Urychlení dlouhodobých snah o energetické úspory, jednoduchá opatření ke snížení spotřeby či zvažování alternativ zemního plynu. To jsou jedny z hlavních důsledků energetické krize v loňském roce u tuzemských průmyslových firem. Podle průzkumů snížilo i vlivem velké paniky meziročně svoji spotřebu téměř 60 procent velkých podniků. Nyní přitom u řady společností nastává uklidnění. O úsporná řešení však mají stále zájem, často i vzhledem k velkým investicím v minulých měsících. Cílí zpravidla na větší soběstačnost, poptávka zejména po fotovoltaice tak stále převyšuje nabídku.
Raketový růst cen energií spolu s často nutným přechodem na spotový trh v posledních měsících výrazně akcelerovaly snahy tuzemských průmyslových firem o energetické úspory. Zatímco dříve bylo toto téma doménou energetiků v konkrétních podnicích, nově se tato debata přenesla na úroveň majitelů společností. „Odběratelé mohli v loňském roce rostoucí náklady eliminovat již pouze v rovině spotřeby. Nejčastěji jsme se tak setkávali s požadavky na realizaci rychle návratných úsporných opatření, jako byly fotovoltaické elektrárny, výměna osvětlení či modernizace systému měření a regulace,“ uvedl předseda představenstva společnosti Amper Savings Martin Nádeníček.
Jeho slova potvrzuje i průzkum ČSOB z loňského listopadu. Podle něj snížila meziročně svoji spotřebu energií více než polovina malých podniků a 59 procent velkých firem. Nejčastěji se přitom jednalo o poměrně jednoduchá řešení, typicky omezení svícení či výměnu osvětlení, a to v téměř dvou třetinách případů. „Instalace zejména LED osvětlení byla v loňském roce značně populární, pro firmy často představovala nižší náklad s okamžitým účinkem. Podniky toto řešení hojně poptávají i letos, nicméně hlavní boom nastal již před několika lety. Řada firem tak už má světla nějakou dobu vyměněná,“ řekl Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie, která je objemově největším externím prodejcem energií pro firmy v České republice.
Zvažování alternativ zemního plynu
Podle jednatele společnosti Schwank CZ Aleše Fukara bylo možné u tuzemských průmyslových firem s ohledem na možnosti energetických úspor pozorovat v loňském roce poměrně dynamický vývoj. „Ještě před startem topné sezony byla zejména u průmyslových hal velká poptávka po alternativách zemního plynu, typicky po propanu nebo přechodu na elektřinu. Ve finále se však většina firem rozhodla pro vytápění svých hal zůstat u plynu. Situace se uklidnila díky zastropování cen i zajištění dostatku zemního plynu pro tuto zimu,“ uvedl Fukar.
Podle něj tak během topné sezony firmy směřovaly své snahy o energetické úspory spíše do výměny starších systémů vytápění za ekonomičtější, úspornější a energeticky efektivnější varianty. Průzkum ČSOB ukazuje, že k pořizování nových technologií pro vytápění se uchýlila zhruba pětina firem. Některé podniky se přitom v rámci svého fungování spokojily pouze s důslednější kontrolou využívání vytápění. „V kancelářích i na dílně hlídáme, na kolik se vytápí, obecně však více než na ceny energií dbáme na ceny pohonných hmot,“ řekl Ondřej Stöhr, jednatel největšího silocisternového dopravce Conti-RSC.
Pokračující převis poptávky po fotovoltaice
Že došlo v posledních měsících na straně firem k jistému uklidnění, potvrzuje i Jan Šmíd. „Panika, která byla příznačná pro prakticky celý loňský rok, nyní opadla. Projekty zaměřené na úspory ale pokračují, i díky značným investicím z loňského roku. Například u fotovoltaiky pro firmy je stále velký převis poptávky. Jen s tím rozdílem, že nyní nejsou dodavatelé technologií tolik přehlcení jako loni,“ řekl.
Jednou z tuzemských firem, která se pro instalaci fotovoltaických panelů v rámci cílených úspor rozhodla, byl i strojírenský koncern ZKL. Vysoké ceny energií ho však zároveň přinutily přehodnotit i výrobní procesy. „Neopodstatněné navýšení cen energií nás donutilo k reakci. Rozhodli jsme se tedy pro instalaci solárních panelů, abychom si elektrickou energii mohli alespoň pro potřeby vytápění v budovách vyrábět sami. Co se týče elektrické energie dodávané pro potřebu výrobních technologií, museli jsme částečně převést energeticky náročné operace mimo EU,“ řekl generální ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší.
Snaha o nezávislost na divokém trhu
I přes určité uklidnění vlivem zastropování a postupného poklesu cen energií v letošním roce však firmy i nadále zůstávají obezřetné. Podle Nádeníčka se spousta z nich snaží z uplynulých měsíců ponaučit a zajistit si do budoucna vyšší míru bezpečnosti dodávek energie a energetické soběstačnosti. Ať už budováním vlastních fotovoltaických elektráren, bateriových uložišť, využíváním alternativních paliv či aktivnější činností v oblasti nákupu energií.
S tím souhlasí i Jan Šmíd. „Snaha podniků o úspory je dlouhodobá, řadu z nich však situace před pár měsíci vytrestala. Chtějí tak být více soběstační a naopak méně závislí na trhu, protože ten ukázal, jak umí být divoký. Na druhou stranu je třeba říct, že u firem nyní nepozorujeme příliš velké obavy například z další zimy,“ uzavřel obchodní ředitel společnosti MJEnergie.
