průmysl je to rozdíl mezi řízeným přechodem do záložního režimu a chaotickým kolapsem. „Pro obce, firmy nebo nemocnice jde o otázku kontinuity služeb, bezpečnosti a někdy i záchrany lidského života. V domácnostech pak o schopnost zachovat základní komfort a funkce, které jsme dříve považovali za samozřejmost,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Význam baterií se neprojevuje jen při velkých výpadcích. Krátká přerušení napájení – mikro výpadky – mohou vyvolat restart výrobních linek, ztrátu dat, znehodnocení produktů nebo vypnutí bezpečnostních prvků. Bateriová úložiště taková přerušení vykrývají v řádu milisekund.
Nezávislost díky ostrovnímu režimu
Ve spojení s fotovoltaikou umožňuje bateriové úložiště přechod do ostrovního režimu. Tedy úplné energetické nezávislosti na veřejné síti. Tento model je výhodný nejen při výpadcích, ale i pro každodenní optimalizaci spotřeby. Spotřebitel si energii vyrábí, ukládá a využívá podle svých potřeb.
Zatímco dříve šlo o řešení dostupné hlavně větším firmám, dnes si domácnosti pořizují kompaktní baterie spolu se solárními panely. Běžné spotřebiče mohou fungovat i po západu slunce nebo při výpadku sítě. Domácnosti tak získávají větší nezávislost, bezpečnost a stabilitu výdajů.
Technická odolnost i ekonomika provozu
Podle Solární asociace bylo v roce 2024 přes 80 % nových domácích fotovoltaik doplněno o bateriové úložiště. U firem šlo přibližně o polovinu případů. Česká republika patří v oblasti rezidenčních instalací mezi nejsilnější trhy Evropy. „Bateriová úložiště pomohla v obou směrech. Ráno dodávala energii do soustavy a později, při přebytku, energii akumulovala. Díky systému výměny regulační energie PICASSO se navíc podařilo exportovat až 1200 megawattů, což odpovídá výkonu jednoho temelínského bloku. Ukazuje se, že evropské přeshraniční propojení má obrovský význam,“ doplňuje Foitl.
Energetici přitom upozorňují, že právě flexibilita bateriových systémů umožňuje soustavě vyrovnávat výkyvy a zajišťovat stabilní dodávky. Dálkové řízení výrobních zdrojů umožnilo v pátek rychle reagovat na výpadek a minimalizovat jeho dopad. Někteří provozovatelé fotovoltaik byli schopni snížit výkon výroby během minut a tím ulevit síti.
Bezpečnost není náhoda
Páteční blackout měl jasnou příčinu, a to technické selhání, nikoli nedostatek nebo nestabilita obnovitelných zdrojů. Potvrdil to jak provozovatel přenosové soustavy ČEPS, tak vláda. Premiér Petr Fiala uvedl, že systém fungoval přesně tak, jak měl. V nouzovém stavu došlo k odlehčení přetížených větví a k řízené obnově provozu. „Správně navržená sestava s vlastním zdrojem a bateriovým úložištěm dokáže při výpadku zajistit provoz domácnosti nebo firmy na několik hodin. Moderní technologie přinášejí vyšší stabilitu, ale také ochranu zdraví a majetku,“ doplňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Podle vládního plánu má Česká republika do roku 2030 dosáhnout kapacity bateriových úložišť ve výši 3500 MWh. Analýzy Svazu moderní energetiky a think-tanku Fakta o klimatu však uvádějí, že realistický cíl je spíše 5800 MWh do roku 2030 a až 6800 MWh do roku 2035. Aktuálně je v provozu přes 2000 MWh, zejména v rezidenčním a SME sektoru.
Výpadek ze 4. července tak může být nejen varováním, ale i akcelerátorem investic. Ukázal, že baterie nejsou luxusem, ale promyšlenou součástí moderní infrastruktury.
Zdroj: redakce
