Ještě nedávno se o nich mluvilo spíš v akademických kruzích. Dnes se o malých modulárních reaktorech, označovaných zkratkou SMR, vážně uvažuje v energetice, průmyslu i veřejném sektoru. Pro českou energetickou transformaci by mohly sehrát výraznou roli. Zejména v teplárenství, které hledá náhradu za uhlí, a v průmyslu, který nutně potřebuje stabilní a bezemisní zdroje tepla.
Co jsou malé modulární reaktory
SMR jsou kompaktní jaderná zařízení, která fungují na stejném principu jako klasické jaderné elektrárny. Štěpením uranu produkují teplo, z něhož se vyrábí elektřina a pára. Jejich výkon se pohybuje většinou mezi 50 a 300 megawatty, což je podstatně méně než u standardních bloků v Dukovanech nebo Temelíně.
Modulární konstrukce znamená, že reaktory se navrhují tak, aby se daly vyrábět sériově, dopravit na místo téměř hotové a uvést do provozu výrazně rychleji než klasické jaderné elektrárny. Díky menším rozměrům je lze umístit i do lokalit, kde by velký reaktor nebyl možný.
V čem jsou jiné a proč o nich Česko uvažuje
Na rozdíl od velkých reaktorů nejsou SMR určeny jen k výrobě elektřiny. Lze je použít také jako zdroj tepla pro města a průmyslové provozy, pro výrobu technologické páry nebo pro nízkoemisní produkci vodíku.
Tato univerzálnost je důvod, proč o SMR vážně uvažují provozovatelé tepláren, města s centrálním zásobováním teplem i firmy z chemického a potravinářského průmyslu. Právě ony potřebují stabilní zdroj energie, který neprodukuje oxid uhličitý a zároveň není závislý na dovozu plynu.
České lokality a reálné plány
V České republice se o SMR diskutuje na úrovni státní správy i odborné veřejnosti. Zaznívají názory, že by první jednotky mohly být umístěny poblíž Dukovan nebo Temelína, kde je dnes potřebná infrastruktura i odborné zázemí.
Zároveň se mluví o možnosti využití v regionech s fungujícím centrálním zásobováním teplem. Například v Třebíči probíhá diskuse mezi městem, zástupci energetického sektoru a průmyslovými podniky o potenciálu pro budoucí nasazení SMR. Podobně uvažují i další města, jako je Ostrava, Dětmarovice nebo Plzeň.
Bilfinger pomáhá podnikům s přípravou a analýzou
Společnost Bilfinger dnes pomáhá průmyslovým podnikům i teplárnám nastavit dekarbonizační strategie. Pro řadu z nich připravuje analýzy, které počítají se zapojením SMR jako součásti energetického mixu.
„Důležité je vnímat SMR ne jako zázračné řešení, ale jako součást chytré kombinace zdrojů. Tam, kde podnik potřebuje teplo, páru i elektrický výkon, a přitom nechce být závislý na dovozu plynu, je to reálná volba,“ říká Martin Dittrich z Bilfingeru.
Zkušenosti ze zahraničí
Zatímco Česká republika připravuje legislativní podmínky a hledá možné lokality, jinde se už malé reaktory dostávají do pokročilejší fáze. První provozní jednotky vznikají v Kanadě, komerční průmyslové projekty se rozbíhají v USA a Evropě se formují aliance, které mají urychlit nasazení SMR v jednotlivých zemích. Využití se přitom neomezuje jen na energetiku.
USA: Jaderné teplo pro průmysl
Americká společnost Dow připravuje první projekt, kde budou malé modulární reaktory napájet přímo průmyslový komplex. Cílem je zásobovat teplem a elektřinou výrobní závod v Texasu. Projekt je vyvíjen ve spolupráci s firmou X-Energy a aktuálně se nachází ve fázi přípravy stavebního povolení.
Jde o vůbec první pokus napojit moderní jaderný zdroj přímo na průmyslový provoz, bez prostředníka v podobě velké elektrárenské sítě. Pokud bude úspěšný, může jít o vzorový model pro řadu dalších podniků po celých Spojených státech. Očekávaný přínos je snížení emisí skleníkových plynů o zhruba půl milionu tun ročně.
Kanada: První reaktor se už staví
V provincii Ontario vzniká první SMR jednotka pod vedením společnosti Ontario Power Generation (OPG). Cílem je ověřit spolehlivost a reálné provozní náklady technologie v podmínkách severoamerického trhu.
Projekt má sloužit nejen pro výrobu elektřiny, ale také pro dodávku tepla do místních komunit. Výstavba byla zahájena v roce 2024 a očekává se, že první elektřina bude vyrobena v roce 2028. Kanada projekt vnímá jako pilot, který má otevřít cestu k širší aplikaci SMR po celé zemi.
Evropa: Společné kroky, různé přístupy
Evropská komise v roce 2024 oficiálně vybrala devět projektů SMR pro podporu a další vývoj. Mezi nimi figuruje například francouzský koncept Nuward, britské řešení od společnosti Rolls-Royce SMR nebo projekty z Polska a Finska.
Záměrem Evropské průmyslové aliance je nejen podpořit vývoj reaktorů, ale také vytvořit prostředí pro sdílení zkušeností, urychlení certifikací a propojení s průmyslovými odběrateli. SMR v Evropě začínají být vnímány jako reálný nástroj k dosažení klimatických cílů, snížení závislosti na plynu a zároveň jako podpora místních technologických firem.
Asie: Indonésie chce být první v regionu
Zajímavý vývoj sledujeme také v jihovýchodní Asii. Indonésie oznámila záměr nasadit svůj první malý modulární reaktor do roku 2030. Vzhledem k vysoké energetické náročnosti a snaze o snížení emisí se země rozhodla diverzifikovat své zdroje a jaderná technologie je jedním z pilířů nově vznikající energetické strategie.
Projekt má být realizován ve spolupráci se zahraničními partnery a pokud se podaří, Indonésie by se mohla stát lídrem této technologie v regionu. Využití je plánováno nejen pro energetiku, ale i pro podporu rozvoje průmyslových zón.
Připravenost rozhodne
Malé modulární reaktory nejsou zázračné řešení. Ale jsou reálnou a stále konkrétnější možností, jak v budoucnu zajistit teplo i elektřinu bez emisí. Nehodí se všude a pro všechno, ale tam, kde je potřeba stabilní a dlouhodobě udržitelný zdroj, mohou sehrát zásadní roli.
V České republice zatím chybí legislativní rámec i ekonomický model, který by jejich zavedení umožnil v praxi. Přesto se poptávka ze strany průmyslu a měst zvyšuje.
Odborníci se shodují, že prvním krokem je podpora studií proveditelnosti, příprava pilotního projektu a následně ověření provozního modelu v menším měřítku.
Průmyslové podniky, které dnes začnou reálně plánovat a analyzovat, kde by SMR mohly dávat smysl, budou mít v příští dekádě výhodu. Především ale získají nezávislost. Reaktor, který dodává teplo i elektřinu v rámci vlastního areálu nebo regionu, dává firmám větší kontrolu než jakýkoli vnější zdroj.
Pokud Česká republika propojí své jaderné zkušenosti s moderním inženýringem a průmyslovou poptávkou, může být mezi prvními zeměmi, které tuto technologii zvládnou nejen provozovat, ale i efektivně využít. V čase nejisté energetiky to není málo.
Zdroj: redakce
