Etické otázky týkající se umělé inteligence zahrnují předsudky v datech, ochranu soukromí, ztrátu pracovních míst, etické rozhodování a potřebu transparentnosti a odpovědnosti. Tyto oblasti vyžadují pečlivé zvážení a spolupráci mezi vývojáři, zákonodárci a společností.
Na dotazy redakce Svět průmyslu odpovídá David Strejc, odborník a aktivista v oblasti umělé inteligence z AutoERP.
Jak může umělá inteligence přispět k řešení nedostatku pracovních míst? Máte nějaké konkrétní příklady?
Umělá inteligence (AI) může paradoxně přispět k řešení nedostatku pracovních míst několika způsoby, i když se často mluví o tom, že může naopak pracovní místa nahrazovat. S rozvojem AI vznikají nové pracovní pozice jako specialisté na strojové učení, AI etici, vývojáři AI systémů a konzultanti pro implementaci AI tak zvyšuje produktivitu firem, což vede k ekonomickému růstu. Převzetím rutinních úkolů umožňuje zaměstnancům soustředit se na kreativnější práci. Pomáhá také překlenout nedostatek kvalifikovaných pracovníků a podporuje inovace a zakládání nových podniků. V různých odvětvích, jako je zdravotnictví, zemědělství a zákaznický servis, AI optimalizuje procesy a vytváří nové role. Klíčem k pozitivním dopadům AI na zaměstnanost je proaktivní přístup k přeškolování a celoživotnímu vzdělávání.
Jak výrazně ovlivní automatizace pomocí umělé inteligence pracovní trh a kolik pracovních míst bude nahrazeno technologiemi, které dnes vykonávají lidé?
Automatizace pomocí AI výrazně ovlivní pracovní trh. McKinsey odhaduje, že do roku 2030 může být automatizováno až 30 % pracovních činností. Světové ekonomické fórum předpovídá, že do roku 2025 stroje a algoritmy vytvoří 97 milionů nových pracovních míst, ale zároveň nahradí 85 milionů stávajících. OECD odhaduje, že 14 % pracovních míst v rozvinutých zemích je vysoce automatizovatelných a dalších 32 % projde významnými změnami.
Automatizace a AI ovlivní téměř všechna odvětví, zejména výrobu, dopravu, logistiku, administrativu, maloobchod, finanční služby, zákaznický servis a zdravotnictví. Například ve výrobě se očekává robotizace výrobních linek a prediktivní údržba strojů, v dopravě autonomní vozidla a v maloobchodě samoobslužné pokladny a automatizované sklady.
Máte nějakou představu, kterých oblastí se to bude týkat?
Ano opravdu automatizace pomocí AI ovlivní mnoho oblastí. Ve vzdělávání se očekává využití adaptivních učebních systémů a automatizovaného hodnocení. V zemědělství budou klíčové autonomní stroje a AI pro optimalizaci pěstování. V médiích a zábavním průmyslu bude AI využívána pro tvorbu obsahu a personalizaci doporučení.
Některá pracovní místa budou nahrazena, ale mnoho dalších projde transformací. AI často přebírá specifické úkoly, což znamená, že zaměstnání se budou vyvíjet ke spolupráci mezi lidmi a umělou inteligencí. Vzniknou nové pozice související s vývojem a údržbou AI systémů. Klíčem k minimalizaci negativních dopadů bude rekvalifikace pracovníků a přizpůsobení vzdělávacích systémů.
Proč se firmy obracejí k automatizaci pomocí umělé inteligence? Které profese budou nahrazeny a jak můžeme připravit budoucí generaci na tyto změny?
Ve vzdělávání se očekává využití adaptivních učebních systémů a automatizovaného hodnocení. V zemědělství budou klíčové autonomní stroje a AI pro optimalizaci pěstování. V médiích a zábavním průmyslu bude AI využívána pro tvorbu obsahu a personalizaci doporučení.
Profese, které budou pravděpodobně nahrazeny nebo výrazně ovlivněny:
1. Administrativní pracovníci a úředníci
2. Operátoři výrobních linek a montážní dělníci
3. Řidiči a kurýři
4. Pokladní a pracovníci v maloobchodě
5. Účetní a finanční analytici (pro rutinní úkoly)
6. Operátoři call center a pracovníci zákaznické podpory
7. Překladatelé (pro běžné překlady)
8. Některé pozice v bankovnictví a pojišťovnictví
9. Pracovníci v zemědělství (pro rutinní úkoly)
10. Některé pozice v logistice a skladování
Příprava budoucí generace na změny způsobené automatizací a AI zahrnuje zaměření na STEM obory, AI a datovou gramotnost ve vzdělávání, rozvoj měkkých dovedností jako je emoční inteligence a týmová spolupráce, a technologickou gramotnost včetně programování a práce s daty. Důležitá je také podpora inovativního myšlení, etiky a odpovědnosti, interdisciplinární přístup a praktické zkušenosti. Kariérní poradenství a rekvalifikace pracovníků budou klíčové pro adaptaci na nové technologie. Celkově je nutný komplexní přístup zahrnující vzdělávací systém, průmysl a vládní politiky, který podporuje neustálé učení a adaptaci.
Nebude rozšíření AI v pracovních pozicích ohrožovat starší generaci, která by mohla ztratit uplatnění kvůli nedostatku odborných dovedností?
Tato otázka se dotýká velmi důležitého problému, který souvisí s rychlým rozvojem AI a jejím zaváděním do pracovního procesu. Je pravda, že starší generace může čelit určitým výzvám v souvislosti s rozšířením AI, ale situace není jednoznačná a existují způsoby, jak tato rizika zmírnit.
Potenciální rizika pro starší generaci zahrnují technologickou propast, stereotypy, rychlé tempo změn a zdravotní omezení, které mohou ztížit adaptaci na AI systémy. Některé tradiční role mohou být automatizovány. Na druhou stranu, starší pracovníci mají hluboké znalosti, měkké dovednosti a mohou hrát klíčovou roli v mentorství a mezigenerační spolupráci.
Pro zmírnění rizik je důležité celoživotní vzdělávání, personalizované školení, mezigenerační programy, flexibilní pracovní uspořádání a politiky proti věkové diskriminaci. Ergonomické přizpůsobení pracoviště, kariérní poradenství a podpora digitální gramotnosti jsou klíčové. Uznání hodnoty zkušeností starších pracovníků a postupné zavádění změn pomůže všem.
Závěrem lze říci, že ačkoli rozšíření AI může představovat výzvy pro starší generaci, nemusí to nutně znamenat ztrátu uplatnění. Správným přístupem, podporou a politikami mohou organizace využít sílu AI a zároveň těžit z bohatých zkušeností a dovedností starších pracovníků. Klíčem je vytvořit inkluzivní pracovní prostředí, které uznává hodnotu všech generací a podporuje kontinuální učení a adaptaci. Je důležité, aby společnost jako celek řešila tyto výzvy proaktivně a zajistila, že technologický pokrok bude přínosem pro všechny věkové skupiny, nikoli zdrojem mezigeneračního napětí nebo nerovností.
Zdroj: Redakce Svět průmyslu
