Společnost Fillamentum, která udává trendy v udržitelném 3D tisku a k jejím největším úspěchům patří první stoprocentně rozložitelný filament na světě NonOilen, asi netřeba blíže představovat. Se zakladatelem společnosti Josefem Dolečkem jsme si povídali například o tom, proč se rozhodl založit novou pobočku v USA nebo jak reaguje na energetickou krizi.
Můžete mi říct něco bližšího k nové pobočce v USA?
70 procent našich produktů je z plastů z USA. Funguje to tak, že koupíme materiál, který už byl předtím vyroben v Kansasu, dovezeme ho do Evropy, zaplatíme za něj dovozní clo, tady ho konvertujeme do filamentu, naložíme na loď nebo do kontejneru, odvezeme do USA a zaplatíme za to další dovozní clo. Nedává smysl, a už vůbec ne z hlediska udržitelnosti, aby několik měsíců něco cestovalo je proto, aby se to dostalo prakticky do stejné destinace, odkud to přišlo. Proto jsme se pro výrobu v USA vůbec rozhodli. Chceme úplně proměnit logistiku tak, aby Life-Cycle Assessment hodnotící, jak moc výrobek zatěžuje životní prostředí, byl co nejmenší. LCA obsahuje všechno od výroby přes dopravu až po spotřebu.
Jak to vypadá se spuštěním výroby?
Původně jsme předpokládali, že v září budou probíhat první zkoušky výroby. Momentálně počítáme s tím, že výrobu spustíme spíše koncem října, počátkem listopadu. Dnešní aktuální dodací doby do USA jsou devět týdnů, před covidem to bylo 14 dní. S tím souvisí i nedostatek kontejnerů a volných kapacit v přístavech a obrovská nejistota, dříve jezdilo 93 procent kontejnerů podle jízdního řádu, cca před půl rokem se to už pohybovalo jen okolo 25 procent. Pro zavádění výroby potřebujeme do USA přepravit plno materiálů a obaly, což není za těchto podmínek nijak jednoduché. Proto řešíme různé varianty, například, co poslat leteckým cargem, které je velmi drahé, atd. V mezičase dojednáváme nové kontrakty.
Promítnou se nějak chystané změny i do podoby výsledného produktu?
Není to jen o tom, že budeme v USA vyrábět, jde i o částečný redesign produktu. Budeme mít stejný produkt na dvou různých cívkách, protože chceme opticky odlišit vzhled americké a evropské cívky. Jinak jsme zůstali u plastových cívek, byť je ve světě trend používat kartonové cívky. Plasty mají sice špatnou pověst, ale faktem je, že recyklace plastů zatěžuje životní prostředí méně, jak recyklace papíru. Jedna z nejpalčivějších otázek recyklace papíru vůbec je obrovská spotřeba vody – jeden kilogram recyklovaného papíru má spotřeba cca pět tisíc litrů vody. To pro nás hrálo při rozhodování, jaký materiál zvolit, velkou roli.
Jak vás ovlivňuje počínající ekonomická krize? jak se připravujete na potencionální problémy v dodávce energií?
Jsme výroba, která energii potřebuje. Na procesu roztavení plastu a následném ochlazení nemůžete ušetřit. Dlouhodobě využíváme fotovoltaiky, všechny naše střechy jsou osázené fotovoltaickými panely už deset let. Od roku 2012 jsme byli v oboru nejzelenější. Nemám problém s vysokými energiemi, protože je máme zafixované poměrně dlouho, platili jsme více celou dobu. Cena energií je z mého pohledu nástroj k tomu, abychom energiemi neplýtvali. Nejsem úplně proti tomu, aby byly energie dražší, když zisk nebude zůstávat u někoho, kdo tu hodnotu nevytváří (obchodníci na burze), ale pokud by zisky šly do ekologizace výrob a odstraňování plýtvání.
Českou republiku jste nedávno označil za velmoc v 3d tisku. Proč se podle vás 3d tisku u nás tak daří?
Nevzniklo to tak, že by se tu objevila jedna velká firma. Firem zabývajících se 3D tiskem je tu plno, současně vznikají stále nové startupy. Myslím si, že jednou z příčin, proč je na tom Česká republika v 3D tisku tak dobře, je naše velká komunita kutilů a podporované technické vzdělání. Nebylo to ale zadarmo, stali jsme se velmocí v 3D tisku, protože jsme na tom tvrdě pracovali. Velký problém Česka však je, na rozdíl od západních zemí, že tu nemáme podnikatelskou kontinuitu a velké koncerny, čímž disponuje například Německo, které má silné firmy s dostatkem financí na investice do vývoje nových technologií. Proto jsme na tom lépe jak Německo v naší oblasti plastového 3D tisku, ale na druhou stranu v technologiích, které jsou náročnější ať už investičně či vývojově, jsou oni silnější.
