Od 1. září 2024 začíná podle zákona o ochraně ovzduší, platit zákaz provozu kotlů na tuhá paliva, které jsou zařazeny do 1. a 2. emisní třídy, případně jsou natolik staré, že u nich emisní třídu nelze určit [1]. Zákaz byl uzákoněn již v roce 2012 a počítal s koncem těchto kotlů v roce 2022. Tato lhůta byla, z důvodu plynové krize, posunuta o dva roky. Již od roku 2015 s výměnou kotlů významně pomáhají Kotlíkové dotace, které znatelně zlepšily kvalitu ovzduší. A systém podpor bude pokračovat i nadále.
Celý projekt výměny kotlů v České republice je tak příkladem úspěšné ekologické politiky z hlediska strategického nastavení, tzn. kombinace dlouho dopředu stanoveného termínu a dotačního programu, zlepšení kvality života lidí, zejména poklesu znečištění ovzduší na venkově i sociálního řešení, kterým je bonus pro nízkopříjmové domácnosti nebo výhodné půjčky ve znevýhodněných regionech.
Znečištění ovzduší z lokálního vytápění je třeba řešit
Lokální vytápění je v posledních dekádách jednoznačně dominantním zdrojem znečištění ovzduší v případě karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (souhrnně vyjádřených jako benzo(a)pyren, nebo jemného poletavého prachu (PM2,5). V případě primárních emisí PM2,5 v České republice činil v roce 2021 podíl sektoru individuálního vytápění domácností 83 %. V roce 2021 vypustily kotle pro lokální vytápění tuhými palivy téměř 50 000 tun jemného poletavého prachu [2].
Právě ukončení provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy dává z pohledu snížení znečištění ovzduší velký smysl. Například pro uhelný kotel v 1. emisní třídě určuje norma mezní hodnotu prachu na úrovni 180 mg na metr krychlový spalin, pro kotel ve 3. emisní třídě jde o 125 mg/m3 a pro 5. emisní třídu o 40 až 60 mg/m3 podle druhu kotle [3]. To je rozdíl, kterého si rozhodně všimnete vy i vaši sousedé.
Kotlíkové dotace – nástroj, který funguje
Zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy byl avizovaný dlouho dopředu, v zákoně o ochraně ovzduší byl schválen v roce 2012. Majitelé kotlů navíc dostali mimořádně výhodnou možnost podpory na výměnu starého kotle. Pro připomenutí, Ministerstvo životního prostředí spustilo v roce 2015 atraktivní program známý jako kotlíkové dotace, který byl zacílen právě na výměnu kotlů na tuhá paliva zařazených do 1. a 2. emisní třídy.
Díky vysoké míře dotační podpory, která dosahovala až 95 % investičních nákladů u nízkopříjmových domácností, byl ze strany uživatelů o kotlíkové dotace enormní zájem. Současně odpadly finanční bariéry pro žadatele bez vlastních úspor. V tzv. uhelných krajích (Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském) jsou navíc k dispozici výhodné kotlíkové půjčky na dofinancování dotace. Podle Ministerstva životního prostředí využilo kotlíkové dotace 130 tisíc žadatelů [4]. Ve výzvách ukončených do roku 2021 bylo na dotacích vyplaceno více než 10 miliard korun [5]. Pozitivní efekt kotlíkových dotací je z pohledu snížení znečištění ovzduší nesporný. Roční emise jemného poletavého prachu PM2,5 z individuálního vytápění klesly mezi lety 2015 a 2021 o 18 000 tun [6].
Podle odhadu Státního fondu životního prostředí stále zbývá vyměnit několik desítek tisíc nevyhovujících kotlů, z nichž ovšem některé již nejsou využívané a majitelé si je ponechali jako záložní zdroj [7]. Podpora výměny kotlů od září 2024 nekončí, ale přesouvá se do programů Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light. Dotace sice nebude tak štědrá jako v případě kotlíkových dotací, ale nízkopříjmové domácnosti stále dosáhnou na podporu ve výši až 110 000 korun v případě nákupu nového kotle na biomasu a 150 000 korun při pořízení tepelného čerpadla. Od začátku září pak lze žádat o podporu výměny i v případě uhelných kotlů vyšších emisních tříd [8].
Lokální vytápění uhlím skončí během několika let
Vedle snižování emisí z lokálního vytápění je dalším pozitivním efektem kotlíkových dotací podpora výměny uhelných kotlů. Tu by domácnosti v příštích letech byly stejně nuceni provést. Po ukončení provozu uhelných elektráren a tepláren, se kterým schválená východiska energetické koncepce počítají nejpozději v roce 2033, a provozovatelé je patrně budou uzavírat dříve, již nebude na trhu tříděné uhlí využívané v domácnostech. Výhřevné uhlí pro domácnosti totiž nelze těžit samostatně, po uzavření dolů následkem výpadku odběru z elektráren a tepláren, již nebude dostupné [9]. Případný nárůst dovozu se dá předpokládat pouze u černého uhlí, které však českému hnědému uhlí nemůže cenově konkurovat a nebude tak pro domácnosti představovat levnou alternativu. Pro domácnosti je tedy nejlepším řešením kotel vyměnit.
Zdroj: FeedIT.cz
