Zaměstnanecké benefity nejsou v naší republice žádnou novinkou – stačí se ohlédnout do Zlína pozdního 19. století za průmyslníkem Tomášem Baťou, který svým zaměstnancům poskytoval zvýhodněné bydlení i zdravotní péči. V dnešní podobě představují benefity oblíbený motivační nástroj českých firem, přičemž krátce před koronavirovou pandemií se zaměstnavatelé s nabídkami atraktivních výhod doslova přednáněli. Míra nezaměstnanosti v ČR totiž tou dobou dosahovala 20letého minima a uchazeči o práci si mohli vybírat. Dlouhé měsíce lockdownů a změny na pracovním trhu se na nabídce zaměstnaneckých benefitů podepsaly, jejich popularita však neklesá.
Co si pod termínem zaměstnanecké benefity představit?
Jedná se o odměny, které firma zaměstnancům poskytuje vedle platu jako tzv. nenárokovou složku. Protože zákoník práce tento pojem neupravuje a zabývá se pouze minimálními standardy péče o zaměstnance, k nimž patří příspěvky na stravování nebo odborný rozvoj zaměstnanců, nevyplývá zaměstnavatelům žádná povinnost benefity v jakémkoli rozsahu nabízet. Rádi to však dělají, jelikož se jedná o konkurenční výhodu, která může přilákat kvalitní uchazeče a udržet pracovní morálku i spokojenost u stávajících zaměstnanců.
Úspěchu v této oblasti dosáhne taková firma, která dokáže zajisti dostatečně pestrou a lákavou skladbu zaměstnaneckých benefitů. Možností je nespočet. Obecně je můžeme shrnout do dvou velkých podskupin, benefity finanční a nefinanční. Finanční benefity jsou u zaměstnanců velmi populární a mohou zahrnovat například 13. a 14. plat, kvartální odměny odvíjející se od zisku společnosti nebo takzvané zaměstnanecké akcie. Velmi žádanými výhodami z této kategorie jsou dorovnání platu v nemoci nebo příspěvek na dovolenou a dopravu do zaměstnání; české firmy je bohužel zatím nenabízejí velmi málo.
Změny ve vnímání zaměstnaneckých benefitů
Mnoho výhod, které ještě před patnácti lety “táhly”, dnes zaměstnanci pokládají za naprostou samozřejmost. Patří k nim přátelský kolektiv, několik dní dovolené navíc, káva a drobné občerstvení na pracovišti nebo proplácení výloh během pracovní cesty. Na co tedy v současnost lidé slyší?
Průzkumy ukazují, že lidé preferují benefity, které jim umožní optimalizovat soukromý a pracovní život. Je tedy nasnadě, že nejraději sáhnou po prodloužené dovolené, což obvykle bývá 5-6 týdnů ročně. Některé firmy dokonce zavedly tzv. neomezenou dovolenou, kdy si zaměstnanec může rozvrhnout projekty tak, že v jedné části roku pracuje prakticky nepřetržitě, aby si pak mohl dovolit dlouhodobě nepracovat. Tento systém je však velmi založen na důvěře a nelze uplatnit pro všechny pracovní pozice. Zajímavou možností, která aktuálně zažívá boom v britských firmách, je čtyřdenní pracovní týden. Prokazuje se, že při delším pravidelném odpočinku výkonnost ve firmách stoupá, a s ní i nálada zaměstnanců.
Kromě již zmíněných finančních benefitů dále táhne možnost pracovat na Home office. Práce z domů se během pandemie stala v řadě oborů nutností, a ačkoliv rozhodně nevyhovuje každému, mnoha zaměstnancům se do kanceláří vracet nechce. Líbí se jim volnější pracovní doba, absence dojíždění a možnost soustavné péče o děti, bezdětní si pak užívají klid na práci v domácím prostředí. I ti, kteří nepracují doma, ale často ocení, když zaměstnavatel ve smlouvě neurčuje striktně danou dobu, kterou musí v práci strávit, ale pouze určitý počet hodin. Flexibilní pracovní doba zaměstnancům umožní přijít do kanceláře kdykoliv mezi 7:00 až 12:00 a odcházet po osmi odpracovaných hodinách mezi 15:00 až 20:00. Noční sovy si mohou trochu přispat a rodiče zase včas vyzvednout děti ze školy.
Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnavatelů
Zatímco některé firmy rychle naskočily na vlak měnících se benefitů, více než 60 % zaměstnavatelů se letos nechystá svou nabídku přehodnotit. Zaměstnanecké benefity jsou přitom často zajímavé i pro zaměstnavatele, protože některé nepodléhají zdanění a lze je započíst do nákladů. To se týká například jazykových kurzů pro zaměstnance, peněžní příspěvek na kulturní či sportovní akce. A co české společnosti nabízejí svým zaměstnancům nejčastěji? Jsou to příspěvky na obědy ve formě elektronické stravenkové karty, stravenkového paušálu nebo klasických papírových stravenek, nejčastěji ve výši 90 Kč na den.
Mnoho zaměstnavatelů v poslední době zjistilo, že zdraví je nade vše, a i to se odráží na firmami poskytovaných benefitech. Možnost čerpat tzv. Sick days, tedy několik dní volna navíc v případě náhlých zdravotních problémů, u nás nabízí celých 39 % firem – a zaměstnanci jí hojně využívají. Zde ale péče o zdraví nekončí. Od pandemie vzrostl důraz na fyzické i duševní zdraví, a tak firmy často poskytují i vouchery na vitamíny a potravinové doplňky nebo psychologickou podporu. Někteří zaměstnavatelé dokonce zajistí služby maséra nebo cvičení jógy na pracovišti. K novým trendům dále patří příspěvek na zdravotní pojištění.
Nejrozšířenější a nejoblíbenějším systémem benefitů je v současné době tzv. Cafeteria systém, kdy si zaměstnanci mohou volit benefity z nabídky dle vlastních preferencí. Fixní systém benefitů pro celou firmu se spíše neosvědčuje. Naopak, zaměstnavatelům lze doporučit, aby se zamysleli nad tím, jestli se jim nevyplatí vytvořit několik strategií pro různé skupiny zaměstnanců – například rodiče, technicky zaměřené specialisty nebo nejmladší příslušníky generace Z. Je však třeba mít na paměti, že i sebedelší seznam benefitů je pouze nádstavbou zajímavé, dobře ohodnocené práce v příjemném prostředí, nikoli její náhražkou.
