Technologie
Hannover Messe 2026 nepůsobil jako přehlídka jedné dominantní technologie. Místo toho ukázal něco podstatnějšího: systémy, které byly ještě nedávno prezentovány odděleně, se začínají skutečně propojovat do funkčního celku.
Nejde už jen o digitalizaci výroby. V Hannoveru bylo patrné, že průmysl vstupuje do fáze, kdy se stírá hranice mezi provozní technologií (OT), informačními systémy (IT) a energetickým managementem. Výrobní podnik se postupně mění z izolovaného provozu na dynamický systém schopný reagovat v reálném čase – nejen na změny ve výrobě, ale i v dodavatelském řetězci nebo energetické síti.
Hlavní motto veletrhu
„Energizing a Sustainable Industry“
Tak letos dostalo konkrétní obsah. Do popředí se nedostaly jednotlivé technologie, ale jejich vzájemné propojení: umělá inteligence, robotika, energetika a konektivita.[
AI ve výrobě:
od analytiky k rozhodování
Jedním z nejviditelnějších posunů letošního ročníku byl vývoj v oblasti průmyslové umělé inteligence. Zatímco v minulých letech dominovaly nástroje pro analýzu dat nebo generativní AI pro tvorbu dokumentace, letos se pozornost přesunula k tzv. agentní AI.
Na stáncích společností jako Microsoft, Siemens nebo SAP bylo možné vidět demonstrace systémů, které data nejen vyhodnocují, ale dokážou na jejich základě samostatně navrhovat a v omezené míře i realizovat konkrétní kroky.
Typický scénář, prezentovaný v několika variantách, vypadal následovně:
systém sleduje v reálném čase data z výrobní linky, identifikuje odchylku od normálu a navrhne zásah. Ten může zahrnovat úpravu výrobního plánu, objednání náhradního dílu nebo zásah do údržby. V pokročilejších demonstracích již tyto kroky probíhaly automatizovaně, stále však pod dohledem operátora.
Tento „uzavřený cyklus“ (closed-loop) je považován za další krok ve vývoji průmyslové digitalizace. Zatím se ale nachází především ve fázi pilotních projektů. Plně autonomní řízení výroby bez lidského zásahu zůstává spíše výhledem než standardem.
Přesto firmy uvádějí, že i částečné nasazení těchto systémů může přinést znatelné zlepšení efektivity výroby, zejména v oblasti prediktivní údržby a plánování.
Robotika:
větší citlivost, menší bariéry
Významnou pozornost letos opět přitahovala robotika, zejména v souvislosti s oceněním Hermes Award, které patří mezi nejprestižnější ceny veletrhu.
Vítězný projekt společnosti Schaeffler se zaměřil na nové generace pohonů pro robotické systémy. Podstatnou roli zde hrají integrované senzory krouticího momentu přímo v kloubech robotů, které umožňují výrazně citlivější reakci na kontakt s okolím.
V praxi to znamená, že roboty mohou pracovat v těsnější blízkosti člověka, a to i při jemných montážních operacích. Tento trend směrem k tzv. humanocentrické robotice byl patrný napříč veletrhem.
Vedle velkých průmyslových robotů se stále více prosazují kolaborativní roboty a autonomní mobilní systémy (AMR), které se stávají běžnou součástí výrobních i logistických procesů.
Energie a vodík:
mezi realitou a očekáváním
Energetika byla jedním z hlavních pilířů letošního ročníku. Tradičně silná byla zejména expozice vodíkových technologií, soustředěná v hale 13.
Na rozdíl od minulých let byl patrný posun od prototypů k průmyslově škálovatelným řešením. Výrobci prezentovali modulární elektrolyzéry a technologie pro integraci obnovitelných zdrojů do průmyslových provozů.
Zvláštní pozornost byla věnována konceptu Power-to-X, tedy přeměně elektrické energie na jiné formy využitelné v průmyslu, včetně vodíku.
Partnerská země veletrhu, Brazil, prezentovala své ambice stát se významným exportérem zeleného vodíku díky příznivým podmínkám pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Přestože technologický pokrok je zřejmý, otázka ekonomické návratnosti zůstává otevřená. Vodíková řešení zatím ve většině případů vyžadují podporu nebo specifické podmínky, aby byla konkurenceschopná vůči tradičním zdrojům energie.
Konektivita:
bezdrátová budoucnost, ale ne bez kabelů
Jedním z předpokladů další automatizace výroby je spolehlivá a rychlá komunikace mezi zařízeními. V rámci Industrial Wireless Arena byly letos prezentovány nové možnosti standardu 5G, včetně jeho pokročilé verze.
Tyto technologie umožňují velmi nízkou latenci a vysokou spolehlivost přenosu dat, což je důležité například pro koordinaci flotil autonomních robotů nebo využití rozšířené reality při údržbě zařízení.
S tím úzce souvisí i rostoucí význam edge computingu, tedy zpracování dat přímo v místě jejich vzniku. Tento přístup snižuje závislost na cloudových službách, zrychluje reakce systému a zároveň přispívá ke zvýšení bezpečnosti.
Zároveň se ale ukazuje, že bezdrátové technologie neznamenají úplné opuštění kabelové infrastruktury. V kritických aplikacích zůstává pevné připojení nadále nezastupitelné.
Výroba a dodavatelské řetězce:
větší důraz na odolnost
Vedle technologických inovací byl letos patrný i silný důraz na odolnost výroby a dodavatelských řetězců.
Firmy stále více hledají cesty, jak snížit závislost na globálních dodávkách a zároveň zvýšit flexibilitu výroby. Jedním z nástrojů je aditivní výroba, která umožňuje produkci náhradních dílů přímo v místě potřeby.
Dalším trendem je poskytování výrobních kapacit formou služby, což firmám umožňuje pružně reagovat na změny poptávky bez nutnosti vysokých investic do vlastních zařízení.
Pozornost byla věnována také digitálním pasům produktů, které mají zajistit transparentnost materiálových toků a podpořit cirkulární ekonomiku.
Kyberbezpečnost a standardy:
nezbytný základ
S rostoucí mírou propojení systémů roste i význam kybernetické bezpečnosti. Na veletrhu se tomuto tématu věnovala samostatná sekce, a to i v souvislosti s evropskou legislativou, jako je Cyber Resilience Act.
Důležitým tématem byla také standardizace a interoperabilita. Bez společných standardů totiž není možné efektivně propojovat zařízení a systémy od různých výrobců.
Koncepty jako Asset Administration Shell (AAS) mají ambici vytvořit jednotný rámec pro digitální reprezentaci zařízení, což je důležité pro další rozvoj průmyslové automatizace.
Směr je zřejmý,
tempo se bude lišit
Hannover Messe 2026 ukázal, že průmyslová transformace vstupuje do nové fáze. Nejde už o jednotlivé inovace, ale o schopnost propojit různé technologie do funkčního celku.
Umělá inteligence, robotika, energetika i konektivita se vyvíjejí rychle, ale skutečnou konkurenční výhodu přinese až jejich integrace. Vedle technologických možností přitom budou hrát důležitou roli i další aspekty, jako je dostupnost kvalifikovaných pracovníků, kybernetická bezpečnost nebo schopnost přizpůsobit se novým regulačním požadavkům.
Pro průmyslové podniky to znamená jediné: budoucnost nebude patřit těm, kteří nasadí jednu konkrétní technologii, ale těm, kteří dokážou své výrobní systémy řídit jako celek.
