Už jen měsíc nás dělí od dalšího ročníku tradiční konference Dny teplárenství a energetiky 2024 v Olomouci, na které se samozřejmě také chystá naše redakce. Transformace teplárenství a odklon od uhlí ovlivňují strategický vývoj teplárenství v následujících letech. A jsou také hlavními tématy blížící se konference.
Celý obor je na cestě k odklonu od uhlí. Vzhledem k návrhům Evropy snížit do roku 2040 produkci o 90 procent, je třeba počítat s tlakem na absolutní nulové emise uhlíku. Obor nemůže dlouhodobě počítat ani s fosilním plynem.
Nově navržená Státní energetická koncepce opisuje de facto vůli Evropy mít v daných termínech cílové hodnoty. Nepočítá ovšem s ekonomickými vlivy. Existují ukazatele, které naznačují, že využívat uhlí bude ekonomicky nevýhodné a skončí tedy dříve. To by pro ekonomiku na úrovni státu mohlo mít negativní důsledky.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu navrhuje Státní energetická koncepce v rámci strategie odchodu od uhlí dva klíčové nástroje: legislativní ukotvení termínu konce využívání uhlí a přípravu nástrojů veřejné podpory. Ty mají zajistit hladký a bezpečný přechod od uhlí, přičemž termíny jejich plnění jsou stanoveny na polovinu a konec roku 2025. Tyto nástroje budou podporovat transformaci energetiky směrem k udržitelnějším a čistším zdrojům energie, zatímco zohlední sociální a ekonomické dopady odchodu od uhlí.
Transformace teplárenství
Transformace teplárenství, jíž bude na dubnové konferenci věnován samostatný blok, je úzce spojena s novými moderními bezuhlíkovými technologiemi, které mají dostatečnou efektivitu pro velké teplárenství. Budoucnost oboru je v jejich různorodosti. Pokud bude v budoucnu potřeba například 10 MW tepla, bude mít teplárna instalované zdroje na úrovni třeba 40 MW, ale s flexibilními zdroji. „Portfolio zdrojů bude v budoucnosti například biometan, tepelné čerpadlo, elektrokotel, odpady a možná i biomasa – avšak jednoznačně v kombinaci s dostatečně velkou akumulací tepla,“ říká Jiří Vecka, specialista pro ochranu ovzduší a emisní obchodování Teplárenského sdružení ČR. Dále uvádí, že budou stanoveny různé formy provozu, například letní a zimní, od něhož se v rámci jedné teplárny bude odvíjet skladba využívaných zdrojů.
Až třetinu energie z tepláren budou v budoucnosti zajišťovat velká průmyslová tepelná čerpadla. Za podmínky, že rozvoj OZE bude tak masivní, jak je naplánováno. „Přebytky elektřiny z OZE se budou muset nějak využít nebo akumulovat. Baterie nejsou pro velké teplárenství řešením. Použití chemických vazeb zelených plynů by možné bylo, tady si však myslím, že zatím nemáme správně zvládnuté a efektivní technologie, nemluvě o podmínkách v ČR. Moderní čerpadla jsou již nyní efektivní a jejich prostřednictvím můžeme přebytečnou energii jednoduše akumulovat do tepla,“ říká k problematice Jiří Vecka.
Novým technologiím se letos bude věnovat i oblíbený blok „Odpady“, který tradičně otevírá druhý den. Odpady budou mít v teplárenství již brzy větší slovo. A nejen tím, že budou využívány energeticky. Na stole je nyní i chemická recyklace či výroba bioplynu.
