Bezpečnost na pracovišti už dávno není jen o helmách, hasicích přístrojích a školeních jednou za rok. Současný průmysl, logistika i stavebnictví čelí novým rizikům, která souvisejí s digitalizací, energetickou transformací, klimatickými extrémy i tlakem na efektivitu. Právě v roce 2025 se začíná naplno ukazovat, jak důležitou roli hraje aktivní přístup k prevenci a systémové řízení rizik.
Bezpečnost se mění. A rychle
Přechod na čistší energetické zdroje, automatizace výrobních linek i častější práce v hybridním režimu přinášejí nové typy ohrožení. Firmy musí reagovat na stále komplexnější legislativní rámce, například směrnici o ochraně pracovníků před účinky nebezpečných chemických látek (REACH), zpřísněné požadavky BOZP v rámci ESG reportingu nebo připravované úpravy evropské směrnice o strojních zařízeních.
Zároveň se zvyšuje tlak na digitalizaci evidence, sledování provozních událostí i prediktivní údržbu. To vše mění nejen požadavky na technologie, ale i na samotné zaměstnance. Školení typu „něco si odsedět“ už nefungují. Efektivní bezpečnost dnes znamená chytré propojení lidí, procesů a systémů.
Zásadní roli hraje kultura bezpečnosti
Ve firmách, kde je bezpečnost skutečně prioritou, se o ní nemluví jen ve statistikách nebo při kontrolách. Bezpečnost je součástí každodenní rutiny, od přípravy výroby po řízení dodavatelských vztahů. Kultura bezpečnosti znamená, že se zaměstnanci nebojí nahlásit riziko. Mají jasno v tom, jak mají postupovat, když se něco stane, a chápou, že odpovědnost za bezpečnost není jen na bezpečákovi nebo vedení.
Tento posun v mindsetu je často těžší než samotné technologické vybavení. Přitom právě on rozhoduje, jak rychle a efektivně dokáže firma reagovat v krizové situaci.
Technologie pomáhají, ale nenahradí zdravý rozum
Detekce plynů, kamerové systémy, bezdrátové senzory, termokamery, pokročilá řídící logika. To vše dnes tvoří standard vybavení mnoha provozů. Velkým trendem je prediktivní bezpečnost, kdy systémy na základě dat z provozu dokážou předvídat rizikové situace. Například rostoucí teplota v rozvodně může signalizovat přetížení ještě dřív, než dojde k poruše. I ta nejmodernější technologie ale potřebuje člověka, který rozumí kontextu. Místo slepé víry v data je potřeba zdravý úsudek, zkušenost a schopnost rozhodnout se správně i pod tlakem.
Bezpečnost jako součást firemní strategie
Firmy, které chtějí být v roce 2025 konkurenceschopné, musí brát bezpečnost vážně. Nejen jako povinnost, ale jako investici. Investici do zdraví lidí, do kvality provozu a do vlastní reputace. Systémový přístup k řízení rizik se totiž čím dál více promítá i do obchodních vztahů.
Zákazníci, investoři i partneři se ptají: Máte certifikace? Využíváte aktivní prvky ochrany? Umíte se přizpůsobit při krizi? Umíte reagovat na mimořádné události? Umíte jim předcházet?
Bezpečnost není náklad. Je to nutnost
Stále více firem chápe, že bezpečnost není oblast, kde se šetří. Riziko nehody, úrazu nebo havárie má nejen lidské, ale i ekonomické důsledky. Dobře nastavená prevence, kvalitní výbava a fungující procesy nejsou zbytečný luxus. Jsou to základy dlouhodobé stability.
V prostředí, kde se technologie mění rychleji než kdykoli dřív, zůstává jedna jistota: bezpečnost je otázka odpovědnosti. A také profesionality. Protože bezpečnost by nikdy neměla být věcí náhody.
Příklad 1: Dräger – Inteligentní detekce plynů v reálném čase
Společnost Dräger nasadila v několika chemických provozech v Evropě novou generaci nositelných detektorů plynů, které jsou propojené do bezdrátové sítě a odesílají data v reálném čase na dispečerské pracoviště. Systém okamžitě detekuje zvýšenou koncentraci toxických látek a zároveň hlídá pohyb pracovníka. Pokud se pracovník nehýbe nebo přístroj zaznamená pád, systém spustí výstrahu a lokalizuje jeho polohu. Například v německé rafinerii v Gelsenkirchenu systém zachránil život technikovi, který omdlel po expozici amoniaku. Automatický alarm přivolal pomoc během dvou minut.
Příklad 2: Škoda Auto – Kultura bezpečnosti v praxi
Ve společnosti Škoda Auto hraje kultura bezpečnosti důležitou roli. Firma dlouhodobě podporuje koncept Zero Harm a zapojuje do něj všechny zaměstnance. V každé hale fungují takzvané safety boardy, na kterých jsou zaznamenána všechna hlášení o nebezpečných situacích. Hlásit je lze anonymně a bez postihu. Vedení tato hlášení pravidelně analyzuje a využívá k optimalizaci provozních procesů. Díky této otevřené kultuře se podařilo během pěti let snížit počet registrovaných pracovních úrazů o více než 40 procent.
Příklad 3: Siemens Mohelnice – Prediktivní údržba v elektro výrobě
Závod Siemens v Mohelnici, kde se vyrábějí elektromotory, využívá termokamery a senzory vibrací ke sledování technického stavu zařízení. Systémy dokáží rozpoznat přehřátí, mechanické opotřebení nebo hrozící poruchu včas a bez nutnosti odstavit výrobu. Díky tomu závod výrazně snížil počet neplánovaných výpadků a dokázal včas předejít několika požárům v motorových sekcích.
Příklad 4: Skanska – Školení pomocí virtuální reality
Na vybraných stavbách v České republice zavedla společnost Skanska školení bezpečnosti pomocí technologie virtuální reality. Zaměstnanci si mohou vyzkoušet krizové situace jako je pád z výšky, zkrat elektrického vedení nebo únik plynu a naučit se na ně správně reagovat v bezpečném prostředí. Pilotní projekt ukázal, že školení pomocí virtuální reality zvyšuje zapamatování bezpečnostních zásad až o 60 procent ve srovnání s tradičním výkladem.
Příklad 5: Synthomer – Automatizovaný monitoring chemických skladů
Ve výrobním závodě Synthomer v Litvínově byl nasazen systém nepřetržitého monitorování chemických látek prostřednictvím kombinace čidel, kamer a pokročilé analytiky. V roce 2023 právě tento systém včas detekoval drobný únik etylenu a umožnil uzavření ventilů ještě předtím, než došlo k ohrožení okolí. Zásah byl potvrzen auditní zprávou inspektorátu bezpečnosti práce jako ukázkový příklad preventivního opatření řízeného daty.
Zdroj: redakce
