Energetická krize vyvolala strach o cenovou dostupnost plynu a elektřiny u domácností i firem. Přestože vláda zastropovala ceny energií, obavy z budoucího vývoje směřují pozornost spotřebitelů na různé služby a inovace snižující energetickou náročnost nemovitostí. Jedná se například o externí služby v oblasti energetického managementu, implementace inteligentního bateriového uložiště, solárních panelů nebo systému zpětného získávání tepla.
Snížení energetické náročnosti budov je součástí strategie Evropské Unie. Podle směrnice z roku 2023 o energetické náročnosti budov, nemovitosti zodpovídají za 40 % konečné spotřeby energie v EU a 36 % jejich emisí skleníkových plynů souvisí s energetikou. Směrnice uvádí, že až 75 % budov v Unii je stále energeticky neefektivních, jelikož jejich největším zdrojem tepla jsou fosilní paliva – především zemní plyn. Cílem EU je snižovat spotřebu energie a zároveň čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů.Evropská komise navíc plánuje do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru obnovy budov a podpořit hloubkovou obnovu u více než 35 milionů budov, což vytvoří až 160 000 pracovních míst ve stavebním odvětví.
Opatření a technologie snižující energetickou náročnost nemovitosti si navíc mohou firmy vykázat v ESG reportingu. Jedná se o nástroj EU, který zaznamenává aktivity podniku týkající se oblasti životního prostředí, společenské zodpovědnosti firmy a strategického podnikového řízení. V rámci oblasti životního prostředí se sleduje například zacházení podniku s odpadem či spotřeba fosilních paliv. Nová směrnice CSRD, platná od minulého měsíce, rozšiřuje škálu firem, které mají povinnost vykazovat ESG údaje. Reportování nefinančních údajů není radno podcenit, protože může ovlivnit rozhodování investorů a bank o financování podniku.
Začít malými krůčky…
Snižování energetických nákladů probíhá spojením řady menších kroků jako např.: nákupem úsporných LED žárovek, výměnou starých spotřebičů za nové nebo lepším těsněním oken. O něco nákladnější je potom tepelná izolace zdí, střech, podlah, či investice do nového tepelného čerpadla. Počáteční náklady ale zanedlouho převáží dlouhodobé přínosy, a to nejen ve formě snížených nákladů, ale také v celkovém zhodnocení nemovitosti. „Řádově se našim klientům podařilo ušetřit miliony korun na energiích, a to především díky instalaci tepelných čerpadel, fotovoltaiky, inteligentního řízení budov a optimalizaci nastavení jejich provozu,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel facility managementu společnosti M2C.
Elektrická energie je zásadní pro provoz výroben v mnoha firmách. Mezi ně patří i společnost DITON, výrobce betonových výrobků pro venkovní architekturu, který má v České republice pět výrobních závodů. Implementace úsporných opatření tak byla zásadní pro chod jejich výroby. „Vyměnili jsme všechna osvětlení na výrobních závodech za LED technologie, zateplujeme administrativní budovy, u vysokozdvižných vozíků postupně nahrazujeme ekologičtějším LPG, v některých provozech přecházíme na elektrický pohon. V současnosti také dokončujeme stavbu fotovoltaických elektráren,“ vyjmenovává Pavel Ouroda, jednatel společnosti DITON. Jak však dodává, rozhodnutí vznikla na základně dlouhodobé strategie, kterou si firma nastavila: „Úspory řešíme průběžně a činili jsme tak už před krizí.“
Solární elektrárna jako klíč k energetické soběstačnosti firem
Pomocí fotovoltaiky se nemovitost stává energeticky nezávislejší. Příkladem může být výrobce betonových střešních krytin Betonpres. Firma si nechala instalovat solární panely na střechu výrobní haly už před dvěma lety. „Spíše si nyní pohráváme s myšlenkou, jak rozumně solární elektrárnu rozšířit, abychom v budoucnu pokryli spotřebu energie maximální možnou měrou slunečními paprsky,“ říká Miroslav Ponec, výrobní ředitel společnosti Betonpres. Firma už od roku 2010 staví rozvoj na úsporných technologiích. „Tepelné zdroje ve formě geotermálních vrtů a tepelných čerpadel, výstavba velmi úsporných budov včetně výrobních hal v pasivním standardu nebo investice do úspor ve spotřebě vstupních materiálů a snížení tvorby odpadních materiálů. Jedna z nejlepších investic v poslední době byl dvojitý servo nůž, díky kterému se vrací velká část čerstvé betonové směsi zpět do výrobního okruhu,“ vypočítává Miroslav Ponec. Dodává ale, že je stále třeba technologický pokrok, aby byly solární technologie dostupné pro široké spektrum nových výrobků: „Je třeba dořešit některá slabá místa, aby se při aplikaci ve výrobcích příliš nesnižovala účinnost, a přitom se zachovala bezpečnost z požárního hlediska.“
Systém zpětného získávání tepla dokáže obnovit až 95 % tepelné energie
Emise odnášejí velké množství tepelné energie, která by se dala ještě využít. Systém zpětného získávání tepla snižuje spotřebu energií a zároveň také emise CO2.Návratnost investice se odhaduje na jeden rok, v závislosti na cenách energií. Čím jsou ceny energií vyšší, tím se doba návratnosti snižuje. „Ztráta energie ze spalin anebo jiného tepelného procesu je běžně okolo 15 až 20 %. Se systémem zpětného získávání tepla může být obnoveno až 95 % tepla. Jinými slovy, existuje tu potenciál snížení spotřeby paliva o 12 až 16 % a redukce emisí CO2,“ říká Pavel Ulrich ze společnosti Almeva, která se zabývá komínovými systémy a zpětným získáváním tepla.
