Z dat Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního vychází, že v České republice se za posledních 20 let zvětšila celková plocha travnatých porostů o více než 7 %, plocha zahrad pak o 10,2 %. Na jejich údržbu jdou pak miliony ročně.
„V loňském roce nás pravidelná údržba zeleně stála zhruba 4,6 ml. Kč, z toho náklady na sečení travnatých ploch činily cca 1 136 000 Kč,“ říká Martin Vokuš, tiskový mluvčí městské části Praha 7. Například MČ Praha 2 má na péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň vyčleněno přes 85 milionů korun a MČ Brno-Střed pak dává jen za údržbu volných neudržovaných ploch přes 1,5 milionu korun ročně.
I proto přibývá měst a firem využívajících při údržbě zeleně svahové sekačky, některé i navyšují nebo vylepšují svůj vozový park po dobrých zkušenostech. Hojně využívanou značkou jsou české svahové sekačky Spider. „Pokud se svahová sekačka intenzivně využívá, investice, kterou jste do ní vložili, se vám vrátí zhruba do 3 až 5 měsíců,“ říká Lubomír Dvořák, výrobce dálkově řízených sekaček.
Uživatelé oceňují úsporu z pohledu financí i pracovních sil: „Ušetří hodně času. Plochu, kterou sekali v minulosti tři sekáči dva tři dny, Spider poseká za tři čtvrtě dne,“ říká starosta Miskovic Petr Henčl. Stejnou zkušenost mají na většině míst, kde svahovou sekačku používají. „Ušetří to mnoho pracovních sil, náklady na mzdy a je s tím spojená i údržba. Teď nám ta sekačka přišla po technické údržbě, která není laciná, ale když si to porovnám s křovinořezy, u kterých je také nutné dělat údržbu, hrabání a odvážení trávy, v neposlední řadě mzdy, pak je Spider z časového hlediska vynikající,“ říká přednosta slovenské obce Snižany Miroslav Grečko.
Robotizace sekaček je trend
„Dnes je také menší zájem u lidí, kteří by chtěli pracovat s křovinořezem,“ doplňuje Grečko. A zájem pravděpodobně nebude stoupat ani v příštích letech. Toto potvrzuje i studie s názvem Budoucnost českého pracovního trhu vytvořená BCG a Aspen Institute, která uvádí top 20 profesí, které budou do budoucna postrádat nejvíce zaměstnanců. Jednou z nich je právě i obsluha pojízdných zařízení, do kterých spadá i obsluha motorových sekaček. Robotizace sekaček je tedy výhodným řešením nedostatku personálu: „Nahradit pracovní sílu je největší problém. Spider nahradí minimálně tři muže sekajících v kopcích, což je velmi dobré,“ říká Anton Horínek, ředitel veřejné služby bratislavské městské části Karlova Ves.
Svahové sekačky však nemusí sekat jenom ve svazích. „Našli jsme teď ale i využití jinde. Máme tu krásné fotbalové hřiště, tam jsme Spidera využili a posekal ho elegantně a super. Sekáme s ním i parky a podobně,“ říká Horínek. I ostatní uživatelé využívají svahové sekačky na různé typy terénu. Spider například seká na pražském Petříně, kde se zaměřuje na svahy zarostlé vysokou trávou, ale i na rovných površích. Podobně ho používá i Josef Vítámvás, vedoucí oblasti rozvoden Slavětice: „Z 80 % Spider využíváme na svahy, zbytek i na rovinu.“
Ne všichni uživatelé si však ke svahové sekačce našli cestu hned: „Já jsem nejprve nebyl velkým fanouškem, ale když jsem viděl, co umí udělat na laně ve svazích a v rámci ukotvení, názor jsem změnil. To je náročné pro jakéhokoliv pracovníka, který by to tam musel posekat, potom tu trávu pohrabat a odvézt. Navíc sekačka prakticky tu trávu mulčuje tak, že není potřebné s ní dále nijak nakládat, což mě nejvíc překvapilo,“ konstatuje Miroslav Grečko. Ve veřejných službách MČ Karlova Ves si cestu ke svahové sekačce také hledali: „Já jsem byl pro, ale můj společník byl dlouho skeptický a proti tomu, ale momentálně i on je velmi spokojený a přesvědčený, že je to super,“ říká Horínek. Jak říkají, na svahové sekačky přišli dlouhodobým zkoumáním a bádáním a hledáním toho, jak vylepšit a zjednodušit práci.
