Rostislav Khýr představil koncept Factory of the Future, na kterém MANN+HUMMEL spolupracuje s Boston Consulting Group. Nejde podle něj pouze o další stupeň automatizace výroby, ale o širší proměnu způsobu, jakým budou průmyslové závody fungovat a řídit se.
Hlavní myšlenka
Průmysl se dostává do fáze, kdy se propojuje fyzická automatizace, umělá inteligence, práce s daty a autonomní řízení výroby. Otázkou podle Khýra už není, zda tato změna přijde, ale jak rychle a jakým způsobem ji firmy zvládnou.
Co zaznělo
Khýr upozornil na rychlý rozvoj robotizace. Vedle klasických průmyslových robotů se prosazují koboti a další oblastí mají být humanoidní roboti. Fyzická automatizace je podle něj stále dostupnější a postupně se stává běžnou součástí průmyslu.
Druhou část změny představuje AI a agentní systémy. Budoucí továrna podle představeného konceptu nebude tvořena jen automatizovanými stroji. Jednotlivé procesy mají řídit specializovaní AI agenti, jejichž činnost bude koordinovat nadřazený meta-agent.
MANN+HUMMEL si pro svůj koncept definoval přibližně 135 různých virtuálních agentů, kteří mají pokrývat jednotlivé části fungování závodu, například plánování výroby nebo reakce na změny zakázek. Koncept firma ověřuje v pilotním výrobním závodě v Německu.
Tři schopnosti továrny budoucnosti
Pro přechod k autonomní výrobě Khýr vyzdvihl tři oblasti: konektivitu zařízení a sběr dat, schopnost vytvářet a řídit AI agenty a propojení fyzické automatizace s umělou inteligencí. Stroje tak nemají pouze automaticky vykonávat předem nastavené úkony, ale být schopné přijímat instrukce od digitálních systémů řízení.
Konkurenceschopnost Evropy
Výraznou část vystoupení věnoval Khýr také konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči Číně. Zkušenost z jednání s čínskými automobilkami podle něj ukazuje velmi jednoduchý problém: evropské společnosti jsou vnímány jako drahé a pomalé. Automatizace a digitalizace proto nejsou jen technologickou otázkou, ale cestou, jak část tohoto rozdílu odstranit.
Podle Khýra přitom nestačí zlepšovat současné procesy po několika procentech ročně. Pokud má průmysl výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost, musí nejprve definovat, jak má cílová továrna vypadat, a následně k tomuto stavu systematicky směřovat.
Co to znamená pro Česko
Závěr přednášky měl výrazný přesah do budoucnosti českého průmyslu. Podle Khýra se bude měnit způsob, jakým globální společnosti rozhodují o umístění výroby. Výhoda levnější pracovní síly, ze které Česko v minulých desetiletích těžilo, bude postupně ztrácet význam.
Rozhodovat budou digitální schopnosti regionu, datová a energetická infrastruktura, dostupnost spolehlivé a cenově přijatelné energie a lidé schopní pracovat s automatizací a AI.
To zároveň znamená potřebu vzdělávání a rekvalifikací. Podle Khýra se změna nebude týkat pouze dnešních studentů, ale také současných čtyřicátníků a padesátníků, kteří proměnou průmyslu projdou ještě během své pracovní kariéry.




