„Oděvní průmysl je posledním bilionovým odvětvím, které nebylo automatizováno,“ řekl Eugen Solowjow, který vede projekt v laboratoři společnosti Siemens v San Francisku, jež od roku 2018 pracuje na automatizaci výroby oděvů. Nicméně na tom, aby se to změnilo, se již (bez větší publicity) pracuje.
V současnosti probíhá projekt společnosti Levi Strauss & Co a německého Siemensu. Myšlenka využití robotů k navrácení většího množství výroby ze zámoří nabrala na síle během pandemie, kdy rozvrácené dodavatelské řetězce upozornily na rizika spoléhání se na vzdálené továrny.
Nalezení způsobu, jak odbourat ruční práci v Číně a Bangladéši, by umožnilo přesunout více výroby oděvů zpět na západní spotřebitelské trhy včetně Spojených států. To je však sociálně citlivé téma.
Mnozí výrobci oděvů se zdráhají mluvit o snaze o automatizaci – protože to vyvolává obavy, že tím utrpí pracovníci v rozvojových zemích. Jonathan Zornow, který vyvinul techniku automatizace některých částí továren na výrobu džínů, uvedl, že se mu na internetu dostalo kritiky – a jedné výhrůžky smrtí. Mluvčí společnosti Levi’s uvedl, že může potvrdit, že se společnost podílela na počátečních fázích projektu, ale odmítl se k tomu blíže vyjádřit.
Problémy s robotickou manipulací s látkou
Na rozdíl od automobilového nárazníku nebo plastové láhve, které při manipulaci robotem drží svůj tvar, je látka pohyblivá a má nekonečné množství tlouštěk a struktur. Roboti jednoduše nemají tak jemný hmat, jaký je možný u lidských rukou. Roboti se sice zlepšují, ale bude údajně trvat ještě několik let, než se rozvinou jejich schopnosti manipulovat s takto specifickým materiálem, jako je džínovina.
Společnost Siemens spolupracovala s Institutem pokročilé robotiky pro výrobu v Pittsburghu, který byl vytvořen v roce 2017 a financován ministerstvem obrany, aby pomohl výrobcům starých linek najít způsoby, jak využít nové technologie. Identifikovali startup Sewbo Inc. ze San Franciska se slibným přístupem k problému s látkami: Namísto, aby se snažili roboty naučit specifika manipulace s látkami, tyto vyztužují chemikáliemi tak, aby se s nimi dalo pracovat coby s pevným materiálem způsobem, který již roboti ovládají.
Po dokončení se hotový oděv vypere, aby se odstranilo ztužovadlo. „V podstatě každý kus džínoviny se po zhotovení stejně pere, takže to zapadá do stávajícího výrobního systému,“ řekl Zornow, vynálezce společnosti Sewbo. Látkové panely lze snadno tvarovat a svařovat, než se trvale sešijí. Ve vodě rozpustné ztužidlo se na konci výrobního procesu odstraní jednoduchým opláchnutím v horké vodě a zůstane měkký, plně sestavený kus oděvu. Ztužovadlo lze poté znovu použít.
Do tohoto výzkumného úsilí se nakonec zapojilo několik oděvních společností, včetně Levi’s a Bluewater Defense LLC, malého amerického výrobce vojenských uniforem. Na experimentování s touto technikou získaly grant ve výši 1,5 milionu dolarů od Pittsburského institutu robotiky.
První vlaštovkou reálného nasazení robotů v textilním průmyslu v USA se tak patrně stane projekt společnosti Saitex. Ta před dvěmi lety otevřela v centru Los Angeles a chystá se nasadit technologie Sewbo. „Pokud to bude fungovat,“ řekl Sanjeev Bahl ze společnosti Saitex, „myslím, že není důvod, aby se zde ve Spojených státech opět ve velkém nezačaly vyrábět džíny.“
