V posledních měsících jsme svědky intenzivních debat o regulacích umělé inteligence (AI) na úrovni Evropské unie. Jako IT architekt s dlouholetou praxí v oboru cítím potřebu vyjádřit svůj nesouhlas s přísnými regulacemi, které omezují vývoj a implementaci AI technologií. Podporuji otevřený dopis 49 šéfů technologických firem, kteří vyzývají EU k uvolnění těchto regulací. Je nezbytné, aby regulátoři pochopili dynamiku technologického vývoje a přizpůsobili své přístupy tak, aby podporovali inovace.
Regulace jako brzda inovací: Případ společnosti Meta
V IT odvětví jsou regulace často krok za technologickým pokrokem. Technologie se vyvíjejí exponenciální rychlostí, zatímco legislativní procesy bývají pomalé a zdlouhavé. Tento nesoulad vede k tomu, že regulace buď přicházejí příliš pozdě, nebo jsou v době svého zavedení již zastaralé. V oblasti umělé inteligence (AI) je tato dynamika ještě výraznější. Přísné regulace mohou odradit firmy od investic do výzkumu a vývoje, což nakonec oslabuje konkurenceschopnost evropských podniků na globálním trhu. Situace společnosti Meta je ilustrativním příkladem negativního dopadu těchto regulací. Meta byla nucena odložit spuštění svého AI chatbota v Evropě, zatímco v jiných regionech je tato technologie již několik měsíců dostupná. Navíc musela zavést možnost pro uživatele odmítnout použití svých dat pro trénink AI, což výrazně komplikuje vývoj a zdokonalování AI modelů.
Konkurenceschopnost Evropy v ohrožení
Evropa riskuje, že zůstane pozadu za ostatními světovými lídry v oblasti AI, jako jsou Spojené státy a Čína. Přísné regulace vytvářejí nepřátelské prostředí pro inovace a odrazují talenty i investory. Evropské firmy jsou nuceny vytvářet specifická pravidla nebo dokonce úplně vylučovat EU z některých AI projektů. To vede k „mozkovému odlivu“ a přesunu technologických center mimo Evropu. Historie nás učí, že největší technologické průlomy byly dosaženy v prostředí svobody a otevřenosti. Internet, mobilní technologie, cloud computing – všechny tyto technologie se rozvíjely v prostředí minimální regulace.
Regulace často přicházely až poté, co byla technologie široce přijata a integrována do společnosti. V mnoha případech regulace sloužily spíše k ochraně zavedených hráčů
než k podpoře inovací. Administrativní bariéry a nejednotné regulační rozhodování pouze přispívají k fragmentaci trhu a oslabují pozici Evropy v globální soutěži. Místo snahy o detailní kontrolu je třeba zaměřit na vytváření rámcových podmínek, které podporují inovace a zároveň zajišťují základní ochranu uživatelů. To zahrnuje podporu otevřených standardů, investice do vzdělávání a výzkumu a vytvoření prostředí, které láká talenty a investory. Společně můžeme najít rovnováhu mezi potřebou ochrany uživatelů a podporou inovací.
Budoucnost není v přísných regulacích, ale v otevřenosti, spolupráci a podpoře kreativity.
Je důležité si uvědomit, že technologie jako AI mají potenciál přinést obrovské výhody celé společnosti, od zvýšení produktivity až po řešení globálních výzev, jako jsou změna klimatu či zdravotní péče. Evropa má jedinečnou příležitost stát se lídrem v oblasti AI, pokud vytvoří prostředí, které podporuje inovace a přitahuje talenty. To však vyžaduje odvahu opustit zastaralé přístupy k regulaci a přijmout dynamiku moderního technologického světa.
K tématu se blíže vyjádřil David Strejc, odborník a aktivista v oblasti umělé inteligence z AutoERP, autoerp.cz
David Strejc, odborník v oblasti AI a architekt lowcode AutoERP
Od roku 2004 aktivně působil v oblasti firemního IT. Byl spolumajitelem společnosti Easy Software s.r.o., která je známá díky produktu easyredmine.com. V současnosti je jednatelem společnosti Apertia Tech s.r.o a architektem AutoERP. David má i korporátní zkušenosti. Působil i jako infrastructure architekt v O2 a nebo system & solution designer v T-Mobile. Je velkým propagátorem Open Source a AI, v čemž vidí budoucnost IT.
Zdroj: Kasparpr
