Filip Dřímalka, vizionář a expert na digitální inovace, popisuje, jak se trh práce mění už dnes a jak AI proměňuje specialisty v „profesionály se superschopnostmi“. V rozhovoru přibližuje, jak proaktivita a ochota experimentovat tvoří obrovskou konkurenční výhodu a jak AI funguje jako univerzální kolega, analytik, kreativec i mentor. Přečtěte si, jaká trojice nástrojů je absolutním základem pro konkurenceschopnost a jaká je největší hrozba pro firmy, která nesouvisí s kybernetickou bezpečností.
Na konferenci AI-now! 2025 se setkávají špičky z různých oborů. Jaký je podle Vás největší přínos podobných akcí a co by si měli účastníci z této konference odnést do svého osobního či pracovního života?
Největší přínos vnímám v inspiraci a networkingu. Když slyšíte praktické příklady od lidí, kteří už s AI pracují a dosahují konkrétních výsledků, najednou vidíte, že to není sci-fi, ale realita. V naší práci s firmami vidím, že právě tyto aha momenty, kdy někdo pochopí, co je možné, jsou klíčové pro to, aby se lidé rozhodli skutečně začít s AI experimentovat.
A pak je tu networking a sdílení zkušeností. Když se potkáte s někým, kdo řeší podobné výzvy, můžete se učit z jeho chyb i úspěchů. V rámci našeho průzkumu AImpact jsme zjistili, že největší překážkou k využívání AI je neznalost – lidé neví, k čemu AI využít nebo kde vůbec začít. A přesně tohle podobné konference řeší.
Co by si lidé měli odnést? Přesvědčení, že s AI potřebují začít hned teď, ne za půl roku. Seznam konkrétních nástrojů a use cases, které mohou použít už zítra. A kontakt na alespoň jednoho člověka, se kterým se budou moct dál sdílet a učit se. Protože AI se nejlépe učíme společně.
—
Jak už dnes umělá inteligence proměňuje trh práce a které profese to podle Vás nejvíce pocítí v nejbližších letech?
Trh práce se už dnes mění velmi výrazně. V našich firmách vidíme, že rozdíly v produktivitě mezi lidmi, kteří s AI pracují, a těmi, kteří ne, jsou obrovské. To je něco, co brzy vytvoří obrovský tlak. Firmy budou chtít lidi, kteří umí s AI pracovat, protože jsou jednoduše rychlejší a efektivnější.
Když se podívám na profese, tak největší dopad uvidíme tam, kde dokáže AI službu nebo produkt přímo nahradit. Vzpomeňme malé IT firmy a agentury – pokud váš byznys stojí na jednoduchých webech nebo základních aplikacích, máte problém. Zákazník si to dnes s pomocí AI vytvoří sám a rychleji.
Podobně jsou na tom konzultační a školící firmy poskytující základní poradenství. Proč platit za základní rady, když si odpovědi dokážu najít v dialogu s AI, který je dostupný 24 hodin denně a přizpůsobený přesně mně? A pak jsou tu kreativní služby jako základní grafika, texty nebo překlady, kde AI už dnes odvádí skvělou práci.
Ale pozor – nechci vyvolávat paniku. Chytrým firmám AI neukončí byznys, ale donutí je posunout se výš – dělat složitější projekty, poskytovat větší strategickou hodnotu, být rychlejší a kreativnější než jejich zákazníci s AI. A to je vlastně dobrá zpráva pro ty, kteří se nebojí učit a měnit se.
—
Které nové AI nástroje nebo aplikace považujete za zásadní pro firmy, které chtějí zůstat konkurenceschopné?
Doporučil bych spíše tři typy nástrojů než konkrétní aplikace, protože ty se rychle mění, ale principy zůstávají.
Začněte s pokročilými chatovacími nástroji. Potřebujete přístup ke špičkovým modelům jako ChatGPT, Claude nebo Gemini. Každý má jiné silné stránky. Já osobně si platím všechny tři – ChatGPT využívám pro analýzu dat a napojení na další aplikace, Claude pro analýzu dokumentů a psaní textů a Gemini a NotebookLM na práci s většími dokumenty, tvorbu grafiky a videí a další experimenty. Mít placené verze alespoň dvou z nich je podle mě absolutní základ. A bohužel platí jednoduchá rovnice – pokud svým lidem nedáte to nejlepší, nikdy nedosáhnete nejlepších výsledků.
Pak jsou tu automatizační platformy. Nástroje jako Relay, Make nebo Power Automate umožňují propojit různé aplikace a stavět pokročilé systémy, kde AI pracuje za vás. V případě pokročilejších aplikací jako n8n nebo Relevance můžete stavět takzvané agentní systémy, které jdou ještě o krok dál. To už není o šetření minut, ale o transformaci celého způsobu práce.
A v neposlední řadě nástroje na programování pro neprogramátory. Aplikace jako Cursor, Replit nebo Loveable otevírají dveře k tvorbě vlastních řešení i lidem, kteří nemají pokročilé IT dovednosti. Díky nim si lidé mohou postavit vlastní mikroaplikace nebo automatizace a posunout se na další úroveň.
A mimochodem, pokud někdo náhodou neví, co některé názvy či zkratky znamenají, doporučuji si najít po přečtení pár minut a zjistit si to – tyto termíny budou za chvíli naprosto pevnou součástí všech pracovních diskusí.
—
Jaké vidíte největší hrozby z pohledu práva, kybernetické bezpečnosti a ochrany dat při masivním nasazení AI?
Přiznám se, že mám z evropských regulací čím dál rozporuplnější pocity. Ne nadarmo se říká – Amerika vymyslí, Čína vyrobí, Evropa zreguluje. Raději bych proto viděl, aby tady vznikalo více inovací, více startupů a více přelomových projektů. Navíc už dnes zažíváme situace, kdy se k nám některé AI inovace dostávají se zpožděním, a je otázka, jestli to v budoucnu nezpomalí projekty postavené právě na těch nejlepších technologiích a AI modelech.
Nicméně jistá míra regulace je potřebná, na tom se asi shodneme. Je v našem zájmu, abychom minimalizovali co nejvíce rizik spojených s využíváním AI. Ale to neplatí pouze pro AI. Často se třeba mluví o tom, že je s AI daleko jednodušší vytvářet fake news nebo organizovat internetové podvody. Ale to se dávno děje i bez AI – a provozovatelé platforem jako Facebook či Youtube to absolutně neřeší.
Z pohledu bezpečnosti dat vidím největší problém v tom, že mnohé firmy se bojí o bezpečnost dat a raději lidem nedají nic, nebo jen omezené, podprůměrné nástroje. Prémiové verze ověřených aplikací jako ChatGPT nebo Claude jsou při správném nastavení bezpečné. Klíčové je naučit lidi, s jakými daty můžou a s jakými nemůžou pracovat, a nastavit jasná pravidla.
Největší hrozbu však nevidím v technologii samotné, ale v tom, že firmy a lidé nebudou AI využívat vůbec. To je podle mě větší riziko než kybernetická bezpečnost. Protože pak jednoduše zůstanete pozadu za konkurencí, která se těchto výzev nebojí a řeší je pragmaticky.
—
Jak se mají firmy i jednotlivci připravit, aby jim AI pomáhala a neohrozila jejich byznys modely?
Tohle je klíčová otázka. Vidím dokola stejné chyby firem při přípravě na AI.
Největší problém je příliš mnoho plánování a málo experimentů. Firmy analyzují a plánují měsíce, místo aby daly šikovným lidem ty nejlepší nástroje a nechaly je experimentovat. Jediná cesta, jak zjistit, kde má AI smysl, je pustit ji na reálné problémy a sledovat, co se stane. Až skrze praktické zkušenosti objevíte skutečné příležitosti a limity.
Další častou chybou jsou zbytečné obavy a špatné nástroje. Mnohé firmy se bojí o bezpečnost dat a raději lidem nedají nic. Jak jsem říkal – pokud nedáte svým lidem to nejlepší, nikdy nedosáhnete nejlepších výsledků.
A pak je tu výmluva na nedostatek času. Nemáme čas se to učit. Tohle je největší past. Práce s AI si vyžaduje investici na začátku. Rozlišuji mezi rychlou prací s AI, jako je shrnutí emailu, a hlubokou prací s AI, jako je stavba projektu nebo automatizace. Na tu druhou si musíte vyhradit soustředěný čas, nedělá se to mezi meetingy. Bez této počáteční investice se nikam neposunete.
Pro jednotlivce je to vlastně jednodušší. Potřebujete proaktivitu neboli agency – převzetí zodpovědnosti za to, že se s AI naučíte sami, bez čekání na firmu nebo školu. Pak ochotu investovat čas – hodinu každý večer nebo víkendy. Máme spoustu účastníků kurzů, kteří se učí psát skripty a automatizace s AI. Nemohou kódovat sami, ale AI píše kód za ně a radí jim, co přesně dělat. A v neposlední řadě připravenost experimentovat a dělat chyby. Tomu říkám FAIL – First Attempt In Learning.
—
Jaké nové kompetence by si lidé měli osvojit, aby byli připraveni na éru umělé inteligence?
Potřebujeme rozvíjet dva typy dovedností. Měkké dovednosti jsou základ, a u nich jsou absolutně klíčové tři věci.
Proaktivita, nebo jak se v angličtině říká, ownership či agency. Je to schopnost vzít příležitost a využít ji bez čekání na příkazy. Je to podnikavost v každé roli. Vzít odpovědnost za to, že se naučím pracovat s AI sám, že si zjistím informace sám, že se možná nechám změřit svoje talenty a budu přemýšlet, jak by měla vypadat moje práce a dovednosti, abych uspěl v době AI.
Pak je tu komunikace, psaná i živá. Schopnost prezentovat a komunikovat se zákazníky je základ. Konec konců, i spolupráce s AI je forma komunikace – dáváte jí instrukce jako živému člověku. Schopnost dobře psát a prezentovat bude mít vždy hodnotu.
A v neposlední řadě schopnost se učit. Díky AI má každý k dispozici špičkového experta 24 hodin denně. Tomu říkám just-in-time učení – cokoliv potřebuji, naučím se to ve spolupráci s AI. To znamená, že můžu pracovat na projektech nebo aktivitách, které jsem dříve nemohl.
Když tyto měkké dovednosti doplníme o tvrdou dovednost – schopnost pracovat s umělou inteligencí a digitálními technologiemi – tak každý pracovník masivně rozšíří seznam věcí, které dokáže dělat. Grafik najednou tvoří skvělé texty, manažer si postaví finanční report. Ten, kdo tomuto věnuje čas – a zdůrazňuji, že to není pár hodin na nějakém kurzu, ale desítky hodin intenzivní práce s AI – bude vždy lepší než 90 procent ostatních.
—
Pokud by AI byla členem týmu, jakou roli by podle Vás měla mít? Analytika, kreativce, poradce, nebo něco úplně jiného?
Skvělá otázka. AI už dnes není jen jeden člen týmu s jednou rolí. Je to spíš univerzální kolega, který dokáže být analytikem, kreativcem i poradcem zároveň, podle toho, co právě potřebujete.
V mé vlastní práci používám AI různě. Když připravuji analýzu dat, tak AI je analytik. Když píšu texty nebo připravuji marketingové materiály, tak je kreativec. Když řeším složitý problém nebo strategii, tak je poradce, se kterým můžu diskutovat různé možnosti.
Ale podle mě nejdůležitější role AI je něco jiného – je to asistent, který mi umožňuje dělat věci, které jsem dříve nedokázal. Dám vám příklad z mé vlastní praxe. V rámci propagace anglické verze své knihy jsem začal komentovat příspěvky na sociálních sítích, které se týkaly AI. V aplikaci Poe jsem si během několika minut vytvořil AI systém, do kterého stačí nahrát screenshot daného příspěvku, a on vyhledá relevantní odstavce v knize, které mohu dát do komentářů.
Takže odpověď je – AI by měla mít roli toho, kdo vám umožní dělat vaši práci daleko rychleji, kvalitněji a v daleko větším měřítku. Je to násobitel vaší produktivity a kreativity. A proto používám termín superpowered professionals – profesionálové se superschopnostmi díky AI.
—
Uměla by podle Vás AI fungovat jako mentor či kouč pro lidi, kteří hledají nové kariérní směřování?
Určitě ano, a už dnes to funguje. Díky AI má každý k dispozici špičkového experta 24/7, který je trpělivý, nikdy neřekne, že nemá čas, a dokáže přizpůsobit své rady přesně vám.
V našich kurzech vidíme, že lidé používají AI přesně takhle – jako mentora nebo kouče. Máme spoustu účastníků, kteří se učí psát skripty a automatizace s AI. Potřebují tomu sice věnovat hodinu každý večer nebo víkendy, ale tím, že vystoupili ze své komfortní zóny a používají AI jako tutora, teď dokážou dosáhnout něčeho, co by bylo před pár měsíci nebo roky nepředstavitelné.
Je však důležité říct, že AI jako mentor funguje nejlépe, když víte, co chcete. Čím konkrétnější otázky kladete, čím lépe definujete svůj cíl, tím lepší rady dostanete. AI vám může pomoci najít cestu, navrhnout plán rozvoje, doporučit zdroje, procvičit pohovor nebo prezentaci. Ale tu základní motivaci a rozhodnutí se změnit musíte mít sami.
A ještě jedna věc – AI mentor nikdy nenahradí živého člověka, který vás zná, chápe vaši situaci a dokáže vám dát podporu v těžkých chvílích. Ideální je kombinace obojího – AI pro každodenní rady a cvičení, živý mentor pro strategii a podporu.
—
Jak si představujete ideální spolupráci mezi lidmi a AI v pracovním prostředí např. v roce 2030?
V roce 2030 si myslím, že rozdíl mezi prací s AI a bez AI už nebude ani vidět – bude to prostě přirozená součást všeho, co děláme. Ale co si myslím, že bude jiné?
Budeme mít výrazně víc času na kreativní a strategickou práci. Všechna ta administrativa, reporty, sumarizace meetingů, příprava podkladů – to všechno bude dělat AI automaticky. My budeme trávit čas tím, že budeme přemýšlet nad novými příležitostmi, řešit složité problémy, komunikovat se zákazníky a budovat vztahy. Přesně to, co dělá práci zajímavou.
Pracovat budeme v hybridních týmech, kde někteří členové budou lidé a někteří AI agenti. Manažeři budou řídit oboje. To přináší nové role – designování systémů, které fungují ať už skrze lidi nebo AI, komunikování a přenášení vize, a schopnost propojovat nápady v rámci týmu. Plus samozřejmě hledání těch správných lidí a rozšiřování kompetencí jak stávajících, tak nových členů týmu.
Věřím také, že nejlepší lidé pracující s AI nebudou chtít být zaměstnanci jedné firmy. Jejich motivace nebude pracovat méně, ale nabídnout své služby daleko více firmám. Proto si myslím, že top profesionálové pracující s AI budou fungovat na více projektech pro různé firmy a budou vydělávat výrazně více.
A nakonec – budeme mít daleko větší možnosti designovat si život a práci podle sebe. Díky tomu, že budeme moci pracovat odkudkoliv a AI nám umožní dělat věci, které nás baví a ve kterých jsme dobří, bude daleko víc lidí žít to, čemu říkám nepráce – prací, která nás naplňuje a nevypadá jako práce.
Kdo je Filip Dřímalka?
Expert na digitální inovace a budoucnost práce
Zakladatel Aibility.cz a Digiskills.cz
Autor knihy „Budoucnost nepráce“ / „The Future of No Work“
Děkujeme pořadatelům konference AI-NOW!2025 za zprostředkování rozhovoru.
