Mýty stranou: co skutečně platí o solární a větrné energii v Česku

Debata o obnovitelných zdrojích energie se v Česku často vede v emocích. Vítr a slunce bývají vykreslovány jako nespolehlivé, drahé nebo dokonce škodlivé pro krajinu i zdraví. Přitom právě domácí obnovitelné zdroje patří mezi nejdůležitější nástroje, jak posílit energetickou bezpečnost státu, snížit závislost na dovozu paliv a udržet konkurenceschopnost ekonomiky. Svaz moderní energetiky proto shrnul nejčastější mýty, které se s větrnou a solární energetikou pojí, a postavil proti nim konkrétní data, studie a provozní zkušenosti z Česka i zahraničí.

Mýtus 1: V Česku nefouká dost na větrné elektrárny

Fakt: Větrný potenciál Česka je vyšší, než se běžně tvrdí

Argument, že Česko není pro větrnou energetiku vhodné, vyvrací dlouhodobá měření i modely. Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ukazuje, že i při započtení technických, legislativních, environmentálních a společenských omezení může větrná energetika v Česku do roku 2040 vyrábět až 18,8 TWh elektřiny ročně. To odpovídá zhruba třetině dnešní spotřeby.

Moderní větrné turbíny navíc dokážou efektivně pracovat i v podmínkách střední Evropy. Jedna 6MW turbína vyrobí při jediném otočení lopatek elektřinu, která pokryje spotřebu běžné české domácnosti na půl dne.

Citace: „I v Česku fouká dost. Moderní větrné turbíny jsou navrženy tak, aby dokázaly dostupný větrný potenciál využít.“

Mýtus 2: Slunce u nás nemá smysl, fotovoltaika se vyplatí jen na jihu Evropy

Fakt: I české podmínky umožňují stabilní a ekonomickou výrobu

Na území Česka dopadne ročně na jeden metr čtvereční zhruba 950 až 1340 kWh sluneční energie. Běžný fotovoltaický panel tak dokáže vyrobit přibližně 500 kWh elektřiny ročně. Šest panelů vyrobí za rok tolik energie, kolik spotřebuje průměrná domácnost v bytě.

Častým omylem je představa, že fotovoltaika v zimě nefunguje. Výroba je sice nižší, ale nikdy neklesá na nulu. V prosinci 2024 dodaly solární elektrárny do sítě 90 GWh elektřiny, což odpovídá spotřebě desítek tisíc domácností.Citace: „Přestože je výroba v zimě výrazně nižší než v létě, nikdy neklesá na nulu.“

Mýtus 3: Větrné elektrárny masově zabíjejí ptáky

Fakt: Riziko existuje, ale je řádově nižší než u jiných lidských činností

Větrné turbíny mohou pro ptáky představovat riziko, pokud jsou nevhodně umístěny. Právě proto se dnes klade důraz na citlivý výběr lokality mimo tahové koridory a hnízdiště. Data ze zahraničních studií ale ukazují, že mnohem větší dopad na úmrtnost ptactva mají jiné faktory, například skleněné fasády budov, silniční doprava nebo domácí a toulavé kočky.

Podobně u solárních parků výzkumy ukazují, že při správném návrhu mohou podporovat biodiverzitu a vytvářet vhodné prostředí pro ptactvo i bezobratlé živočichy.

Citace: „Větrné elektrárny nejsou hlavním viníkem úbytku ptactva. Ve srovnání s jinými lidskými zásahy je jejich vliv výrazně menší.“

Mýtus 4: Solární a větrné elektrárny zabírají příliš mnoho půdy

Fakt: Energetický přínos je násobně vyšší než u jiných forem využití krajiny

Energetika už dnes využívá značnou část území Česka. Například řepka pěstovaná pro výrobu biopaliv zabírá přibližně 1,5 procenta rozlohy státu a přináší jen zlomek energetického efektu.

Pokud by stejná plocha byla využita pro kombinaci větrných a solárních elektráren, vyrobila by až patnáctkrát více energie. Navíc většinu půdy kolem větrných elektráren lze nadále využívat pro zemědělství, pastvu nebo lesnictví.

Mýtus 5: Po skončení životnosti zůstane nebezpečný odpad

Fakt: Recyklace je technicky i legislativně řešena

Fotovoltaické panely podléhají povinné recyklaci. Evropská legislativa zakazuje jejich skládkování a stanovuje minimální míru recyklace na 85 procent. Z panelů se znovu využívá hliník, křemík, stříbro i další kovy.

U větrných elektráren tvoří 90 až 95 procent hmotnosti beton a ocel, které jsou běžně recyklovatelné. Diskuse se dnes soustředí hlavně na lopatky, kde už ale existují průmyslové metody dalšího využití.

Citace: „Recyklace má řešení. Většina materiálů z obnovitelných zdrojů se dá znovu využít.“

Mýtus 6: Na vítr a slunce se nedá spolehnout

Fakt: V kombinaci s akumulací a flexibilitou jsou plnohodnotnou součástí systému

Proměnlivost výroby je známá vlastnost těchto zdrojů, nikoli slabina bez řešení. Krátkodobé předpovědi dnes umožňují velmi přesně odhadovat výrobu a energetická soustava se postupně opírá o baterie, přečerpávací elektrárny, ukládání energie do tepla i budoucí využití vodíku.

Studie modelující vývoj české energetiky ukazují, že při rozumném rozvoji akumulace a flexibility nebude stabilita systému problémem.

ZDROJ: Přepracováno ze Svazu moderní energetiky