Ačkoliv mají již smlouvu o připojení, fotovoltaiku pro dodávání elektřiny do sítě stavět nechtějí. Firmám se kvůli poklesu cen elektřiny přestává dokončení těchto projektů vyplácet. Raději proto realizují fotovoltaické elektrárny pouze pro pokrytí vlastní spotřeby. Důvodem je také očekávaný růst distribučních poplatků v následujících letech. Utlumení části poptávky aktuálně pociťují zejména velkoobchody s elektrem, které v minulosti pořídily obrovské množství solárních panelů a nyní se je snaží prodat za zlomek původní ceny.
Pokles cen elektřiny pro mnoho firem znamená, že nad stavbou či instalací fotovoltaické elektrárny začínají přemýšlet jinak než před rokem či dvěma. „Prioritou pro podniky je aktuálně provoz fotovoltaiky čistě pro vlastní spotřebu. Důvody jsou v zásadě dva – jednak pokles cen elektřiny a nárůst distribučních poplatků, u kterého se očekává, že bude v dalších letech pokračovat,“ řekl Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.
Ještě v době, kdy byly ceny elektřiny extrémně vysoké, přitom řada firem budovala fotovoltaické elektrárny, prostřednictvím kterých mohla elektřinu dodávat do sítě. Díky vysokým výkupním cenám to pro ně bylo z ekonomického hlediska lákavé. „Dříve byly ceny úplně jinde. Výkupní se pohybovaly i kolem 3800 korun za megawatthodinu, loni pak zhruba okolo 3500 korun, což bylo pro výrobce velmi lákavé. Dnes, pokud chce firma za stejné množství elektřiny dostat fixní částku, dostane nabídku maximálně na 500 korun,“ uvedl Pavel Urubek.
Nicméně i to podle něj nebývá pravidlem, v některých případech totiž dodavatelé nabízejí výrobcům z řad firem částky odvozené od aktuálních spotových cen. „Fixovat se velmi často nevyplatí, v některých hodinách jsou totiž ceny elektřiny nulové nebo dokonce záporné,“ řekl jednatel společnosti MJEnergie s tím, že právě tyto situace jsou typickým důvodem, proč se firmy oproti posledním dvěma letům mnohem častěji kloní k tomu, aby elektřinu vyrobenou díky fotovoltaice využily pro vlastní spotřebu.
Růst distribučních poplatků
Nepřímo je k tomu vede i druhý důležitý faktor, kterým je růst distribučních poplatků. „Vývoj ceny silové elektřiny je do budoucna velmi obtížně predikovatelný, trh stále svírá nejistota, nicméně s ohledem na aktuální dění může dojít jak k nárůstu, tak poklesu. U distribučních poplatků je naopak prakticky jisté, že do budoucna dále porostou, například vlivem modernizace distribuční sítě,“ sdělil Pavel Urubek.
Například v letošním roce došlo v některých případech k nárůstu o více než 100 procent, týkalo se to zejména poplatku za použití sítí, u systémových služeb se pak nárůst blížil 90 procentům. Firmy se proto snaží prostřednictvím vlastních fotovoltaických elektráren snížit množství elektřiny, které ze sítě odebírají, aby tím ponížili také absolutní výši poplatků za distribuci. Určitým paradoxem přitom je, že právě rostoucí počet FVE je jednou z příčin růstu těchto poplatků. Síť totiž musí být dostatečně modernizována, aby přenos energie z fotovoltaik zvládla.
Problémy velkoobchodů
Pokles cen elektřiny tak způsobil, že řada firem, které dříve chtěly na zelené louce stavět fotovoltaickou elektrárnu, mají dnes sice již platnou smlouvu o připojení, ale od původního záměru upustily. Tento vývoj tak může zásadně dopadnout na dodavatele, kteří v době energetické krize viděli v podobných projektech velký potenciál a nyní mají problém s odbytem velkých skladových zásob.
„Situaci pořád nevnímáme jako stabilní, aktuálně například registrujeme problémy, kterým čelí velkoobchody s elektrem. V minulosti nakoupily obrovské množství panelů za vysoké ceny a dnes jich mají v řadě případů prakticky plné sklady a nevím co s nimi. Respektive je prodávají hluboko pod tehdejší nákupní cenou, nyní klidně i za třetinu,“ uzavřel Pavel Urubek.
