Evropská unie si vytyčila ambiciózní cíl – posílit ochranu před kybernetickými hrozbami prostřednictvím směrnice NIS2 (Network and Information Security Directive 2). Tento nový rámec měl být plně implementován do národních legislativ do 17. října 2024, aby zajistil vyšší bezpečnost podniků, veřejných institucí i celé kritické infrastruktury.
Jenže skutečnost je znepokojivá: pouhých 9 z 27 členských států splnilo svou povinnost včas, zatímco 18 zemí stále nemá odpovídající zákony. Zpoždění v implementaci NIS2 představuje nejen zvýšené riziko kybernetických útoků, ale také vytváří legislativní chaos pro firmy, které působí v několika zemích najednou.
Kdo splnil, kdo zaostává? Stav implementace NIS2 v Evropě
Podle dostupných údajů dokázalo transpozici směrnice NIS2 dokončit devět států, které ji úspěšně začlenily do své legislativy:
Slovensko, Řecko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Estonsko, Litva, Dánsko a Švédsko.
Na druhé straně spektra stojí 18 zemí, které stále nedokázaly implementovat nová pravidla a riskují tak oslabení bezpečnosti:
Belgie, Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko.
Mnohé z těchto států přitom patří mezi nejvýznamnější ekonomiky Evropy a jejich nečinnost zvyšuje celkové riziko kybernetických útoků na celém kontinentu.
„Zpoždění v implementaci NIS2 není jen administrativní nedostatek. Znamená to, že obrovská část evropské infrastruktury zůstává zranitelná vůči kybernetickým hrozbám,“ varuje bezpečnostní analytička Marta Nováková.
Proč je NIS2 tak důležitá?
Směrnice NIS2 přináší největší změny v evropské kybernetické legislativě za poslední roky. Její cílem není pouze ochrana velkých společností a veřejných institucí, ale také menších a středních podniků, které se stále častěji stávají terčem hackerských útoků.
Hlavní přínosy nové směrnice:
- Ochrana širšího spektra odvětví – NIS2 se týká nejen IT a telekomunikací, ale také zdravotnictví, energetiky, dopravy či finančních služeb.
- Přísnější bezpečnostní požadavky – organizace budou muset zavést silnější opatření proti kybernetickým hrozbám.
- Povinnost hlásit bezpečnostní incidenty – společnosti a instituce musí nahlásit kybernetické útoky v krátkém časovém horizontu.
- Harmonizace pravidel napříč EU – sankce za porušení bezpečnostních standardů budou sjednoceny v rámci celé unie.
„Bez směrnice NIS2 je Evropa jako pevnost, jejíž brány zůstávají otevřené. Každá prodleva v implementaci znamená vyšší riziko útoku,“ říká kybernetický stratég Jan Kovář.
Důsledky zpoždění: Hrozba, která přesahuje hranice jednotlivých států
Zpoždění v implementaci NIS2 má široké dopady, které se dotýkají nejen vlád a státních institucí, ale především firem a běžných občanů:
- Otevřené dveře pro kyberzločince – zranitelné systémy mohou být napadeny ransomwarem nebo jinými formami kybernetického útoku.
- Regulační zmatek – firmy působící v několika zemích EU se musí řídit nejednotnými pravidly, což komplikuje jejich fungování.
- Zvýšené finanční náklady – čím déle bude implementace směrnice zpožděna, tím dražší bude v budoucnu dohnat chybějící bezpečnostní opatření.
- Slabší postavení EU na globální scéně – Evropa byla dlouho považována za lídra v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale současné zpoždění může tento status ohrozit.
Evropská komise už proti opozdilým státům zahájila řízení pro nesplnění povinností a tlačí na rychlou nápravu situace.
Co mohou firmy dělat už nyní?
Přestože legislativní proces v mnoha zemích zaostává, organizace by neměly čekat na finální podobu národních předpisů a měly by jednat co nejdříve:
- Začít s přípravami na soulad s NIS2 – i bez definitivní legislativy se lze řídit principy směrnice.
- Investovat do moderních bezpečnostních technologií, například detekce hrozeb v reálném čase nebo modelu Zero Trust.
- Školit zaměstnance – lidský faktor je stále jednou z nejčastějších příčin úspěšných kybernetických útoků.
- Posílit bezpečnost dodavatelských řetězců – často jsou slabým článkem bezpečnosti právě externí partneři.
„Čekat na stát je v dnešním světě kybernetických hrozeb hazard. Firmy musí jednat samostatně a proaktivně, pokud chtějí ochránit svá data, zákazníky i reputaci,“ varuje bezpečnostní konzultant Petr Novotný.
Evropa pod tlakem: Bude NIS2 implementována včas?
Evropská komise zvyšuje tlak na opozdilé státy a očekává, že většina zemí dokončí legislativní proces do druhé poloviny roku 2025. Otázkou však zůstává, zda to nebude příliš pozdě.
„Každý den zpoždění je vítězstvím pro kybernetické zločince,“ upozorňuje Nováková. „Evropa se musí rychle pohnout kupředu, jinak se stane digitálním bojištěm.“
NIS2 není jen byrokratická povinnost, ale nutnost pro bezpečnou budoucnost Evropy
Směrnice NIS2 představuje zásadní posun v ochraně digitálního prostoru a její implementace by měla být absolutní prioritou pro všechny členské státy.
Firmy nesmí vyčkávat na konečné rozhodnutí států, ale musí samy začít posilovat svou kybernetickou ochranu. Pouze tak lze minimalizovat rizika a připravit se na stále sofistikovanější hrozby.
NIS2 není jen soubor pravidel, ale zásadní krok k bezpečnější a odolnější Evropě. Pokud budou státy otálet, můžeme za to všichni zaplatit vysokou cenu.
Zdroj: redakce
