Počet dronů v Česku roste. Úřad pro civilní letectví evidoval ke konci září 105 395 registrovaných provozovatelů a 92 283 lidí s platnou pilotní způsobilostí. Za prvních devět měsíců letošního roku přijal 524 oznámení přestupků, podnětů a dotazů souvisejících s drony, což je meziročně o 8,5 procenta více. Stát zároveň připravuje legislativu, která by provozovatelům elektráren, letišť a dalších objektů kritické infrastruktury umožnila bránit se proti neoprávněným dronům.
V kategorii SPECIFIC, určené pro náročnější lety, eviduje úřad ke konci září 737 platných oprávnění. „Mohu potvrdit meziroční nárůsty u všech sledovaných údajů. Účel letů neevidujeme, legislativa nerozlišuje například mezi hobby a profesionálním provozem. Pestrost využití je ale obrovská, od prostého snímkování po vysoce sofistikované měřicí přístroje na palubě,“ říká Tomáš Michalík, vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví.
Zasahovat by mohli i provozovatelé objektů
Návrh zákona připravila ministerstva vnitra a dopravy a v červenci jej předala do meziresortního připomínkového řízení. Zatím mohou drony zneškodnit pouze policisté a vojáci. Nově by mohl Úřad pro civilní letectví na žádost provozovatele zřídit nad objektem kritické infrastruktury zvláštní prostor, v němž by proti neoprávněným dronům směli zasahovat také proškolení zaměstnanci provozovatele.
Podmínkou by byla předem zpracovaná dokumentace zahrnující analýzu rizik, postupy detekce a zamezení letu i systém pravidelného školení. Návrh však nepovoluje použití rušiček ani podvržení signálu. Rozhodnutí, zda o takové oprávnění požádá, zůstane na samotném provozovateli. Účinnost zákona se předpokládá od 1. července 2027.
Kdo bude smět zasáhnout
Jednou z otevřených otázek zůstává, kdo konkrétně bude moci nové pravomoci využívat. Současný návrh počítá pouze s osobami v pracovním nebo služebním poměru k provozovateli objektu. Ostrahu rozsáhlých areálů přitom často zajišťují externí bezpečnostní společnosti.
„Posílení ochrany kritické infrastruktury před drony považujeme za správný krok. Specializované bezpečnostní společnosti ale už dnes mají dohledová centra, vyškolený personál i nastavené postupy. Za vhodné bychom považovali zvážit i zapojení odborně způsobilých a výslovně pověřených pracovníků smluvních služeb, samozřejmě při splnění přísných požadavků,“ říká Lukáš Převrátil, ředitel M2C Space, dohledového a bezpečnostního centra společnosti M2C.
Podle firmy je přitom důležité rozlišovat mezi detekcí dronu a jeho zneškodněním. Zjištění jeho přítomnosti, vyhodnocení situace a předání informací mohou být běžnou součástí práce bezpečnostních služeb. Samotný zásah však musí mít jasně stanovená zákonná pravidla i odpovědnost.
Drony už dnes pomáhají ostraze
Bezpečnostní společnosti využívají drony už nyní, zejména při kontrolách rozsáhlých areálů. Zatímco pracovník ostrahy ujde při pochůzce kilometr přibližně za 12 až 15 minut, dron stejnou vzdálenost zvládne za dvě až tři minuty. Z výšky navíc dokáže kontrolovat větší plochu a díky optickému přiblížení či termovizi zachytit i detaily, které by při běžné obchůzce mohly uniknout.
M2C letos v srpnu otestovala dálkové řízení dronu nad objektem v Brně přímo ze svého dohledového centra v pražských Roztylech. „Nejde o úplné nahrazení fyzické ostrahy, ale o efektivnější využití lidí. Dron převezme rutinní kontroly a pracovníci se mohou soustředit na situace, které skutečně vyžadují lidský zásah,“ dodává Převrátil.




