Máme před sebou nový týden a tak opět nastal ten nejlepší čas si zrekapitulovat vůbec ty nejdůležitější události z domova i zahraničí z proběhnuvšího týdne, jež by čtenářům našeho webového portálu neměly ujít. Jaké zprávy hýbaly v minulém týdnu českým internetem? Nové vydání naší rubriky Pondělník Světa průmyslu je tu.
Nezaměstnanost v prosinci lehce stoupla, volných míst ubylo
Po třech měsících, kdy se míra nezaměstnanosti držela na 3,5%, přinesl prosinec lehké zvýšení na 3,7%. O práci se podle údajů Úřadu práce ucházelo 271 803 lidí, o 14 616 více než v listopadu. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvedl v Úřad práce České republiky.
Nejhorší situace je tradičně v Ústeckém kraji (5,5%) a následuje kraj Moravskoslezský, kde byl počet lidí bez práce na úrovni 5,1%. Podle informací zaměstnavatelů se v letošním roce neočekává nějaké výrazné propouštění, firmy stále řeší nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
„Firmám se většinou daří optimalizovat náklady. Problémem naopak stále zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí. Stále důležitější budou rekvalifikace, proto se na ně zaměříme, například prostřednictvím projektu iRekvalifikace. Ten nabídne kurzy v oblasti digitálních kompetencí, které budou dispozici přes nový e-shop,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Objem hypotéčních úvěrů meziročně klesl o dvě třetiny
Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 197 miliard korun, meziročně o 64 procent méně. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. „Ani závěr minulého roku dle očekávání nepřinesl výraznější zlepšení aktivity na hypotečním trhu, objemy poskytnutých hypoték v posledních měsících roku 2022 tak byly nejslabší od začátku roku 2014, počty poskytnutých hypoték pak dokonce za posledních 20 let. Vzhledem k tomu, že většina faktorů za slabou poptávkou přetrvává, nelze pro nejbližší období čekat výraznější obrat k lepšímu,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Jakým způsobem tento propad dlouhodobě ovlivní české stavitelství ukážou už nejbližší měsíce. Je zřejmé, že stavební boom dosáhl svého vrcholu a struktura poptávky po stavebních pracích se mění. Sazby hypoték v prosinci stouply na 5,98 procenta a jsou tak mimořádně vysoké úrovni, navíc se nedá očekávat jejich snížení dříve než v druhé polovině letošního roku.
„Hypoteční trh zažívá citelné ochlazení, o to více však zaznamenáváme zájem klientů o menší úvěry na rekonstrukci, které mohou stavební spořitelny poskytovat i na delší období, než je možné u tradičního spotřebitelského úvěru,“ uvedl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.
Předpověď trendů v bezpečnostních technologiích pro rok 2023
Společnost Axis Communications, světový leader v bezpečnostních a síťových technologiích, pravidelně na svém blogu uvádí předpověď klíčových trendů v bezpečnostním sektoru na nadcházející rok. Shrnutí 6 technologických trendů, které společnosti ovládnou bezpečnostní byznys v roce 2023, jsou zde:
1. Posun k akční inteligenci
Využívání umělé inteligence a strojového učení se v posledních letech soustředilo na analýzy, které pomáhaly přesněji klasifikovat různé objekty. Teď je čas posunout se na další úroveň, od samotné analýzy k aktivnímu využití dat v různých scénářích. Spíš, než aby nás inteligentní funkce jen upozorňovaly, že něco není v pořádku, nám přímo pomůžou zvolit správnou reakci na určité situace. „Od analytiky k akci“ se tak stane mantrou roku 2023.
2. Hybridní architektury navržené na míru
V současnosti se v bezpečnostních systémech všeobecně uznává jako nejvhodnější hybridní technologická architektura, která kombinuje lokální servery, cloud a výkonná koncová zařízení na okrajích sítí (edge computing). Neexistuje jen jedno univerzální řešení pro všechny situace. Proto je třeba vždy nejdříve zvážit potřeby konkrétní instalace a potom definovat hybridní řešení, které bude tyto potřeby splňovat.
3. Vznikají dílčí trendy v kyberbezpečnosti
Kybernetickou bezpečnost už nelze vnímat jen jako jedno téma, ale jako několik vzájemně propojených oblastí. Dodavatelé budou aktivnější ve snaze vyhovět předpisům a být transparentní napříč těmito oblastmi. Příkladem je i navrhovaná legislativa Evropské komise o kybernetické odolnosti NIS 2 a Cyber Resilience Act, které budou klást větší důraz na výrobce hardwaru i softwaru ve většině odvětví, aby zajistili bezpečnost svých výrobků při uvedení na trh i během celého jejich životního cyklu.
4. Nad rámec bezpečnosti
Jedním z nejvýznamnějších trendů v bezpečnostním sektoru a zároveň rovněž významnou příležitostí je posun mimo oblast bezpečnosti. Dohledové kamery se dnes stávají výkonnými senzory. Lze s nimi vytvořit pokročilou datovou a senzorickou síť s potenciálně neomezenými možnostmi při zajištění ochrany zdraví, provozní efektivity a při sběru dat pro libovolnou sféru ekonomiky.
5. Vždy udržitelnost a klimatické změny v centru zájmu
Organizace budou pokračovat ve zlepšování svých environmentálních, společenských a obchodních praktik s ohledem na udržitelnost v nejširším smyslu toho slova. Očekáváme ale, že se pozornost v roce 2023 mnohem intenzivněji zaměří především na klimatické změny. I když organizace můžou vyvíjet velké úsilí ke snížení emisí z vlastních provozů, celkový dopad může být slabý, pokud jejich dodavatelské a odběratelské řetězce nevyznávají hodnoty vedoucí k témuž cíli. Od výrobců technologií se tedy bude očekávat, že prokážou, jak jejich produkty a služby přímo podporují cíle udržitelnosti i u jejich partnerů a vytvářejí efektivní postupy, které pomáhají snižovat emise také těmto organizacím.
6. Zvýšený důraz na regulaci
I v roce 2023 budou pokračovat snahy regulovat technologie za účelem ochrany soukromí a lidských práv. Firmy budou muset přijímat a dodržovat přísnější nařízení vedoucí k transparentnosti a etickému jednání. Příkladem může být AI Act o umělé inteligenci navrhovaný Evropskou unií, který má za cíl přiřadit používání umělé inteligence zvláštní kategorie rizik. Jedná se tak o první právní rámec v oblasti umělé inteligence.
Partneři Ponělníku
