Dlouho se ve střední Evropě žilo v blahobytu a v bezpečí a všichni se domnívali, že války jsou otázkou minulého století. Méně se tak cvičilo, méně vyzbrojovalo a celkově se méně investovalo do zbrojního průmyslu. To se ale v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, změnilo. Nyní například i český zbrojařský průmysl jede na plné obrátky. Nejen, že se pomáhá Ukrajině, ale se připravuje se i na možné dalšFí útoky Ruska. Ve společnosti totiž rostou obavy z toho, že by se ve stejné situaci mohla ocitnout i Česká republika.
Z květnového průzkumu společnosti STEM asi třetina české veřejnosti hodnotila bezpečnostní situaci ve střední Evropě jako špatnou a měla za to, že propuknutí vojenského konfliktu v regionu je jen otázkou času. Jen devět procent veřejnosti se domnívalo, že v regionu nehrozí žádné vojenské nebezpečí, což je nejnižší podíl naměřený od roku 1994 a propad o dvaadvacet procentních bodů oproti srpnu 2021.
Vedení Evropské unie, politici i banky považovali obranný průmysl za „něco špatného, něco toxického“. Evropská unie totiž již dříve zařadila výrobu zbraní do kategorie sociálně neudržitelného průmyslu, například vedle tabákového či hazardního. Poslední čtyři roky se kvůli tomu zbrojaři potýkali s tím, že i když splnili všechny náležitosti, často se nedostali ani k základním bankovním produktům, jako je třeba založení účtu. Konkrétně to například znamenalo i to, že pokud takto zaměřené společnosti chtěly stavět novou výrobní halu nebo rozšiřovat výrobu, žádná banka jim na to nepůjčila peníze. Zbrojní průmysl byl zkrátka zapovězený, a až když přišla válka na Ukrajině, všichni se začali divit, do jak absurdní situace jsme se dostali.
Konflikt na Ukrajině podle listu The Times ukázal jak na nedostatek vybavení a munice, tak na nedostatek výrobních kapacit v rámci NATO. Ale ani americká produkce není nijak závratná. Například její roční produkce munice by sotva pokryla jen dva týdny bojů na Ukrajině. Aby západní země posílily obranyschopnost Ukrajiny, začaly jim dodávat různé druhy zbraní, ať už protitankové a protiletecké, ale i prostředky pro pozemní vojska, například pro dělostřelectvo. Z České republiky na Ukrajinu ale neputují jen klasické zbraně, ale třeba i materiály na výstavbu ubytoven pro uprchlíky. Česká armáda tímto ale svou vlastní bojeschopnost neztratila. To, co se dodalo na Ukrajinu, buď nebylo vyrobeno pro armádu České republiky, nebo se jednalo o techniku, která nebyla potřebná pro bojové použití. Byly to uloženky, tedy technika určená pro případ mobilizace.
Že všechno zlé je k něčemu dobré ale ukazuje právě i zmiňovaná válka na Ukrajině. Když se minulý rok stáhly jednotky Spojených států amerických z Afghánistánu, objevovaly se celkem po právu odhady, že se zbrojní průmysl dostane do ještě většího útlumu. Ruská invaze na Ukrajinu ale velmi rychle změnila globální geopolitickou scénu a vyspělé země začaly posilovat svou obranu a rapidně zvyšovat rozpočty na armádu. Ukrajina tak zbrojařský průmysl v očích společnosti rehabilitovala.
Situace se začala měnit i v České republice. Například firmy zastoupené v Asociaci obranného bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) uzavřely v červnu na valné hromadě dohodu s Českou exportní bankou, která jim má pomoci při vývozních snahách. Zároveň AOBP vyzvala vládu, aby na evropské úrovni řešila takzvanou taxonomii obranného průmyslu. Taxonomie představuje klasifikační systém, který slouží pro určení těch ekonomických činností, které lze označit za udržitelné, a zde v minulosti zbrojní průmysl nezapadal. Právě kvůli takto nastavené taxonomii nechtěly banky poskytovat firmám ani zmíněné základní služby, jako založení nového účtu, nebo jim dokonce již založené účty rušily.
Už v březnu oslovilo Ministerstvo obrany české dodavatele, aby s ohledem na nastalou situaci provedli maximální úsilí o urychlení dodávek. Tam, kde měli k dispozici výrobní kapacitu ještě i navíc, prosilo o dodání většího množství produktů. Další hmatatelný výsledek snahy Ministerstva je uzavření dodatku k dohodě na pořízení ručních zbraní od České zbrojovky, který navyšuje finanční rámec o 1,2 miliardy korun oproti původním 2,3 miliardy. Reálně tím armáda získala možnost pořízení dalších útočných pušek a pistolí.
Odborníci odhadují, že zvýšené vojenské výdaje pravděpodobně povedou k vysokým ziskům pro západní zbrojařské firmy. Dá se totiž očekávat, že kvůli válce na Ukrajině dále rapidně stoupne poptávka řady států po zbraních.
Někteří výrobci zbraní, s jejichž akciemi se obchoduje na světových burzách, si tak už od začátku vojenského konfliktu připisují poměrně tučné zisky. Jejich akcie doposud zdražily o několik desítek procent.
Lepší výkonnost konkrétně zaznamenala firma Rheinmetall, která vyrábí bojová vozidla, obrněné transportéry a tanky. Jejich akcie jsou od února výše o devadesát procent. Dobře si vede například i francouzská společnost Thales či britská BAE Systems, obě si připisují kolem 28 procent. Akcie společnosti Colt CZ, dříve Česká zbrojovka, v únoru posílily o téměř osm procent a v jednu chvíli byly nejvíce rostoucím titulem v indexu PX pražské burzy. Ovšem nedávno spadly o více než šest procent, a dostaly se tak do těsné blízkosti předválečné ceny.
S otazníkem aktuálně zůstává výhled do příštích měsíců a další růst akcií zbrojařských firem. Řada zemí je totiž stále se zbrojními podniky v jednání o dlouhodobějších kontraktech, což podle odborníků vytváří další prostor pro jejich růst. Kromě aktuálně obecně pozitivní nálady v tomto sektoru pomůže společnostem i samotný makroekonomický vývoj. Rostoucí inflace zpomaluje poptávku, kterou ještě více dusí zvyšováním sazeb centrální banky. Investoři proto vyhledávají stabilní společnosti s dividendovým výnosem, který tento fenomén příliš nezasáhne. To přesně splňují zbrojařské společnosti, jejichž růst nemusí zastavovat, ani když opadne geopolitické napětí.
