Ministerstvo obrany vedené Janou Černochovou v uplynulém roce realizovalo sérii úspěšných akvizic, v tomto roce v nastoleném trendu hodlá pokračovat.
Všechny armádní nákupy od roku 2022 se dějí na pozadí vleklého konfliktu na Ukrajinu, k němuž zavelelo Rusko ve snaze změnit geopolitickou mapu světa. ČR si je vědoma závazků k NATO, ke kterému se přihlásila, což znamená v praktickém ohledu vynakládat minimálně 2% HDP na obranu. V této souvislosti je důležité říct, že po dvaceti letech Česká republika splní za rok 2024 svůj závazek. Podle tiskové zprávy MO, vydané na začátku roku 2025, bylo pro rezort vyčleněno celkem 177,1 miliardy Kč, a podařilo se vyčerpat 166,8 miliardy Kč, což je podle makroekonomické predikce ministerstva financí 2,09 % HDP.
Šéfka rezortu obrany prohlásila, že „dvě procenta na obranu nejsou strop, ale podlaha,“, takže předpokládá v dalších letech perspektivně větší investice do obranyschopnosti.
Dá se nicméně předpokládat, že americká administrativa vedená staronovým prezidentem Donaldem Trumpem bude tlačit více než dosud na evropské spojence, aby na obranu vynakládali ještě větší částky, hovořil až o 5% HDP, nicméně to není v současné situaci realistické, respektive splnitelné.
Vzhledem k trvalému růstu rozpočtu ministerstva obrany se daří uskutečňovat strategicky důležité nákupy a s nimi spojená celková modernizace českých ozbrojených sil. K tomu přispěl i zákon o financování obrany z roku 2023, který stanovuje vynakládání minimálně 2% HDP na obranu, čímž mají být vázány v budoucnu další vlády.
MO dokončilo úspěšně v minulém roce akvizici bojových vozidel CV90 ze Švédska jako součást českého závazku vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu do roku 2026, jejíž součástí mají být i bojová vozidla pěchoty. Vláda schválila tuto akvizici čítající celkem 246 vozidel CV90 v hodnotě 70,6 miliardy korun již v květnu 2023. Nákupu pomohlo rozhodnutí MO zrušit původní vleklý tendr, kterého se zúčastnili čtyři uchazeči, nyní se postupovalo formou G2G, tedy mezivládní dohodou, aby se akvizice urychlila. Smlouva na pořízení švédských vozidel má v praxi zajistit i minimálně 40% podíl českého obranného průmyslu, první vozidla dostane ČR v roce 2026.
Z další pozemní techniky je třeba zmínit pořízení německých tanků Leopard 2A4, s nimiž už začal cvičit 73. tankový prapor ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku. 14 kusů tanků dostala ČR darem jako kompenzaci za svou vojenskou pomoc Ukrajině. Na začátku prosince minulého roku uzavřelo MO smlouvu s výrobcem Rheinmetall Landsysteme na nákup dalších 14 tanků Leopard 2A4 za celkovou částku 3,98 miliardy korun bez DPH.
Dalším souvisejícím modernizačním projektem má být i budoucí pořízení 77 nejmodernějších tanků Leopard 2A8 za 52 miliard korun. Tento nákup by se měl realizovat společně s dalšími evropskými zeměmi. Pokud vše půjde podle plánu, ČR by měla disponovat po roce 2030 celkem 122 tanky Leopard.
Zdroj: Rheinmetall Landsysteme
Pokud hovoříme o vzdušné technice spadající do přezbrojení nadzvukového letectva, nejdůležitějším nákupem je pořízení 24 amerických strojů F-35 ČR (2 letky), které se stávají v současné době standardním evropským letounem NATO. Jejich provozovateli jsou kromě ČR například Dánsko, Itálie, Nizozemí, Velká Británie. Dále s nimi počítá Finsko, Polsko, Z mimoevropských uživatelů letounu 5. generace to je zejména Izrael, Japonsko či Austrálie.
ČR podepsala smlouvu na nákup stíhaček v lednu 2024, jedná se o nejdražší český armádní nákup, který vyjde zhruba na 150 miliard. K tomu je třeba připočíst náklady na úpravu infrastruktury letiště, odkud budou stroje startovat, odhlučnění či personál. První stíhače by ČR měla přivítat v roce 2031, všechny pak do roku 2035, je však možné zpoždění dodávek, s nimiž má nyní výrobce stroje firma Lockheed Martin dlouhodobější problémy. Tato letadla nahradí perspektivně stroje JAS-39 Gripen, které si ČR dlouhodobě pronajímala od Švédska.
Černochová hovořila při svém nástupu do čela rezortu, že je třeba pořídit také transportní letouny. Obrátila se v tomto směru na brazilského partnera, který pravidelně vystavoval na předních českých obranných a bezpečnostních veletrzích. V minulém roce se tak podařilo dotáhnout akvizici dvou středních transportních letounů Embraer C-390. Stroje jsou schopné přepravit až 26 tun nákladu, nebo 80 cestujících či 64 plně vyzbrojených výsadkářů. Cena zakázky činí včetně přidruženého vybavení 11,3 miliardy korun bez DPH.
Za zmínku stojí i české akvizice od domácích firem. Společnost STV Group získala zakázku na dodání munice pro americké vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom v hodnotě 3,74 miliardy korun či munici pro děla Caesar (3,5 miliardy korun). Kontrakt byl podepsán rovněž na nákup 872 těžkých nákladních automobilů Tatra T-815 se společností Tatra Defence Systems v ceně 13,35 miliardy korun. Vozidla hodlá MO pořizovat dle momentálních potřeb armády a aktuálních finančních možností.
Armáda podle slov Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude potřebovat také posílit protivzdušnou obranu. Do roku 2027 (původní předpoklad byl do roku 2026) má ČR dostat 4 baterie izraelského protiletadlového systému Spyder, v minulém roce obdržela ČR první součásti tohoto systému. Hodnota zakázky je 13,7 miliardy korun a systémy nahradí zastaralé sovětské komplety 2K12KUB. MO má rovněž v plánu nakoupit stovky malých průzkumných dronů. Zakázku MO ještě nevypsalo, počítá se s rokem 2026.
Modernizační proces je tak v plném proudu, MO dokončilo v minulém roce strategické akvizice, navyšující se rozpočet rezortu tak umožňuje realizovat nákupy nové vojenské techniky, což ještě před několika lety kvůli škrtům možné nebylo.
Zdroj: redakce
