Budoucnost vzdělávání: Když školy nestačí tempu změn

V rámci vyhlášení výsledků srovnávacího výzkumu Místo pro život proběhla panelová diskuse na téma Budoucnost školství 21. století: Technologie, kreativita a nové přístupy. V debatě vystoupili experti z oblasti vzdělávání, průmyslu i inspekce a zazněly nejen ostré diagnózy, ale i konkrétní návrhy na změnu.

AI ve školách: Děti předběhly systém

Podle Bohumila Kartouse, prorektora VŠEM a poradce ministra školství, se české školství potýká s pasivitou vůči technologickým změnám. Žáci masově využívají umělou inteligenci, zatímco učitelé zaostávají. Nástup pokročilých modelů AI se očekává v horizontu dvou let, ale většina škol na to není připravena. Pokud se výuka neotevře moderním nástrojům, hrozí, že ztratí respekt studentů i společnosti.

Zdroj: Pexels

Ředitelé jako hybatelé změn

Zásadní roli přitom nehrají ministerská opatření, ale samotní ředitelé škol. Právě oni mění atmosféru uvnitř institucí, nastavují přístup ke vzdělávání a motivují pedagogy k inovacím. Kartous připomíná, že změna na třech tisících ředitelských pozic by měla větší dopad než kterákoliv reformní vyhláška.


Martin Roman: „Děti potřebují zažít úspěch“

Martin Roman, předseda správní rady PORG, upozornil na přílišnou uniformitu vzdělávacího systému. Všichni maturují stejnou zkouškou, přestože mají rozdílné schopnosti. Úspěch je motivující, a proto je důležité nabídnout každému studentovi šanci ho zažít. Na PORGu se třikrát ročně ruší výuka kvůli internímu vzdělávání učitelů, kteří společně vytvářejí kurikulum a sledují pokrok studentů.

Zdroj: Wikipedie

Roman navrhuje tři změny: povinnou maturitu z matematiky ve dvou úrovních, financování vysokých škol podle počtu dostudovaných a zavedení školného formou dostupné studentské půjčky podle britského modelu. Podle něj je dnešní bezplatné školství paradoxně sociálně vylučující.


Inspekce: Učitelé by se neměli AI bát

Dana PražákováČeské školní inspekce upozorňuje, že školy nejsou z podstaty rychlými inovátory. Nejde o to předhonit vývoj, ale naučit se s ním pracovat. AI nenahradí lidské porozumění ani podporu žáka ve vztahu k sobě samému. Podle inspekce chybí systematický přehled o využití AI ve výuce a mnozí studenti neumějí vyhodnotit kvalitu informací, které z ní získají.


Řež a vzdělávání: Když AI potřebuje fyziku

Petr BřezinaCentra výzkumu Řež připomíná, že technické obory stojí přímo před výzvami spojenými s AI, ale brzdou jsou datové bezpečnostní limity. Propojení vzdělávacího systému s průmyslem je zásadní, aby žáci měli reálnou představu o budoucí profesi. Podpora stáží, informování rodičů a větší napojení škol na podniky je cestou, jak připravit studenty na budoucnost. Zájem o techniku by se měl podchycovat už na základní škole.

Zdroj: Pexels

Co dělat teď?

Diskuse ukázala, že technologie samy problémy školství nevyřeší, ale mohou být mocným nástrojem změny. Odpovědnost neleží jen na státu, ale i na ředitelích, učitelích, rodičích a samotných žácích. Výuka, která nedokáže zaujmout, inspirovat a reagovat na svět kolem, má omezenou životnost. Výzvou je proměnit školy v prostředí, kde technologie nenahrazují člověka, ale pomáhají mu lépe rozumět světu i sobě samému.

Zdroj: přepracovaná TZ Místo pro život

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků