Zdá se, že se Peking nezalekne hospodářských a sociálních problémů, které vyplývají z jeho tvrdého postoje k zastavení šíření covid-19. Čína již téměř tři roky provádí jednu z nejpřísnějších politik kontroly pandemie na světě, uzavírá hranice, zavádí lockdowny po celé zemi a provádí masové testy ve snaze omezit šíření koronaviru. Miliony čínských obyvatel, zahraniční investoři i vedení průmyslových podniků si kladli otázku, zda úřady nezačnou tato přísná opatření zmírňovat, ale poslední signál čínského vůdce tuto naději zmařil.
Čínský prezident Si Ťin-pching po prodloužení svého mandátu pochválil úspěch strategie nulové tolerance covid-19 a prohlásil, že tato politika zachránila mnoho životů. Zároveň uvedl, že Čína zahájila totální lidovou válku s cílem zastavit šíření viru. Jeho poselství přichází v době, kdy čínská státní média stále častěji vyzývají Peking, aby ve svém nelítostném boji, který tvrdě dopadá nejenom na lidské životy ale i fungování místních podniků, pokračoval.
Odborníci se vesměs shodují na tom, že Čína zřejmě nemá v plánu strategii nulového covidu v dohledné době ukončit, ani není připravena se od této strategie odklonit. Východní velmoc postrádá účinné vakcíny a možnosti léčby, má nebezpečně nízkou proočkovanost starší populace a vysoce zatížený systém zdravotní péče. Vzhledem k obrovskému rozdílu v imunitě by ukončení politiky nulové tolerance covid-19 vedlo v Číně k bezprostřední krizi veřejného zdraví, která by mohla v krátké době vést k velkému množství hospitalizací a úmrtí.
Čínská města dále rozšiřují restrikce, protože se epidemie stále šíří
Čínská města od Wuhanu ve střední Číně po Sin-ťing na severozápadě rozšiřují opatření proti šíření covid-19, uzavírají nejenom budovy, ale i celé čtvrti a vrhají miliony lidí do nouze, aby zastavili rozšiřující se epidemii. Čína 27. října zaznamenala třetí den po sobě více než 1 000 nových případů covid-19 v celé zemi, což je sice skromný počet ve srovnání s desítkami tisíc případů denně, kvůli nimž byla na začátku tohoto roku Šanghaj zcela uzavřena, ale je to dost na to, aby to vyvolalo další omezení v celé zemi.
Počet případů koronaviru v Číně je podle světových standardů stále malý, ale letošní velmi přísná a rušivá opatření proti vysoce přenosné variantě omicron těžce doléhají na druhou největší ekonomiku světa. Například Kanton, čtvrté největší čínské město podle ekonomického výkonu a hlavní město provincie Kuang-tung, v posledním říjnovém týdnu uzavřel další ulice a čtvrti a uzavřel obyvatele v jejich domovech, protože tyto oblasti byly považovány za vysoce rizikové díky obnovení výskytu covid-19.
Podle společnosti Nomura bylo k 24. říjnu v různé míře uzavřeno 28 čínských měst, v nichž bylo postiženo přibližně 207,7 milionu lidí v regionech, které jsou zodpovědné za přibližně 3,55 bilionu dolarů hrubého domácího produktu Číny. To odpovídá téměř čtvrtině čínského hospodářského výkonu v roce 2021.
Údaje ukazují, že zisky z průmyslové výroby v Číně klesají rychlejším tempem, než se očekávalo
Podle údajů Národního statistického úřadu (NBS) zveřejněných 27. října klesly zisky čínských průmyslových podniků za devět měsíců do konce září oproti loňskému roku o 2,3 %.
Hlavní důvody poklesu? Na vině jsou zmiňované restrikce vůči covid-19 a dlouhotrvající krize v oblasti nemovitostí – přetrvávají a stále zatěžují aktivitu továren, a to při vysokých nákladech a známkách oslabování poptávky doma i v zahraničí. Čínská přísná politika nulového covidu, která spočívá v neustálém monitorování, testování a izolaci občanů s cílem zabránit šíření koronaviru, poznamenala zejména výrobní sektor. Nejvíce ohroženi oslabením světové poptávky se zdají být výrobci orientovaní na vývoz. Údaje navíc ukázaly, že se pokles zisků zvyšuje rychlejším tempem, neboť za období leden-srpen činil pouze 2,1 %. Úřad nezveřejnil samostatné údaje za září a srpen, ale v samostatném prohlášení uvedl, že pokles zisků průmyslových podniků se v září oproti předchozímu měsíci snížil o 6,0 procentního bodu.
Poněkud překvapivě byl po jarním poklesu hospodářský růst Číny ve třetím čtvrtletí rychlejší, než se očekávalo. Zářijové údaje o aktivitě ukázaly silnou průmyslovou produkci, ale dlouhodobé potíže na nemovitostním trhu, pomalejší vývoz a vytrvale slabé maloobchodní tržby snižují vyhlídky na výraznější oživení v dlouhodobějším horizontu.
Za leden až září zisky státních podniků meziročně vzrostly o 3,8 %, zatímco podniky se zahraničními, hongkongskými, macajskými a tchajwanskými investicemi i soukromé firmy vykázaly pokles zisku, a to o 9,3 %, resp. 8,1 %.
Akcie v pevninské Číně povětšinou klesají
Akcie v pevninské Číně od začátku roku klesají a v posledních týdnech jim neprospělo ani očekávané prodloužení mandátu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Investory přitom vyděsilo především posílení moci čínského prezidenta. Si Ťin-pching je prvním prezidentem Číny, od dob Mao Ce-tunga, který bude vládnout déle než 10 let. Změnil regule strany a prosadil si třetí mandát, přičemž podle odborníků nebude problém, aby si prosadil i čtvrtý.
Problémem je, že stávající hlava státu nenavazuje na své předchůdce, kteří pragmaticky podporovali podnikatelské prostředí a tím podporovali místní ekonomický růst. Nezávislost čínských podnikatelů se bude dál zmenšovat a v podnikatelé se budou muset čím dál víc řídit čínskými národními zájmy. Již v minulosti Si Ťin-pching upozorňoval na to, že podnikatelé vydělávají moc peněz. Připočteme-li nepřiměřená opatření vůči šíření covid-19, máme na stole velmi výbušný koktail.
Čínské akcie přitom klesají s výjimkou průmyslových společností působících v těžebním sektoru, které v meziročním srovnání vykázali za první tři kvartály zvýšení zisků o 76 %. Naopak smutný poraženým je zpracovatelský sektor. Společnostem v tomto odvětví klesly zisky v meziročním srovnání o 13,2 %. Šanghajský dílčí index průmyslových akcií pak kupříkladu v letošním roce klesl o téměř 20 %.
K potížím společností v posledních měsících, krom lockdownů, přispěly také vyšší ceny ropy a růst dovozních nákladů v důsledku slabšího jüanu. Některá výrobní odvětví ve středním a navazujícím segmentu pak čelí tlaku nákladů na energie a suroviny. Například společnost China Resources Cement Holdings, která patří mezi největší výrobce cementu v zemi, minulý týden oznámila, že její devítiměsíční obrat klesl o 22 % na 3,1 miliardy dolarů.
Navzdory lepšímu než očekávanému růstu HDP ve třetím čtvrtletí snížili analytici Goldman Sachs svou prognózu růstu čínské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí z předchozích 5,0 % na 3,5 %. „Data včetně indexu PMI rozvíjejících se odvětví (EPMI), prodejů nových domů, prodejů automobilů, dopravy a příjmů z dlouhodobého prázdninového cestovního ruchu ukázaly na pravděpodobně slabý začátek 4. čtvrtletí,“ uvedli analytici Goldman Sachs.
Politika nulového covidu má rovněž negativní dopady na zahraniční investice
Americké společnosti se stále častěji poohlížejí mimo Čínu. Téměř dvakrát více amerických společností letos snížilo své investice v Číně oproti loňsku, zjistila Americká obchodní komora v Šanghaji ve svém nejnovějším průzkumu, jehož se zúčastnilo 307 respondentů v období od 14. července do 18. srpna. Pro rok 2022 uvedlo 19 % respondentů, že snižují investice v Číně, oproti 10 % v roce 2021, uvádí zpráva.
Hlavními důvody byly lockdowny související s covidem, omezení cestování a narušení dodavatelského řetězce, uvedli respondenti průzkumu. Metropole Šanghaj utrpěla na začátku letošního roku jednu z nejtvrdších výluk v Číně, která ve druhém čtvrtletí stáhla dolů národní ekonomiku s téměř nulovým růstem. Odraz o 3,9 % ve třetím čtvrtletí způsobil, že celoroční růst HDP dosáhl 3 %, což je výrazně pod oficiálním cílem, který se pohybuje kolem 5,5 %.
Mezinárodní měnový fond očekává, že čínská ekonomika zrychlí svůj růst z letošních 3,2 % na 4,4 % v příštím roce, zatímco ekonomika Spojených států zpomalí z letošních 1,6 % na 1 % v roce příštím. Růstový potenciál Číny byl hlavním důvodem, proč 30 % respondentů uvedlo, že zvyšují investice v této zemi, zjistil průzkum. Tento podíl se však snížil z loňských 38 %. Třetina respondentů za poslední rok přesměrovala plánované investice z Číny do jiných destinací, zjistil průzkum. Téměř dvojnásobek loňského počtu investic směřovalo do destinací v jihovýchodní Asie – jihovýchodní Asie přilákala většinu přesměrovaných investic, zejména v oblasti technologií, logistiky a maloobchodu.
Peking zdůrazňuje, že chce, aby se země více zaměřila na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, zatímco továrny v odvětvích náročnějších na pracovní sílu se přesouvají do jiných zemí, kde jsou nižší mzdy. Podle zprávy Allianz Research ze začátku října však Čína zůstává rozhodujícím dodavatelem pro více zboží do USA a EU než naopak. Případný další pokles průmyslové aktivity tak může jak Spojené státy, tak starý kontinent bezprostředně negativně ovlivnit.
