Luxusní průmysl vstupuje do fáze, která se výrazně liší od poslední dekády. Po období rychlé expanze a otevírání nových butiků přichází etapa, v níž se důraz přesouvá z objemu prodejů na provozní efektivitu, řízení marží a práci s daty. Vyplývá to ze studie Deloitte Global Powers of Luxury 2026, která vychází z odpovědí 420 vrcholových manažerů z deseti zemí.
Podle studie očekává 66,9 % oslovených firem stabilní nebo rostoucí tržby a 70,7 % předpokládá zlepšení provozních marží. Růst už ale nemá být založen primárně na expanzi sítě prodejen. Manažeři stále častěji hovoří o hodnotově orientovaném řízení, optimalizaci nákladů a vyšší návratnosti investic.
Pro průmyslové čtenáře je důležité, že luxusní segment dnes řeší podobné otázky jako výrobní firmy. Jde o efektivitu dodavatelských řetězců, řízení zásob, digitalizaci procesů a práci s daty v reálném čase.
Umělá inteligence jako nástroj řízení, ne marketingová zkratka
Generativní umělou inteligenci dnes podle studie využívá 41,2 % firem v konkrétních procesech a 11,9 % ji implementuje napříč hlavními funkcemi podniku. Nejde jen o marketing. AI zasahuje do plánování zásob, cenotvorby, designu produktů i řízení výroby.
V praxi to znamená přesnější predikci poptávky, omezení nadvýroby a lepší řízení skladových zásob. Luxusní sektor, který byl tradičně vnímán jako kreativní a řemeslný, tak stále více přebírá principy datově řízeného managementu.
Cirkulární modely a druhý život produktu
Zásadní změnu představuje také růst segmentu použitého zboží. Podle studie nabízí 68,3 % firem opravy a renovace, 53,8 % provozuje certifikované programy zboží z druhé ruky a 44,5 % spolupracuje s platformami pro další prodej.
Tento vývoj má několik dopadů. Prodloužení životního cyklu produktu snižuje tlak na primární výrobu, mění strukturu marží a vytváří nové servisní a logistické nároky. Luxusní značky tak rozšiřují svůj byznys model z čistě výrobního směrem ke kombinaci výroby, servisu a sekundárního trhu.
Geografie růstu se mění
Nejsilnější růstové impulzy očekávají manažeři v Číně, Japonsku, na Blízkém východě a v Indii. Tyto regiony těží z rostoucí domácí spotřeby a zvyšující se kupní síly střední třídy.
Největší potenciál podle 36 % respondentů představuje luxusní cestování. Tento segment je úzce provázán s investicemi do infrastruktury, hotelnictví a prémiových služeb.
Český kontext. Stabilita a proměna klientely
Globální trendy se promítají i do českého prostředí. Pražská Pařížská ulice si nadále drží pozici nejprestižnější nákupní třídy v zemi. Zároveň se však mění struktura klientely. Zákazníci z Ruska a Číny jsou postupně nahrazováni klienty z Evropy a Blízkého východu.
Pro investory a provozovatele retailových prostor to znamená nutnost přizpůsobit nabídku i zákaznický servis novému profilu zákazníka. Luxusní retail v Česku tak zůstává součástí širší evropské sítě, ale jeho dynamika je stále více ovlivněna geopolitickými a makroekonomickými faktory.
Luxus jako laboratoř budoucího retailu
Z pohledu průmyslového čtenáře je podstatné, že luxusní sektor často funguje jako testovací prostředí pro nové obchodní modely. Personalizace, práce s daty, cirkulární ekonomika nebo pokročilé využití AI se zde zavádějí rychleji než v masovém retailu.
To, co dnes vidíme u prémiových značek, se může během několika let stát standardem i v širším spotřebním sektoru.
Zdroj: Deloitte
