Superpřehrada, jejíž výstavba byla oznámena v roce 2021 jako součást 14. čínského pětiletého plánu, je plánována na řece Yarlung Zangbo, která je v Indii známá také jako řeka Brahmaputra.
Přehrada se bude stavět úpatí Himálaje na území Tibetu a je zaměřena na využití obrovského potenciálu energie, který je uložen v místních řekách a velehorách. Předpokládá se, že projekt trojnásobně překročí kapacitu výroby energie přehrady Tři soutěsky. Projekt je v souladu s čínskými cíli snižování emisí uhlíku, přičemž podle prognóz by mohl významně přispět k dosažení maximálních emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060.
Celý projekt ale vyvolal také spoustu kontroverzí, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Vychází se ze zkušeností se stavbou Třech soutěsek, kdy bylo vysídleno více než 1,25 milionu lidí. Podobné obavy panují i u tohoto projektu. Yarlung Zangbo se staví v nejhlubším kaňonu světa, ale i zde se počítá s vysídlováním obyvatel. Navíc hrozí geopolitické napětí, protože sousední země, zejména Indie a Bangladéš, vyjadřují ze stavby gigantické přehrady obavy. Země ležící níže po proudu řeky jsou na jejích vodách velmi závislé a změna jejího průtoku by mohla mít neblahé následky. Indie v reakci na to plánuje vlastní projekt vodní elektrárny na přítoku Brahmaputry, aby zmírnila možné dopady. Čína není ohledně celého projektu příliš transparnetní, což dále prohlubuje obavy okolních zemí.
Podobné spory o vodní zdroje se objevují po celém světě, včetně kontroverzní etiopské přehrady na Modrém Nilu a soupeření o komplex řek Tigris a Eufrat na Blízkém východě. Tyto konflikty naznačují rostoucí trend vodních válek, kdy státy soupeří o kontrolu nad stále vzácnějšími zdroji. Jak Čína pokračuje ve svých ambiciózních snahách o výstavbu přehrad, nejenže potvrzuje svou dominanci v oblasti globální infrastruktury, ale také vyvolává geopolitické napětí, což signalizuje možnost budoucích konfliktů o vodní zdroje.
