V loňském roce zažily společnosti po celém světě různé obchodní otřesy, od globálního konfliktu až po nestálé ceny energií a prudce rostoucí inflaci. Na počátku pandemie v roce 2020 prozíraví odborníci předpovídali, že narušení pandemií COVID-19 bude nejvýznamnější událostí tohoto desetiletí. V zásadě se nespletli, nicméně konflikt na Ukrajině je, co do dopadu na export, srovnatelně silný game changer element.
Podle Světové obchodní organizace (WTO) světový obchod v letošním roce v důsledku těchto šoků ztratí dynamiku. Zatímco pro rok 2022 se očekával růst objemu světového obchodu se zbožím o 3,5 %, v roce 2023 tato čísla pravděpodobně výrazně poklesnou až k 1%. OECD uvádí podobně konzervativní údaje, podle nichž očekávaný globální hospodářský růst činí pouze 2,2 % oproti dříve předpokládaným 3,2%.
V Evropě budou vysoké ceny energií v důsledku rusko-ukrajinské války omezovat výdaje domácností a zvyšovat výrobní náklady, uvedla WTO. Dále dodala, že ve Spojených státech zpřísnění měnové politiky zasáhne výdaje citlivé na úroky v oblastech, jako je bydlení, motorová vozidla a fixní investice. Čína se nadále potýká s epidemiemi COVID-19 a přerušením výroby v kombinaci se slabou zahraniční poptávkou. A konečně, rostoucí účty za dovoz pohonných hmot, potravin a hnojiv by mohly vést k potravinové nejistotě a dluhovým potížím v rozvojových zemích, uvedla. Tyto prognózy pravděpodobně znamenají, že malé podniky, které se už loni potýkaly s obtížnými podmínkami, si v roce 2023 nemusí oddechnout.
Jak je vidno, nadcházející rok bude pro české exportéry, ale můžeme říci, že i pro mezinárodní obchod celkově, plný zajímavých výzev. Vzhledem k dynamickým dějům v souvislosti s redefinicí globální geopolitické rovnováhy, může být pro české exportéry rokem velkých vítězství a úspěchů, ale i opakem. Nejvýznamněji do tohoto procesu promluví patrně situace na Ukrajině. Ruské trhy v branžích podléhajících sankcím EU jsou patrně pro Západ (a pro Českou republiku zejména) ztraceny na dlouho, nicméně: pokud by došlo již v tomto roce k mírovému vyřešení ukrajinské krize, může to český export „vykopnout” do zajímavé úrovně.
Válka a český export
Východ Ukrajiny zdecimovaný dlouholetým konfliktem bude schopen (a nucen), v rámci potenciální obnovy, absorbovat mimořádný objem průmyslové produkce, kde české firmy mají rozhodně co nabídnout, ať už se jedná o energetiku, nebo i další infrastrukturní dodávky. Podle návrhů by Česká republika měla, společně s Finskem a Švédskem, participovat na rekonstrukci Luhanské oblasti. Ta je nicméně v současnosti okupována Ruskem a její rekonstrukce zmíněnými státy přichází v úvahu pouze při válečném výsledku, který by byl mimořádně příznivý pro Ukrajinu…
Pokud opustíme útěšnou vizi blízkého konce tragického konfliktu, i pokračování války český export ovlivní. Minimálně české zbrojovky. Premiér Petr Fiala ve svém novoročním projevu uvedl, že „Systematicky podporujeme zapojování domácího průmyslu do armádních zakázek. Vytváříme tím pracovní místa, většinou s vysokou přidanou hodnotou, tedy místa dobře placená, a podporujeme tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Řada českých firem, jež se věnují obrannému průmyslu, také v posledních měsících rozšířila svoji výrobu a nabírá tisíce nových zaměstnanců.”
Středoevropské zbrojovky za poslední rok ukázaly, že umí opravovat poškozená vozidla Ukrajinské armády, umí modernizovat sovětskou bojovou techniku, ať už jde o protiletadlové rakety, bezzákluzová děla, nebo minomety a další, ale hlavně jsou k nim schopny dodávat i munici, které je v takto rozsáhlém konfliktu potřeba skutečně mnoho. Jen dělostřeleckých granátů vypálí ukrajinská strana denně několik tisíc.
Projekty ekonomické diplomacie
Bylo by samozřejmě chybou zmínit v kontextu očekávání exportu jen horkou Ukrajinskou půdu. Ačkoliv primární zónou, kam směřuje český export je Německo a Evropa obecně, firmy z České republiky nějakým způsobem exportují na všechny kontinenty. Ministerstvo zahraničních věcí proto představilo nové projekty na podporu ekonomické diplomacie (PROPED). V první výzvě pro rok 2023 bylo schváleno 176 projektů. Projekty PROPED podporují české firmy při vstupu na zahraniční trhy a při nabídce obchodních řešení zahraničním partnerům. Vedle Ministerstva zahraničních věcí se na společném financování projektů podílí i další vládní rezorty a instituce.
Pokud pomineme cestovní ruch a další „měkké obory”, sestává seznam, co do oborů, zejména z projektů na podporu: Důlního, těžebního a ropného průmyslu (8 podpořených projektů), dále Energetického (také 8), Leteckého (5), Stavebního, Strojírenského, Zdravotnického, a Farmaceutického průmyslu.
Velmi bohatě je zastoupen Obranný průmysl, a to 22 akcemi a Zemědělství a potravinářský průmysl (34 aktivit). Coby zajímavé příklady podpořených akcí uveďme:
- Podnikatelská mise doprovázející ministra průmyslu a obchodu do Kataru v březnu (Energetický průmysl)
- Podnikatelská mise zástupce MO ČR do Nigérie v září (Obranný průmysl)
- Účast českých firem na veletrhu Defense & Security 2023 v listopadu (Obranný průmysl)
- Prezentace českých potravinářských firem na veletrhu FoodTech 2023 v Ho Či Minově městě v prosinci
Závěrem:
Přes 30% českého exportu směřuje dlouhodobě do Německa. Od výkonů této ekonomiky (a jejího exportu) se tak bude odvíjet nejméně třetina toho našeho. Prezident Spolkového svazu velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) Dirk Jandura pro agenturu Reuters k očekávání pro rok 2023 uvedl: „V roce 2023 nenastane propad exportu, nemůžeme ovšem očekávat ani prudký růst, v důsledku zvyšování úroků Evropskou centrální bankou máme silnější euro. To export nepodpoří.”
Nám tedy, do určité míry, nezbývá než Němcům držet palce, neboť úspěch/neúspěch jejich exportu se silně odrazí i ve výsledcích našich firem.
