Problematika uhlíkových offsetů je poměrně nová a v českém prostředí o ní zatím mnoho informací není. Právě proto jsme se obrátili na Václava Gregora, CEO společnosti Soulmate Ventures, která se tomuto finančnímu nástroji věnuje.
Krátce vysvětlete, co to uhlíkové offsety vlastně jsou. Jak se liší od emisních povolenek?
Uhlíkové offsety jsou jedním z finančních nástrojů, které se používají k dosažení uhlíkové neutrality. To je stav, kdy stát nebo firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští. Jedná se prakticky o mechanismus, kdy si firma zaplatí za to, že za ní projekty, které se tomuto tématu věnují, zachytí část, nebo úplně zamezí vzniku skleníkových plynů v atmosféře. Zatímco emisní povolenky mohou firmy nakupovat od státu, mezinárodních organizací, nebo jiných subjektů, offsety se blíží spíše logice investicí. Oba tyto nástroje umožňují firmám financovat snižování emisí, ale zatímco emisní povolenky omezují množství emisí, které firma může produkovat (stanovují jejich kapacitu), uhlíkové offsety financují projekty, které tyto emise snižují, kompenzují, jinde.
K čemu jsou uhlíkové offsety dobré? Můžete jmenovat příklady projektů z Česka i ze zahraničí?
Uhlíkové offsety dávají hodnotu přírodě tam, kde se to ekonomicky nedá přesně vyčíslit.
Další benefit je, že mohou zprostředkovat ekonomický profit místním lidem v oblastech, kde dochází k vysazování stromů a podobným aktivitám za jejich práci a starost o offsetové systémy i za ochranu míst, která mají kulturní nebo environmentální hodnotu.
Nově začínají vznikat i offsety zaměřené na podporu biodiverzity nebo redukci využití plastů.
Mezi významné projekty v Česku patří například Arbo Technologies, společnost, která pomocí unikátní trojice nástrojů zefektivňuje sběr dat o mimolesní zeleni. Dalším příkladem je i start-up eAgronom, který pomáhá zemědělcům pěstovat udržitelné a nutričně hodnotné potraviny.
Ze zahraničních můžeme zmínit Climeworks, Brilliant Planet nebo High Hopes.
Proč by se o offsety měly zajímat české firmy?
V první řadě kvůli tomu, že EU začíná vytvářet a aplikovat legislativy, které budou firmy motivovat, aby začaly udržitelnost řešit. Po některých firmách to budou vyžadovat i sami investoři. Přitom řada společností zatím není schopna převést svoji operativu, byznys a infrastrukturu na bezemisní provoz, aby dosáhla klimatické neutrality. Proto jsou pro ně offsety jedním z mála řešení, jak dosáhnout požadované uhlíkové neutrality. Pokud tedy tyto firmy chtějí být konkurenceschopné v evropském tržním prostředí, budou s největší pravděpodobností muset klimatickou neutralitu řešit, a uhlíkové offsety budou pravděpodobně jeden z prvních nástrojů, který využijí. Proto je dobré se o téma včas zajímat a nenaletět na lep podvodným projektům.
Jak probíhá v praxi koupě a realizace offsetů?
Nejprve je zapotřebí, aby vznikl relevantní projekt (například lokální start-up), který je založen na redukci množství CO2 v atmosféře a snížení globálního nárustu teploty. Mnohdy se jedná například o projekty, které zabraňují uvolňování skleníkových plynů vlivem odlesňování nebo používání fosilních paliv. Následně jsou projektu přiděleny uhlíkové kredity – metodika je komplexní a často se liší v závislosti na standardu, respektive společnosti, která jej posuzuje.Většina offsetů je schválena společnostmmi Verra a Gold Standard. V principu jde ale o srovnání mezi tím, čeho chce projekt dosáhnout, a referenčním stavem, který by panoval, pokud by projekt nevznikl.
Na základě svých bezemisních strategií hledají firmy – tedy potenciální investoři do těchto projektů – způsoby kompenzace svých emisí. Některé z nich získávají uhlíkové kredity prostřednictvím specializovaného zprostředkovatele, jiné se obracejí přímo na projekt.
Jak jako investor poznám podvodný offsetový projekt?
Za dobu existence uhlíkových offsetů jako konceptu se objevilo nespočet případů pochybení: Projekty, které nikdy neexistovaly, nebo projekty, které monitorovaly kácení lesů či stromů, které již odumřely nebo byly započítávány dvakrát či několikrát. Často se jedná o společnosti, které přeprodávají drahé offsety založené na „horkém vzduchu“ – to jsou uhlíkové kredity poskytované vládami téměř zdarma. Například výzkum Verra, přední světový uhlíkový standard pro rychle rostoucí trh dobrovolných offsetů, na základě analýzy značného procenta projektů zjistil, že je více než 90 % kreditů za kompenzaci deštných pralesů – které patří mezi ty firmami nejčastěji využívané – pravděpodobně mezi „fantomovými kredity“ a nepředstavují skutečné snížení emisí uhlíku.
Investoři mohou poznat podvodný projekt na základě toho, zdali má offset nějaký certifikát či ověření. Dalším krokem by mělo být ujistit se, že společnost zodpovědná za offsety transparentně uvádí metodiku, jak se o způsob offsetu starají nebo jak offsety monitorují.
V čem můžou být investice do offsetů pro firmy atraktivní? Je to způsobeno nějakým současným trendem? Jak se situace bude vyvíjet?
Pokud vlastníci společnosti proaktivně přemýšlí nad udržitelností, jsou pro ně offsety bezpochyby atraktivní. Pokud si totiž správně vyberou, reálně přispívají k přínosné environmentální nebo sociální věci.
Pragmaticky offsety firmám pomáhají hlavně v marketingu, ale také v konkurenceschopnosti v kontextu současné i chystané legislativy.
Mohou do offsetů investovat i jednotlivci, kteří chtějí snížit svoji vlastní uhlíkovou stopu?
V dnešní době už můžeme poměrně často vidět, že firmy nabízejí způsoby offsetování pro své zákazníky v rámci interakce, nejčastěji v digitálním prostředí. Pokud si kupujete letenku nebo online produkt, často vám letecké společnosti a e-shopy nabízejí možnost vyrovnat emisní stopu za let nebo dopravu produktu. Práce s individuální emisní stopou se začíná i čím dál více dostávat do individuálních aplikací, které mohou pomoci bankovním kartám počítat emisní stopu. Zde je dobré se z pohledu uživatele zajímat, co se s takto vynaloženými o penězi dále děje.
