Platební morálka českých odběratelů se letos oproti předchozímu roku zlepšuje. Objem pohledávek po splatnosti se meziročně snížil o více než šestnáct procent. Vyplývá to z dat společnosti Bibby Financial Services.
Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2023 bylo v Česku po splatnosti zaplaceno 46,9 procenta faktur, letos to bylo už jen 30,6 procenta. Podle dat Bibby Financial Services se v prvním čtvrtletí tohoto roku také snížila průměrná hodnota pohledávek po splatnosti, a to ze 176 tisíc korun na 127 tisíc korun. Klesla i průměrná posplatnost pohledávek. Zatímco v prvním čtvrtletí minulého roku se odběratelé s platbou zpozdili v průměru o 2,6 dne, letos to bylo 1,7 dne. U východních sousedů je situace opačná. Průměrná posplatnost pohledávek na Slovensku se prodloužila ze 3 na 4 dny.
Na pozdní platby doplácejí především malé a střední firmy. „Pro podniky je situace, když musejí čekat, až jim odběratel zaplatí, velice svízelná. Nemohou investovat do svého rozvoje, musejí navýšit svou finanční rezervu,“ vyjmenoval Ondřej Makeš, analytik rizik společnosti Bibby Financial Services, která se věnuje factoringu, tedy financování pohledávek. Financování malým a středním podnikatelům poskytuje už přes 40 let.
Pozitivní trend, který data ukazují, by se podle experta neměl přeceňovat. „Měl bych na paměti, že jedno čtvrtletí je krátká doba pro silnější závěry, neboť čísla mohou během roku výrazněji oscilovat,“ dodal Makeš.
Více včas uhrazených faktur
Že se platební morálka českých podnikatelů a firem pomalu zlepšuje, potvrzují také anonymizovaná data online fakturačního systému iDoklad. Z porovnání dat z uplynulých pěti let vyplývá, že loni bylo uhrazeno přes 90 procent faktur, zcela neuhrazených jich zůstalo 8 procent.
„V loňském roce bylo v termínu uhrazeno 63 procent faktur, což představuje nejvyšší podíl za posledních pět let. V roce 2019 bylo včas proplaceno pouze 57 procent vystavených dokladů. Po datu splatnosti bylo vloni uhrazeno 29 procent faktur, v průměru se pak platba protáhla o 13 dnů,“ zjistilo šetření.
Ekonomiku čeká mírný růst
Zlepšení platební morálky jde ruku v ruce s letošním růstem českého hospodářství.„Tuzemská ekonomika zažila v loňském roce negativní dopady energetické krize i vysoké inflace. Tempo růstu spotřebitelských cen ale klesá a situace na energetických trzích se stabilizuje. Ekonomiku letos čeká i mírný růst, byť bude křehký,“ popsal tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.
Potvrzuje to i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo,“ přiblížil Kovanda. Meziročně podle něj přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní růst pak činil 0,5 procenta, očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
V růstu by česká ekonomika měla pokračovat i po zbytek roku. „Letos by měl celoroční růst české ekonomiky činit 1,1 procenta, přičemž k němu pozitivně přispěje konečně také spotřeba domácností – na rozdíl od loňska. Pozitivně přispějí také výdaje vlády, investice a zahraniční obchod, zatímco negativně vývoj stavu zásob,“ vysvětlil ekonom.
Podle Miroslava Dira z Hospodářské komory ČR tu však stále zůstávají významná rizika, spočívající například ve stagnaci sousední německé ekonomiky, která je odběratelem podstatné části české produkce. „Negativní roli mohou sehrát geopolitické tlaky, zejména vývoj ruské agrese na Ukrajině, opětovná eskalace islámského fundamentalismu, zadrhávání čínské ekonomiky nebo volební kampaň v USA,“ uvedl.
Je co zlepšovat
V evropském kontextu ale rozhodně máme v oblasti platební morálky stále co zlepšovat. Zatímco v Česku tvořila podle dat Bibby Financial Services průměrná splatnost na konci prvního čtvrtletí tohoto roku 48,5 dne, na Slovensku to bylo 45,9 dne, v Německu 41,2 dne, v Nizozemí 34,6 dne a v Irsku dokonce 32,3 dne. Naopak v Polsku průměrná splatnost ve stejném období dosáhla délky 62,2 dne.
Že si Česko v porovnání se zbytkem Evropy nestojí nejlépe, potvrzuje i Výroční zpráva Střediska pro sledování plateb v EU za roky 2019 až 2022.2 Podle ní uvedlo 61 procent oslovených českých společností, že se v roce 2022 potýkalo s problémy v důsledku opožděných plateb. Evropský průměr přitom činil 42 procent.
„Je znepokojující, že průměrná doba splatnosti měřená ve dnech se v průběhu zmíněných let výrazně prodloužila. V roce 2019 vykázaly české společnosti průměrnou dobu splatnosti 38 dní, v roce 2022 toto číslo vzrostlo na 58 dní, což je rovněž nad evropskou úrovní,“ uvádí zpráva. Největší nárůst doby splatnosti byl podle ní zaznamenán v letech 2019 až 2020 a pravděpodobně souvisel s pandemií covidu-19.
Pro srovnání s ostatními zeměmi: nejhůře si podle zprávy v evropském kontextu stálo Polsko, kde se kvůli pozdním platbám potýkalo s problémy 65 procent oslovených společností, následoval Kypr (64 procent) a Česko (61 procent). V čele pomyslného žebříčku se naopak umístilo Bulharsko a Nizozemí, kde problémy s pozdními platbami uvedlo jen 25 procent společnosti.
