V Evropské unii bylo za rok 2022 vyrobeno více než 13 milionů motorových vozidel. Evropský automobilový průmysl přináší významné příležitosti – představuje 12,5 milionů pracovních míst. Zároveň je velmi náročný na suroviny. Jak se bude měnit dopad automotive na životní prostředí? Čím přispívá nová evropská legislativa? A jaké jsou příležitosti a překážky pro efektivnější nakládání s materiály a související úspory emisí skleníkových plynů v tomto odvětví?
Do evropského automobilového průmyslu míří 19 % oceli a 10 % plastů spotřebovaných v EU, je největším odběratelem hliníku pro dopravu (42 % evropské spotřeby v tomto sektoru), hořčíku (44 %), kovů platinové skupiny (63 %), přírodního kaučuku (67 %) a prvků vzácných zemin (30 % předpokládané spotřeby v roce 2025). To má významný vliv na emise skleníkových plynů z tohoto odvětví. V současnosti tvoří provozní emise – spojené se spotřebou paliv – více než 80 % emisí životního cyklu vozů s vnitřním spalováním (ICEV) a přibližně 60 % v případě elektrovozidel (BEV) se současným energetickým mixem. Tento poměr se ale bude v příštích desetiletích postupně měnit. Rozšíření elektrifikace silniční dopravy poháněné stále větším množstvím energie z obnovitelných zdrojů v dlouhodobém horizontu snižuje emise z výfukových plynů a v důsledku toho budou emise CO2e obsažené ve fázi výroby (zabudované emise) tvořit stále dominantnější podíl.
V reakci na tyto trendy Evropská komise v červenci 2023 navrhla revizi stávajících právních předpisů, konkrétně směrnice o vozidlech s ukončenou životností (VUŽ) a směrnice o schvalování typu 3R (reusability, recyclability and recoverability). Nově navržené Nařízení o požadavcích na cirkulární design vozidel a o nakládání s vozidly s ukončenou životností je komplexní legislativní iniciativou, která se zabývá celým životním cyklem vozidel od výroby až po konec životnosti. Očekávaným dopadem tohoto nařízení do roku 2035 podle analýzy Evropské komise je snížení ročních emisí CO2e o 12,8 mil. tun a upcyklace nebo opětovné použití 5,4 mil. tun materiálů.
Výzkumný tým INCIEN se ve své studii s podporou Evropské klimatické nadace z roku 2023 zaměřil právě na cirkulární design vozidel a zpomalení materiálových toků během životního cyklu vozidel a přišel se sadou podpůrných opatření a analýzou současných překážek. “Díky cirkulárnímu designu bude vozidla možné snadněji demontovat a maximálně opětovně využít nebo repasovat dílčí konstrukce, komponenty a materiály. K tomu by měl sloužit například povinný materiálový pas vozidla a poskytnutí podrobných pokynů k výměně a demontáži dílů a součástí. Na základě dostupných studií také popisujeme budoucí trendy, kterými jsou vyšší míra elektromobility, modely sdílení a autonomní doprava. Ty mohou přinést v dlouhodobém horizontu snadnější a ekonomicky výhodnější údržbu vozidel a delší životnost jejich hnacích ústrojí,” uvádí Tadeáš Rulík, analytik Think Tanku INCIEN. “Jednou z překážek je například změna obchodního modelu výrobců, tedy větší orientace na servis a opravy oproti dnešnímu primárnímu zaměření na prodej nových vozů. V politické rovině vidíme nedostatečné zaměření na emise z celého životního cyklu vozidel včetně legislativních a normativních překážek pro uplatnění principů cirkulárního designu. Z technického pohledu současná vozidla nejsou přednostně navrhována pro dlouhou životnost nebo budoucí přizpůsobivost na technologické změny. Navíc technologie pro prodloužení životnosti v průmyslovém měřítku (repasování, opravy) jsou zatím nedostatečně rozvinuté. Společenskými překážkami pak mohou být slabá motivace uživatelů pro sdílení vozidel nebo moment, kdy lidé běžně využívající nízkouhlíkové MHD dají raději přednost carsharingu,” dodává Rulík..
Cirkularita automobilového průmyslu zůstává v hledáčku INCIEN i nadále. Navazující projekty v tomto roce se zaměřují například na podporu intenzivnějšího využití recyklované oceli v autech, ve spolupráci se sdružením European Environmental Bureau (EEB) a dalšími evropskými partnery, nebo na efektivnější zacházení s materiály ve vozidlech s ukončenou životností, a to ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku (EUROPEUM).
