Lex Plyn od srpna mění připojování nových zdrojů a zrychluje rozvoj obnovitelné energetiky

Novela energetického zákona známá jako Lex Plyn vstoupí v účinnost 1. srpna 2025 a zásadně promění podmínky pro připojování nových elektráren a akumulačních zařízení k síti. Zároveň otevírá prostor pro rychlejší výstavbu solárních a větrných parků, které budou nově považovány za součást energetické bezpečnosti Česka.

Nevratná část platby jako motivace pro vážné projekty

Hlavní změnou je zavedení nevratné části platby při rezervaci výkonu. Až dosud byla úhrada za připojení brána jako záloha, kterou bylo možné v případě odstoupení od projektu získat zpět. Nově se část této platby stane nevratnou a nebude vrácena ani při zrušení projektu. Cílem této změny je omezit spekulativní rezervace a zpřístupnit síť seriózním investorům.

Výši nevratné části platby stanoví Energetický regulační úřad. Bude se odvíjet od napěťové úrovně připojení a délky rezervace. Maximální možná výše je stanovena na 50 milionů korun.

Zdroj: pexels

Tato úprava se vztahuje nejen na nové smlouvy uzavřené po 1. srpnu 2025, ale také na stávající smlouvy, u nichž ještě nedošlo k fyzickému připojení zařízení. V takovém případě musí být smlouva do 15 měsíců upravena dodatkem. Pokud k tomu nedojde, smlouva zaniká.


Solární a větrné parky budou mít vyšší prioritu

Vedle finančních pravidel pro připojení přináší novela také výrazné zjednodušení pro projekty většího rozsahu, konkrétně pro obnovitelné zdroje s výkonem nad 15 megawattů. Ty budou mít nově postavení zařízení, která přispívají k energetické bezpečnosti Česka, podobně jako velké plynové elektrárny.

To v praxi znamená například to, že posouzení vlivu na krajinu se bude konat pouze jednou, a to již v rámci procesu EIA. Zkrátí se také lhůty pro vydávání závazných stanovisek ze strany státní správy. Díky těmto změnám by měla výstavba velkých obnovitelných zdrojů výrazně zrychlit.

Zdroj: Pexels

Konec mařičů a důraz na baterie

Novela zároveň zakazuje používání zařízení známých jako mařiče energie, která bez skutečného přínosu zatěžovala přenosovou soustavu. Tato zařízení mají nahradit moderní bateriové systémy, které umožňují akumulaci a efektivní využití elektrické energie.


Odmítnutí kontroverzních zásahů a posílení stability trhu

Z výsledného znění zákona byly vypuštěny návrhy Ministerstva financí, které směřovaly k dodatečným kontrolám fotovoltaických elektráren. Tento krok přivítala odborná veřejnost jako důležitý signál směrem k vyšší stabilitě a předvídatelnosti energetického prostředí.


Budoucnost obnovitelných zdrojů: akcelerace výstavby

V přípravě je další legislativa, která zavede takzvané akcelerační zóny. Tyto oblasti mají být určeny pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů, a to v místech, kde nehrozí střet s ochranou přírody nebo jinými veřejnými zájmy. Zákon, který akceleraci umožní, má projednat Senát během léta.

Zdroj: Pexels

Podle analýzy Svazu moderní energetiky by mohla Česká republika do roku 2035 díky využití energie z větru a slunce snížit spotřebu zemního plynu až o 20 terawatthodin ročně. Zároveň by mohlo dojít ke snížení ceny silové elektřiny až o 11 eur za megawatthodinu, což by zlepšilo konkurenceschopnost domácího průmyslu.

Pokud by Česko naopak v rozvoji zelené energetiky zaostalo, hrozí, že cena elektřiny překročí německou úroveň až o 32 eur za megawatthodinu.

Zdroj: TZ + redakce

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků