Svět průmyslu přináší rozhovor s poslancem Markem Novákem, který v současné době zastává pozici předsedy Podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku. Co soudí o digitalizaci stavebního řízení, za kterou politicky zaplatil nyní již bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. A jak z jeho pohledu pokračuje digitalizace České republiky a jejích odvětví? Více již v našem rozhovoru.
Pane poslanče, proč podle Vás ještě dnes nemáme funkční digitalizaci stavebního řízení?
Vysvětlení je jednoduché a z mého pohledu za to mohou především dvě věci. První je politika, kterou razí současná vládní koalice. Připomínám, že naše bývalá vláda v čele s tehdejší ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou odpracovala a navrhla nový stavební zákon.
V takto složité a různorodé politické sestavě, kde mají různí aktéři mnohdy protichůdné zájmy, nebylo možné, aby vyhovoval všem. Přesto šlo o velmi kvalitní kompromis, vyjednány především s odbornou veřejností a dotčenými subjekty, což dokládá i skutečnost, že zákon získal uznání od odborné veřejnosti a zvítězil v prestižní anketě Zákon roku. Druhým důležitým aspektem je nekompetentnost bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.
Marek Novák
Na nepřipravenost a problémy s digitalizací stavebního řízení jsme upozorňovali již dlouhé měsíce před spuštěním systému. Dokonce i prezident Petr Pavel, který byl o celé věci objektivně informován, ministra vyzval k odložení startu, aby zabránil velkému průšvihu. Bohužel ministr Bartoš tuto výzvu ignoroval, a jak to dopadlo, je dnes všem dobře známo.
Kde jste viděl největší slabiny koncepce, kterou prosazoval nyní již bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš?
Největší slabinou bylo, že to, co Ivan Bartoš nazýval digitalizací, digitalizací v pravém slova smyslu nikdy nebylo. Laicky řečeno, šlo o systém, který se z uživatelského pohledu tvářil jako digitální, ale ve skutečnosti šlo jen o webovou platformu bez propojení a vnitřní logiky. Takový systém úředníkům paradoxně přidával více práce, protože místo aby sjednotil a zjednodušil procesy, vytvářel další zbytečné kroky a zmatky. Několik úředníků mi potvrdilo, že systém často vyžadoval ruční zásahy, místo aby automatizoval a urychloval jejich činnost. Absence propojení s dalšími klíčovými databázemi znamenala, že digitální žádost musela být nakonec stejně zpracována manuálně, což celý proces zpomalovalo a zvyšovalo chybovost.
Digitalizaci stavebního řízení zahájí vláda od začátku. Jak se vyhnout napříště potenciálnímu neúspěchu?
Je nutné zdůraznit, že toto selhání je nejen obrovskou chybou, ale také neuvěřitelným plýtváním penězi daňových poplatníků. Nerozumím tomu, jak je možné, že k tomu došlo. Je správné, že premiér Bartoše odvolal, ale z mého pohledu to přišlo příliš pozdě – škody už byly nevratné a došlo k nim až po obrovském tlaku opozice, která na problémy upozorňovala od začátku. Jak se podobným problémům vyhnout do budoucna? Především je nutné, aby Ministerstvo pro místní rozvoj vedl kompetentní manažer, který má zkušenosti a porozumění v oblasti digitalizace. Komplexní a složitý systém by měl být zaváděn postupně, například nejprve v některých krajích, aby bylo možné doladit chyby v praxi a opravit je před celoplošným spuštěním. Nesprávné a uspěchané spuštění nefunkčního systému, který ochromí stavební řízení, se nesmí opakovat. To by byla opět velká nezodpovědnost a nepochopitelné selhání.
Pojďme nyní obecně k digitalizaci. Jak podle Vás ČR pokročila v digitální ekonomice? V čem je klíčová pro naši zemi?
Současná vláda do určité míry pokračuje v digitalizaci, kterou jsme my zahájili. Bohužel jí ale chybí dynamika a jede na půl plynu. Zaměřujeme se na oblasti, které jsou sice přínosné, ale nejsou prioritní. Můžu zmínit například jednotné webové stránky nebo elektronické doklady – jsou to dobré kroky, ale zaměřují se spíše na kosmetické úpravy, místo aby se vláda soustředila na zásadní projekty. Je to podobné, jako bychom stavěli dům a místo důležitých rozhodnutí o jeho struktuře řešili výběr lamp do obývacího pokoje. Co se týká digitální ekonomiky, tak vláda v říjnu 2023 schválila aktualizovanou Koncepci Digitální ekonomiky a společnosti, která definuje klíčové oblasti digitální transformace v sedmi cílech, včetně podpory výzkumu, rozvoje digitálních dovedností a zajištění bezpečnosti v digitálním prostředí. Bohužel jsem oproti původní koncepci předchozí vlády zaznamenal pouze kosmetické úpravy. Z mého pohledu je třeba více podporovat inovace v této oblasti. Velmi dobře k podpoře inovací v oblasti digitální ekonomiky například přistoupil Zlínský kraj, který aktivně podporuje například startupy v této oblasti.
Jaké jsou zásadní předpoklady pro úspěšnou digitální ekonomiku či transformaci?
Zásadními předpoklady pro úspěšnou digitální ekonomiku či transformaci jsou manažerská zkušenost a kompetentnost. Co to přesně znamená? Aby byl projekt digitální transformace úspěšný, je nezbytné, aby ho vedli lidé, kteří nejen rozumějí technologiím, ale mají i praktické zkušenosti s řízením složitých projektů a organizací. Digitální transformace není jen o zavedení nových technologií; jde o změnu celé infrastruktury a procesů, které ovlivňují chod státní správy či firem. Kompetentní manažeři musí být schopni nejen efektivně plánovat a koordinovat jednotlivé fáze digitálního projektu, ale také předvídat rizika, přizpůsobovat se neočekávaným výzvám a vést své týmy ke splnění cílů. Dobrá znalost projektového řízení, schopnost komunikovat s různorodými skupinami zainteresovaných stran a dovednost motivovat tým jsou základními pilíři úspěchu. Velmi důležité samozřejmě je nastavení legislativy, kdy se dnes například bavíme o digitálních měnách, umělé inteligenci, či jakýchkoliv digitálních platformách. Nesmíme samozřejmě zapomenout na kvalitní Infrastrukturu, jelikož bez ní nebudeme schopni zajistit rychlý a kvalitní přenos dat.
Jaká odvětví či oblasti by podle Vás měly být digitalizovány jako první?
Z mého pohledu je nyní klíčové dotáhnout správně digitalizaci stavebního řízení. Pro úspěšnou digitalizaci státních služeb je naprosto klíčové, aby občané digitalizaci věřili. Bez důvěry veřejnosti se žádná digitalizace neuskuteční. To je ostatně základní poučení z Estonska, které je v této oblasti považováno za vzor. Takže nejprve vytvořme funkční, uživatelsky přívětivý digitální systém stavebního řízení, ukažme občanům jeho benefity a pak se pusťme do dalších klíčových oblastí, jako je zdravotnictví a finance. Je třeba si hlavně u každého projektu digitalizace uvědomit, že výsledkem musí být automatizace systému jak na straně zadavatele požadavků, tak právě i na straně řešitele. Tady mířím například na „systém Jenda“ Ministerstva práce a sociálních věcí, kde sice máme elektronický formulář, nicméně ten na úřadech práce řeší úředník. Tohle rozhodně nelze nazvat digitalizací.
Co podle Vás nejdůležitějšího přinese vládou nedávno schválený zákon o digitální ekonomice nejen státu, ale i uživatelům?
Nedávno schválený zákon o digitální ekonomice přináší několik klíčových změn, které ovlivní jak stát, tak uživatele digitálních služeb, je potřeba si ale říci, že jde o transpozici nařízení DSA z EU, kde zatím není vyloženě ambice zaměřena na podporu rozvoje digitální ekonomiky. Jde tedy především o posílení dohledu a regulace. Stanovuje jasné kompetence pro orgány, jako je Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů, což umožňuje efektivnější kontrolu a vymáhání pravidel v digitálním prostředí. Uživatelům přináší zvýšenou ochranu před nelegálním obsahem a budou mít možnost upozornit na takový obsah prostřednictvím řádně odůvodněného oznámení. Zákon taktéž zajišťuje větší transparentnost digitálních služeb, což umožní uživatelům lepší kontrolu nad svými daty a interakcemi v online prostředí. V neposlední řadě se nastavují spravedlivější podmínky pro firmy působící na internetu, což podporuje konkurenci a inovace, z čehož mohou uživatelé těžit v podobě kvalitnějších služeb. Jako výhodu vidím také nově definovanou možnost pro výzkumníky, kteří budou moci v rámci zákona získávat data od platforem a vyhodnocovat je. Samozřejmě, že i v tomto případě jsou chráněni uživatelé platforem. Celkově zákon přispívá k bezpečnějšímu a spravedlivějšímu digitálnímu prostředí pro všechny zúčastněné strany.
Jak důležitou roli hraje v celém procesu právě již zmíněný Český telekomunikační úřad? A plní svou roli v této oblasti dobře?
Český telekomunikační úřad zde hraje klíčovou roli. V srpnu 2023 byl ČTÚ pověřen rolí národního koordinátora digitálních služeb, což zahrnuje dohled nad novými evropskými předpisy, jako je právě DSA. Jako digitální koordinátor bude ČTÚ například udělovat status důvěryhodných oznamovatelů a prověřených výzkumných pracovníků, kteří budou moci zkoumat algoritmy digitálních platforem. Tímto způsobem přispěje k větší transparentnosti a bezpečnosti online prostředí. ČTÚ se na tuto roli aktivně připravuje, včetně plánování setkání se zástupci sektoru a osvětových aktivit pro veřejnost, jichž se také aktivně účastním. Z mého pohledu můžu říci, že ČTÚ plní svou roli v oblasti digitálních služeb efektivně a s důrazem na ochranu uživatelů a podporu spravedlivého digitálního trhu.
Zdroj: Petr Duchoslav
