Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) zpracovalo studii s názvem Nová energie pro národní ekonomiku i místní rozvoj. Výsledky této studie byly prezentovány na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a my jsme byli u toho.
Na prezentaci zaznělo jasné konstatování, že plánovaná výstavba nových jaderných reaktorů v Česku je nejen otázkou energetické soběstačnosti a splnění klimatických cílů, ale také příležitostí vytvořit výraznou ekonomickou hodnotu v rámci národního hospodářství.
Dopady na národní hospodářství ovlivní zejména počet nových jaderných bloků, které se budou stavět. Relativní ekonomické a sociální efekty budou vznikat z každé investované koruny. Jejich struktura se odvíjí také od několika dalších klíčových faktorů. Je to zejména míra zapojení tuzemských firem do celého projektu a navazující příležitosti pro české podniky dodávat technologie a komponenty pro jaderné projekty v zahraničí. Důležitá je také míra využití domácích lidských zdrojů. Celkově je zásadní, aby byl projekt nastaven tak, aby přispěl k vytvoření trvalých hodnot přímo v místě realizace, tedy daném regionu.
Nové bloky jako regionální projekt
„O výstavbě nových bloků v Dukovanech by se mělo mluvit nikoli jako o národním projektu, který se odehrává v nějakém regionu, ale jako o regionálním projektu s národním efektem. Investice by měla být pečlivě plánována tak, aby obohatila místní komunity a zajistila, že hmotné i nehmotné přínosy budou v regionu hluboce a dlouhodobě zakořeněny,“ řekl v prezentaci Aleš Rod, ředitel výzkumu v CETA.
Studie dospěla k jednoznačnému závěru, že výstavba nových bloků jaderných elektráren bude mít pro příslušný region i celou českou ekonomiku mnohonásobně vyšší ekonomický přínos, než samotná investice.
A to zejména pokud české firmy získají výrazný podíl z celkové hodnoty zakázky, přičemž české průmyslové asociace požadují úroveň zapojení českých firem na 65 procentech. Na samotnou výstavbu nových bloků je totiž navázaná řada dalších ekonomických činností generujících dodatečné benefity a příležitosti, jež jsou vyjádřitelné zejména prostřednictvím tzv. multiplikačních efektů.
Celkový multiplikátor v tomto případě dosahuje hodnoty 3,27. To znamená, že každá investovaná 1 Kč do výstavby nového jaderného zdroje znamená celkový přínos pro českou ekonomiku ve výši 3,27 Kč, a to kombinací přímého, nepřímého a indukovaného efektu.
CELKEM 3.269 Přímý 1.000 Nepřímý 1.973 Indukovaný 0.296
Schválené teze pro aktualizaci Státní energetické koncepce i návrh Klimaticko-energetického plánu hovoří o výstavbě minimálně třech velkých jaderných bloků. Pokud tedy hodnota investice dosáhne částky 750 mld. Kč (východiskem je veřejný odhad investice do jednoho bloku 250 mld. Kč) a pro české dodavatele bude alokováno 65 % této částky, odhad celkového dopadu na český HDP činí 1 594 mld. Kč a v případě dodatečných daňových příjmů do státního rozpočtu se jedná o částku 548 mld. Kč.
Nejvyšší přínos pro českou ekonomiku je spojen s nepřímým vlivem výstavby (multiplikátory nepřímého výstupu): 1 kč zde generuje 1,97 Kč. Jedná se především o aktivaci obchodních řetězců dodávajících strojní a elektrická zařízení, inženýrské činnosti a dodávky dalších druhů výrobků a služeb.
Multiplikační indukovaný efekt generovaný spotřebou domácností, stimulovaný příjmem z práce, který by zaručila výstavba jaderného bloku v Dukovanech přímo i nepřímo v rámci dodavatelských i odběratelských řetězců, činí téměř 0,30 Kč z každé investované koruny.
Hodnoty multiplikátoru lze aplikovat na různé scénáře v závislosti na výši počáteční investice:
1 blok 2 bloky 3 bloky 4 bloky Investice (odhad) 250 mld. Kč 500 mld. Kč 750 mld. Kč 1.000 mld. Kč Z toho pro českou ekonomiku 65 % 65 % 65 % 65 % Dopad na HDP Přímý + nepřímý 484 mld. Kč 966 mld. Kč 1.450 mld. Kč 1.932 mld. Kč Indukovaný 48 mld. Kč 96 mld. Kč 144 mld. Kč 192 mld. Kč CELKEM 532 mld. Kč 1.062 mld. Kč 1.594 mld. Kč 2.124 mld. Kč Dopad na veřejné rozpočty 183 mld. Kč 365 mld. Kč 548 mld. Kč 731 mld. Kč
Zdroj: výpočty CETA na základě dat ČSÚ (input-output analýza)
S otázkou míry zapojení českých firem do projektu úzce souvisí obchodní příležitosti v zahraničí. Angažování v této zakázce může těmto firmám otevřít dveře v dalších podobných projektech, což potvrzuje také letošní dotazníkové šetření CETA mezi podnikateli v regionu kolem JE Dukovany: 47 % respondentů to považuje za jeden z očekávaných přínosů pro region. Za jeden z hlavních dlouhodobých benefitů pak pokládají pozitivní přínos pro regionální vzdělávání. Maximalizace benefitů výstavby se tedy nebude odvíjet jen od výše investované částky.
Příprava a vzdělávaní lidských kapacit
Téma vzdělávání a přípravy lidských kapacit je pro úspěch českého jaderného programu zásadní především s ohledem na probíhající jadernou renesanci i v řadě dalších evropských států. Studie mu proto věnuje samostatnou kapitolu s jednoznačným závěrem: klíčová je včasná příprava a koordinace rozsáhlých vzdělávacích programů.
Česko bude potřebovat tisíce vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů – na výstavbu jednoho reaktoru se odhaduje potřeba přibližně pěti tisíc lidí ve vrcholu výstavby. Pro pozitivní socio-ekonomický efekt je třeba zajistit, aby co největší podíl tvořili lidé dlouhodobě působící v ČR, nikoli odborníci nebo dělníci krátkodobě najatí ze zahraničí. Čím lepší bude včasná příprava tuzemských odborníků, tím snazší bude i jejich možné zapojení do dalších probíhajících projektů v Evropě. Díky tomu může region i celá země čerpat pozitivní efekty dlouhodobě a nezmizí hned po ukončení stavebních prací.
Rychlejší internet?
Plánovanou výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany je třeba chápat nejen jako energetický projekt, ale také jako příležitost zvýšit životní úroveň v regionu. Například díky vybudování kvalitního připojení k internetu nebo sítě dobíjecích stanic pro elektroauta.
Výstavba a následný provoz rozšířené elektrárny si vyžádají modernizaci místních silnic a mostů. Tuto nutnost lze využít ve smyslu přístupu „dig once“ (kopat jednou) a spojit vše s dalšími inovacemi infrastrukturních sítí. Pokud například výstavba silnice vyžaduje výkopové práce, lze současně instalovat optické kabely nebo modernizovat vodovodní a odpadní systémy. Je však třeba s těmito prvky počítat již od začátku v rámci přípravy celého projektu a koordinovat práce s dodavateli těchto sítí.
„Projekty na rozvoj infrastruktury pak budou efektivnější a méně nákladné. Zároveň mohou zásadně ovlivnit spokojenost obyvatel a ekonomický růst v regionu, protože například vysokorychlostní internetové připojení je nezbytné pro zavádění nových technologií a zlepšování služeb,“ uvedl na závěr prezentace Michael Fanta, vedoucí analytik CETA.
