Magazín Svět průmyslu uskutečnil rozhovor s Markem Polčákem, jednatelem společnosti Vrgineers. Firma vyvíjí headsety pro virtuální realitu a také simulátory pro piloty letounů F-16 a F-35.
Pane Polčáku, firma Vrgineers se zabývá vývojem simulátorů pro piloty mimo jiné letounů F-16 a F-35. Měl jste někdy pochyby, že byznys, který je specifický, se nemusí vyplatit?
Pochyby jsem na začátku neměl, pokud něco děláte skutečně dobře, tak dokážete svůj byznys nastartovat. Dám vám takový příklad, zkrachovala známá autopůjčovna Hertz, to ovšem na druhé straně neznamená, že v tom stejném segmentu nedokáže vyrůst někdo, kdo bude mnohem úspěšnější a ziskovější. Úplně stejně máte aerolinie, které krachují, a aerolinie, jež dále rostou. Otázkou je, jestli to dělají dobře, nebo špatně. Pochybnosti v našem byznysu jsem tak neměl, protože jsem mu jednoduše věřil od začátku. My víme, že trh v našem odvětví je velký a je to jen o tom se dostat na špici, která to dokáže všechno zaplatit. Neříkám, že je to jednoduché, ale rozhodně to je možné.
Jak složité je personálně, technicky a finančně vyvinout takový simulátor?
Je to komplexní a multidisciplinární proces. K tomu, abyste mohl vyvinout takový simulátor, potřebujete lidi, kteří mají patřičné znalosti z letectví, rozumí letadlům. Potřebujete rovněž pracovníky, kteří jsou mechanickými inženýry, konstruktéry, jež dokážou jednotlivé díly simulátoru fyzicky zkreslit a také vybrat správný materiál. Tím to ale nekončí, protože potřebujete také tým elektrotechniků, který je schopen nakreslit desky plošných spojů. Dále jsou nutní k vyvinutí simulátorů firmware developeři a také softwaroví vývojáři. Jak už jsem řekl, celý proces je provázaný, vše musí zaklapnout, protože cena jednoho simulátoru činí kolem 40 milionů dolarů.
Máte vlastní technologické postupy, vlastní know-how?
Ano, máme. My jsme začínali s headsety. O ně je největší zájem v simulačním odvětví, nicméně piloti a instruktoři nechtějí headsety, ale funkční řešení. Tak jsme začali kupovat už existující simulátory a integrovali do nich právě naše headsety. Pak jsme ovšem narazili na problém, že kvalita subdodavatelů byla nízká, nedostatečná. My se můžeme pochlubit tím, že máme velmi kvalitní know-how v oblasti vývoje elektroniky a softwaru. Toto know-how nemá nikdo, kdo se zabývá vývojem simulátorů. My tyto unikátní znalost přenášíme do simulátorů a vytváříme platformu, která vám jako zákazníkovi umožní simulátor zapojit a ovládat. Je třeba říct, že to je v našem byznysu něco opravdu revolučního.
Jak dlouho zabere výcvik pilotovi na tomto simulátoru?
Je to individuální a spíše o tom, že daný pilot se k simulátoru pravidelně vrací. Obecně mají všichni piloti k dispozici syllabus, ten závisí na tom, v jaké zemi se cvičí. Mají nějaký teoretický základ, potom jdou na nějaký vrtulový hornoplošník, který je nejjednodušší na ovládání, následně přejdou na vrtulový turboprop a učí se manévrovat. Poté piloti přecházejí většinou na podzvukový letoun, v ČR je například typickým představitelem stroj L-39. Až potom jdou piloti na finální platformu, tedy na letoun, který budou reálně ovládat, například F-16 či F-35.
Jak je v obecné rovině složité prodat tak sofistikované zařízení zákazníkovi?
Velmi složité. Je to srovnatelné se složitostí vývoje samotného simulátoru, čili jde o velmi komplexní proces. Nezávisí to jen na tom, zda máte nejlepší produkt, ale jaké jste národnosti, jak silnou ekonomiku a politickou reprezentaci vaše země má. Jsou tam tedy hmatatelné vnější faktory. Může dojít i k tomu, že s někým jednáte, generál, s nímž celou věc řešíte, je odvolán nebo zemře v reálné akci či se v dané zemi se mění vláda, která anuluje smlouvy. Tyto všechny věci se nám reálně dějí, a to zhruba ve 30% případů, což je docela dost z mého pohledu. V praxi to nemusí nicméně znamenat, že zakázka bude zrušena, ale její realizace je třeba posunuta o rok.
Nenabízíte pouze simulátory, ale také headsety XTAL. V jakých oblastech najdou své uplatnění?
Máme nyní již rozšířené portfolio headsetů, vyrábíme dva typy – XTAL a Somnium VR1. Somnium VR1 bylo vyvinuté na základě zadání od jednoho z našich investorů Somnium Space, který chtěl vyvinout vlastní velmi kvalitní headset. Ten exkluzivně prodáváme pro letecký průmysl a oblast defence a oni jej prodávají pro koncové zákazníky. Mohu říct, že velkou část technologií, které jsme se naučili dělat na XTALu, jsme využili k tomu, abychom byli schopní udělat takový headset, jenž je levnější, dostupnější a mohou jej využívat běžní lidé třeba na hraní. XTAL byl primárně vyvinut pro pilotní výcvik, protože zařízení poskytuje pilotovi tzv. situační povědomí, tedy maximum vizuálních informací, když právě letí. Headset má široký zorný úhel a vysoké rozlišení. Naše headsety můžete najít v civilním a vojenském letectví, v oblasti automotive, v různé části vývoje automobilů nebo třeba v týmech Formule 1.
Virtuální realita je dnes něčím samozřejmým. Technologie však jdou stále dál, je možné z Vašeho pohledu takovou realitu učinit ještě „reálnější“?
Ano, jednoznačně, požadavky na to v současné době existují. Já jsem už mluvil na několika konferencích o tom, že virtuální realita je postavená na investicích z průmyslu s mobilními telefony. To, že všichni máme mobilní telefon, zaplatilo vývoj displejů. Díky tomu se mohly následně zaplatit první dostupné headsety pro virtuální realitu. Další etapa rozvoje byla financována herním průmyslem, kdy se předpokládalo, že hráč si pořídí kvalitní headset. A nyní jsme v takové fázi, že herní segment s virtuální realitou je saturovaný, nebude dál růst, jak si všichni myslíme. To jinými slovy znamená, že herní průmysl už není ochotný do této sféry investovat. Je důležité umět číst mezi řádky, takže když já řeknu, že otevírám softwarovou platformu, tím na druhé straně ukončuji vývoj a výrobu headsetů. Jednoznačně z toho vyplývá, že další vývoj virtuální reality nebude primárně financován herním průmyslem. Bude muset být financován simulačním. průmyslem, protože v něm je stále potřeba zvýšení kvality obrazu a realističnosti. My to víme, proto jsme třeba v úzkém kontaktu s americkým letectvem, jež na to vypsalo výběrové řízení, kterého se naše společnost účastní.
Co můžete v současné době nabídnout české armádě?
O další spolupráci s armádou jednáme, má o naše produkty zájem. Scházíme se pravidelně s vysokými činiteli z letecké základny v Čáslavi i Náměšti, kde se bavíme o možnostech kooperace. To, co mohu říct, je rozhodnutí, že naše společnost byla vybrána jako partner pro průmyslovou kooperaci v rámci dodávek letounů F-35, což je pro nás důležitá reference poté, co jsme naše simulátory F-35 dodali USA a Velké Británii, a nyní můžeme je můžeme dodat také pro ČR.
Jaké máte plány pro rok 2025 a na jaké akce se chystáte?
My jsme se účastnili tento rok mezinárodního veletrhu Future Forces Forum v Praze. Ty byly velmi povedené, a to i návštěvností. Zde jsme ukázali poprvé generický kokpit, o něž byl velký zájem, a dostali jsme na veletrhu za něj i ocenění. Poprvé jej budeme v zahraničí ukazovat v prosinci v USA v Orlandu na velkém mezinárodním veletrhu I/ITSEC. Dále budeme v Americe ukazovat nový headset Sominum VR1, o kterém již byla řeč. A chceme prezentovat i část softwaru a elektroniky na nové simulátory. Je vidět, že zájem o oblast obrany roste. Dřív jsem měl pocit, že obrana jako odvětví je vnímána negativně. Byl jsem vždy zastáncem toho, že nejvíce investic do obrany a zbraní mají činit právě demokratické země. Protože ty mají nástroje, jak absolutisty či diktátory nezvolit. Ale pokud my budeme říkat, že zbrojit nechceme, potom se připravme na to, že nás budou ovládat právě despotové.
Zdroj: redakce
