0Kč

Žádné produkty v košíku.

0Kč

Žádné produkty v košíku.

Lukáš Musil: Srpnové deště zachránily úrodu českých brambor

Červencové počasí v Česku, provázené tří měsíce trvajícím suchem a na naše končiny extrémně vysokými teplotami, předpovídalo katastrofické scénáře. A to nejen pro zemědělce, zejména pěstitele brambor, ale i pro spotřebitele, na které pak dopadá zvýšení cen. Extrémně deštivé počasí v první třetině srpna a jeho další vývoj tyto scénáře prozatím zhatilo, ale ani tak nejsou srpnové vydatné deště pro zemědělce takovou výhrou, jak by se mohlo zdát. Vývoj počasí totiž negativně ovlivnil české obilí a bramboráři a cukrovarnícinemají stále na růžích ustláno.

Jak si stojí české obilniny po sklizni, na co by se měli čeští zemědělci připravit směrem ke sklizni brambor a cukrové řepy a jaký dopad to může mít na spotřebitele? Na to se ve svém komentáři zaměřil Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant a spoluzakladatel Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství.

Nebývalá horka a sucha nezasáhla jen Česko, ale extrémní teploty, zejména v červenci, znepříjemňovaly život v prakticky celé Evropě. Nejvíce se podepsaly na jejím jihu – například Řecko sužovaly několik týdnů neustávající požáry. A to dokonce největší v EU od roku 2000, kdy začal Evropský informační systém o lesních požárech zaznamenávat data. Spalující klima dopadlo samozřejmě i na zemědělce a zelináři kvůli němu museli dokonce odepsat část úrody. Vysoké teploty provázené intenzivním slunečním svitem v době před sklizní měly pozitivní efekt na obilniny, a vyhlídky slibovaly sklizeň velice kvalitního obilí.

Deště zhoršily kvalitu obilí, z většiny bude krmné

Bohužel ještě před ochlazením a nástupem deštivých dnů se podařilo sklidit pouze část úrody a vlhko při sklizni zasáhlo obilniny částečně v nižších, ale z velké části hlavně ve středních a vyšších polohách. Zároveň se na nižší kvalitě podepsaly již zmíněné suché předletní a letní měsíce. Intenzivní deště tak na mnoha místech znemožnily technice na pole vůbec vyjet nebo v extrémních případech způsobily plísně a klíčení letošního obilí. To se odrazilo ve kvalitě plodin, zejména nižších obsahových hodnot dusíkatých látek a proteinů. Podle odhadů Agdata čeká tři čtvrtiny českého obilí, a to včetně potravinářské pšenice, osud krmného obilí, protože většina letošní úrody se jednoduše nehodí k mlynárenským účelům.

Českého spotřebitele tato situace naštěstí neohrozí. Mlýny i zemědělci disponují dostatkem obilí z loňské kvalitnísklizně, nemluvě o tom, že výnosy z té letošní byly do objemu dokonce na mírně vyšších číslech než loni. Do České republiky se z důvodu ruské agrese na Ukrajině a s ní spojeném zrušení jeho bezpečném vývozu přes Černé moře dostává i obilí, které by za standardních podmínek putovalo jinam. V červnu přesahovaly zásoby obilovin v Česku o více jak 1 milion tun obvyklé množství a v červenci to bylo o 500 tisíc tun více než loni. A právě zásoby obilí z minulého roku promlouvají do současných nízkých výkupních cen, které pociťují čeští zemědělci. I když pomalu dochází ke snižování vstupů v podobě cen energií a hlavně hnojiv, tak stále nedochází k vybalancování jejich výše a výkupních cen. Na ty v současnosti nejen v Česku, ale celé Evropě působí hlavně zmíněná přesycenost skladů a nízký odbyt. Kvůli tomu jsou zemědělci nuceni prodávat za současné ceny, které ale od konce července neustále klesají a v současnosti jsou o celou třetinu nižší než ve stejném období loni. V případě krmného obilí, které budou zemědělci letos prodávat nejvíce, se jedná dokonce o polovinu loňských výkupních cen.

České brambory přežily klinickou smrt, hraje se o jejich kvalitu

Zcela opačný efekt než na obilí mělo letošní počasí na české brambory. Z dat Agdata víme, že ještě koncem července se zdálo, že brambory uschnou a zemědělci budou sklízet o více jak 30 % méně brambor než loni, což by ovlivnilo nejen jejich zisky, ale pravděpodobně i výslednou cenu na pultech pro české spotřebitele. Prozatím to vypadá, že se tento černý scénář nenaplní. Brambory dostaly v období vegetace začátkem srpna tolik potřebnou vláhu, která tak bramborářům snad zachránila letošní úrodu. To se však týká hlavně bramborářských oblastí ve středních a vyšších polohách, bohužel ranobramboráři sklízejí dříve a vláha už nestihla mít na plodiny a jejich vývoj takový efekt.

Zvedla se tak šance na zvýšení předpokládané sklizně, ale veliký otazník visí nad kvalitou. To se mimochodem týká i cukrové řepy, jejíž vegetační období a sklizeň probíhá ve zhruba stejném období. Jak je známo, tak bramborům, které narostou rychle díky vydatnému dešti v období vegetace (tak jak se tomu stalo letos při příchodu dešťů po dlouhotrvajícím suchém období), hrozí praskání, strupovitost nebo plísně. To se pak odrazí nejen na jejich kvalitě, ale i výkupních cenách.

Začátkem září se začaly na většině našeho území sklízet především brambory sadbové a konzumní, které jsou určeny pro okamžitý prodej i uskladnění. Vstup do samotné sklizně brambor byl v září velice dobrý, a to díky příznivému počasí. Vyšší teploty a slunečno pomáhají s terénem, protože podmáčená půda při sklizni ztěžuje práci zemědělským strojům, a hlavně signifikantně snižuje množství vytěžených brambor ze země. Mírnější opoždění sklizně hlásí pěstitelé brambor škrobových, nicméně zářijové přívětivé slunečné počasí má pozitivní vliv právě na obsah škrobu, ale i na cukernatost v cukrové řepě, což může těmto plodinám a jejich kvalitě jen pomoci.

Zvýšit zisky českých zemědělců může vývoz i optimalizace výroby

Nicméně ceny škrobových brambor i cukrovky jsou většinou nasmlouvané už od jara a díky dostatku vláhy a s tím spojené úrody se tak zemědělci nemusí obávat o své výdělky tolik, jak tomu bylo ještě koncem července. Během září, resp. v průběhu sklizně se ale láme výkupní cena konzumních brambor, u které dochází k nepatrnému nárůstu. Jedná se o 10 až 15 % oproti loňsku, takže se prozatím nedá čekat, že by došlo k nějakému markantnímu zvýšení cen českých brambor na pultech a spotřebitelé si na Vánoce nemohli dopřát bramborový salát.

Dá se říct, že české brambory prozatím přežily klinickou smrt a dostaly se z nejhoršího, ale konečnou diagnózu můžeme určit, až budou všechny navezeny ve skladech. Bohužel je to vykoupeno snížením kvality sklizených obilnin a zemědělci budou napjatě vyhlížet nejen vývoj na komoditní burze, ale i vývoj na distribuční cestě v Černém moři. Řešení této situace spočívá mimo jiné právě ve zprostředkování vývozu obilí do Afriky a třetích zemí, nejlépe mimo evropský kontinent. Další variantou je naopak podpora vývozu českého obilí do těchto zemí a jeho prodej za vyšší cenu, než jsou ty výkupní v ČR. Dalším řešením je samozřejmě optimalizace výroby, která spočívá hlavně ve využívání prvků precizního zemědělství. Máme ověřeno, že například při využívání variabilních aplikací je se systémem Agdata možné uspořit až 17 % nákladů nebo zvýšit výnosy až o 25 %.

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků