„Nový rok 2023 bude těžší, než ten, který jsme opustili.” Uvedla v neděli šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. „Proč? Protože všechny tři velké ekonomiky – USA, EU a Čína – zpomalují současně,“ řekla.
Již v říjnu snížil MMF výhled globálního hospodářského růstu na rok 2023, což odráží pokračující brzdu v podobě války na Ukrajině a také inflační tlaky a vysoké úrokové sazby, které vytvářejí centrální banky, jako je americký Federální rezervní systém, a jejichž cílem je tyto cenové tlaky omezit. Od té doby Čína zrušila svou politiku nulové spotřeby a zahájila chaotické znovuotevření své ekonomiky, ačkoli tamní spotřebitelé zůstávají obezřetní v souvislosti s nárůstem případů koronaviru.
„Poprvé po 40 letech bude růst Číny v roce 2022 pravděpodobně na úrovni globálního růstu nebo pod ním,“ uvedla Georgievová. „Kromě toho je pravděpodobné, že „požár křoví“ v podobě očekávaných infekcí COVID tam v nadcházejících měsících ještě více zasáhne její ekonomiku v letošním roce a potáhne regionální i globální růst”, uvedla Georgieva, která koncem minulého měsíce odcestovala do Číny v rámci služební cesty MMF. „V příštích několika měsících to bude pro Čínu těžké a dopad na čínský růst bude negativní, dopad na region bude negativní, dopad na globální růst bude negativní,“ řekla. Ještě v říjnové prognóze MMF predikoval růst čínské ekonomiky v roce 2023 na úrovni 4,4%, nicméně zdá se, že v nejbližší době dojde ke korekci předpovědi směrem dolů.
Ekonomika USA bude letos nejodolnější
Americká ekonomika, podle Georgievové, údajně letos bude stát poněkud stranou a může se tak vyhnout přímému poklesu, který by měl podle MMF postihnout až třetinu světových ekonomik. Podle ní jsou USA odolnější „mohou se vyhnout recesi”, řekla. Podle ní zůstává tamní trh práce poměrně silný. Tato skutečnost však sama o sobě představuje riziko, protože může bránit pokroku, kterého Fed potřebuje dosáhnout při snižování americké inflace na cílovou úroveň z nejvyšších hodnot za posledních čtyřicet let, kterých se dotkla v loňském roce.
Inflace vykazovala známky překonání svého vrcholu na konci roku 2022, ale podle FEDem preferovaného měřítka zůstává téměř třikrát vyšší než jeho 2% cíl. V loňském roce, v rámci nejagresivnějšího zpřísňování úrokové politiky od počátku 80. let, Fed v březnu zvýšil svou základní úrokovou sazbu z téměř nulové hodnoty na současné rozpětí 4,25 % až 4,50 % a představitelé FED minulý měsíc předpokládali, že v roce 2023 překročí 5% hranici, což je úroveň, která nebyla zaznamenána od roku 2007.
Evropu čeká recese. Vyhne se ČR?
Tak, jako MMF hledí na americkou ekonomiku s mírným optimismem, směrem k evropským ekonomikám tak nečiní. Válka v Rusku a na Ukrajině si vybírá stále větší daň na evropských ekonomikách, růst na celém kontinentu klesá a inflace nevykazuje žádné známky zmírnění. Podle prognóz výhledu světové ekonomiky vyspělé evropské ekonomiky v příštím roce vzrostou pouze o 0,6 %, zatímco rozvíjející se ekonomiky (bez Turecka a konfliktních zemí Běloruska, Ruska a Ukrajiny) vzrostou o 1,7 %. To je o 0,7 procentního bodu, resp. 1,1 procentního bodu méně než v červencových projekcích. U Německa MMF predikoval ještě v říjnu dokonce pokles o 0,3%.
Přestože se předpokládá, že inflace v letošním roce klesne, zůstane výrazně nad cíli centrálních bank, a to na úrovni přibližně 6 % ve vyspělých evropských ekonomikách a 12 % v rozvíjejících se ekonomikách. Vzhledem k tomu, jak je česká ekonomika závislá na exportu právě do Německa, lze očekávat, že se recese přelije i do naší ekonomiky…
