Smart Cities už není jen pojem, který slýcháme pravidelně ve vědeckofantastických snímcích, ale je to problematika, která začíná být navýsost aktuální již v naší době.
Chytré telefony, chytré kamery a nyní také chytrá města. Pod taktovkou nastupujících digitálních technologií se začínají čím dál více v současné době propojovat komunikační, informační a digitální technologie, což má jediný cíl – maximální zužitkování infrastruktury, podstatné snížení spotřeby energie a také stimulaci inovačního potenciálu jednotlivých měst.
Smart City tak představuje inovativní pojetí, které učiní život díky novým revolučním technologickým konceptům v chytrých městech kvalitnější, pohodlnější a také snesitelnější. Bude v nich také uplatňováno efektivnější využití všech dostupných zdrojů a udržitelnější městská mobilita. Musíme na tomto místě zmínit i lepší bezpečnost, a to díky chytrým CCTV kamerám, které umí rozpoznat obličeje (facial recognition). Tyto kamery budou schopné rozpoznat obličej ve zhoršených podmínkách.
V chytrých městech budou hrát hlavní roli právě nové technologie, zejména Internet věcí (IoT), umělá inteligence, cloud computing, analytika a v neposlední řadě rovněž již všudypřítomná mobilní zařízení. Život v chytrých městech se má podle již existujících plánů v ideálním případě blížit na začátku zmiňovaným vědcekofantastickým filmům, v nichž jsme svědky ovládání domů hlasem či pomocí našich chytrých telefonů. Důraz na propojenost zařízení ve Smart Cities, a to i ve smyslu občan-úřad je tak zřejmý.
Za chytré město je už dnes považován Dubaj. To se zaměřuje na implementaci nejnovějších digitálních a chytrých technologií, před časem byl spuštěn program „Smart Dubai“, který v sobě zahrnuje mnoho projektů, které využívají IoT, umělou inteligenci a další technologie. A je to právě Dubaj, který investuje masivní zdroje fo chytré infrastruktury či úplné digitalizaci úřadů. Téměř čtyřmilionové pulzující město se tak postupně začíná blížit původnímu ideálu Smart City, přívětivého místa s efektivní infrastrukturou, propojenými technologiemi a kvalitou života při trvalé starosti o udržitelnosti životního prostředí a snižování emisí.
Dalším příkladem chytrého města je potom Singapur. Můžeme jej bez nadsázky považovat za inteligentní město budoucnosti s vysokým inovačním potenciálem, který se daří postupně v praxi naplňovat. Singapur rozvíjí již několik let své projekty zaměřené na dopravu, mobilitu, efektivnější infrastrukturu, bezkontaktní technologie a „zelenější“ město. To ostatně dokládá péče, s jakou město pečuje o pořádek a bezpečnost.
Pokud dnes hojně slyšíme, jak potřebná je dnes digitalizace, v případě Singapuru to nejsou rozhodně jen prázdná slova. Naopak, Singapur má nejen digitalizovaný systém zdravotní péče či veřejnou správu, ale pomocí chytrého telefonu může obyvatel Singapuru sledovat například aktuální informace o mimořádných událostech nejen v dopravě, ale dalších odvětvích. Tyto informace pak mohou zabránit nečekaným či tragickým situacím, protože slouží jako účinná prevence.
Když se vydáme do Evropy, tak jedním z prvních měst, které si osvojilo koncept Smart City, byl nizozemský Amsterodam. Město přišlo s unikátní interaktivní laboratoří (IoT Living Lab), která umožňuje, aby člověk, instituce či firma navrhla a následně vyzkoušela vyvinout vlastní aplikaci, která by byla prospěšná pro město. Tím se na druhé straně dynamicky rozvíjí a rozšiřuje Internet věcí (IoT) nejen v Amsterodamu, ale i v celém Nizozemí. Země tulipánů je jedním z evropských lídrů technologických inovací, které úspěšně implementuje do celé řady návazných odvětví.
Základní stavební jednotkou chytrého města jsou kromě zmíněných technologií především jeho vlastní občané. Jejich náměty či návrhy pomáhají zlepšovat kvalitu služeb v chytrém městě. Právě informace občanů, kteří jsou zapojeni do systémů každého chytrého města, mohou v praxi zlepšit a zefektivnit dopravu. Ta se může stát plynulejší, lidé se dostanou na své místo určení rychleji a bezpečněji bez zbytečných zácp.
I Česká republika nemůže v této době fenomén chytrých měst pominout. Vláda schválila v květnu 2021 tzv. Koncepci Smart Cities – Odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony. Zohledňovala přitom více faktorů, zejména epidemii Covidu-19. Podle tehdejšího kabinetu má dokument zejména podporovat a motivovat města či obce k tomu, aby přicházely s inovativními koncepty řešení nových výzev a problém, a které by reflektovaly nejnovější vývoj digitálních a jiných technologií a a dalších nástrojů.
V lednu 2025 pak vláda schválila aktualizaci Implementačního plánu Koncepce Smart Cities do roku 2030. Koncepce má odrážet důslednou aplikaci Smart řešení, rozvoj podnikavosti nebo implementaci umělé inteligence, digitalizaci a zjednodušenou komunikaci občanů s úřady.
Je na druhou stranu jasné, že se jedná o běh na dlouhou trať, projekt Smart Cities v obecné rovině je konceptem, který bude vyžadovat mnoho času a také náležitou součinnost občana. Propojení lidí, technologií a objektů však může ze světových metropolí a nejen jich vytvořit mnohem atraktivnější místa pro život, která budou vyhledávána a hojně navštěvována. Chytrá města tedy už nejsou jen hudbou budoucnosti, ale živé přítomnosti.
Zdroj: redakce
