Vážení čtenáři, dovolte, abychom vám představili novinku, na kterou se budete moci těšit každé pondělí. Jedná se o pravidelnou rubriku nazvanou Pondělník Světa průmyslu, ve které si ve stručnosti shrneme ty nejdůležitější události minulého týdne.
Návrh státního rozpočtu na rok 2023 terčem kritiky odborníků
Vláda začátkem minulého týdne schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023, který počítá se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Zdanění mimořádných zisků, by mělo podle ministra dopravy Martina Kupky přinést do státního rozpočtu až 100 miliard korun. K návrhu státního rozpočtu na příští rok, zazněla řada kritických názorů. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek například řekl, že nás za tento rozpočet budoucí generace proklejí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vláda rezignovala na zkrocení rozpočtových výdajů i na hledání úspor.
Nastala změna v čele žebříčku nejbohatších Čechů
Renáta Kellnerová a čtyři děti Petra Kellnera získaly podíl 98,93 procenta ve PPF Group N.V., která je hlavní holdingovou společností PPF. Vdova po Kellnerovi se stala majoritním akcionářem PPF s podílem přes 59 procent, každé z dětí získalo v holdingu necelou desetinu. Dohodu o rozdělení pozůstalosti schválil soud a rozhodnutí nabylo právní moci 23. září. Noví akcionáři se dohodli, že je ve vztahu k veřejnosti bude zastupovat Renáta Kellnerová, která se zároveň s majetkem 265 miliard korun dostala do čela žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků. Na organizační struktuře skupiny PPF ani na způsobu jejího řízení se nic nemění.
Plynovod Baltic Pipe
V Polsku byl v úterý slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska. Nová plynová tepna bude schopna dodávat tuto nezbytnou komoditu také odběratelům v okolních zemích. Jde o další posun ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě. Zároveň se jedná o krok, který přispívá ke snížení závislosti Evropská unie na ruském plynu.
Objevují se známky nestability napříč největšími evropskými ekonomikami
Britská centrální banka, Bank of England (BoE), varuje před rizikem ohrožení finanční stability Spojeného království a chystá se mohutně intervenovat, informuje Financial Times. Podle BBC banka začne nakupovat vládní dluhopisy „urychleným tempem“. Trhy očekávaly masivní zvýšení sazeb, ale Bank of England ve středu oznámila intervenci na trhu dluhopisů. Nákupy by se měly zaměřit na dluhopisy s dlouhodobou splatností. Agentura S&P Global Ratings následně v pátek snížila svůj výhled na vývoj britského státního dluhu s odvoláním na rizika pro ekonomiku země. Stalo se tak po nedávném oznámení plánů britské vlády na snížení daní. Francouzský ministr Bruno Le Maire v pátek řekl, že má starosti o ekonomickou situaci Británie po oznámení nákladného rozpočtového plánu vlády Liz Trussové. Zároveň dodal, že se obává situace v eurozóně, aby se nevyvinula po britském vzoru. Chování nové britské vlády podle něj narušuje finanční rovnováhu, což by mohlo vést ke skutečné finanční katastrofě.
Cena bytů v ČR se během 10 let více než zdvojnásobila
Index cen bytových nemovitostí (HPI), který měří vývoj cen bytů a rodinných domů, měl ve druhém čtvrtletí letošního roku hodnotu 218,6. Proti stejnému období loňského roku byl o 23,1 procenta vyšší. Index roste nepřetržitě od konce roku 2013, přičemž měří vývoj cenové hladiny podle jednotné normy Evropské unie a podle dat Eurostatu je v ČR druhý nevyšší. Za první čtvrtletí roku 2022 byl vyšší jen v Maďarsku 235,9. Ve srovnání s Polskem či Slovenskem za letošní první čtvrtletí byl v ČR vyšší o více než 20 procent. V následujících měsících bychom se však mohli konečně dočkat zpomalení růstu, o čemž svědčí objemy nových hypoték, když ve druhé čtvrtletí klesl objem hypoték na pražské nemovitosti v meziročním srovnání o 75 %.
Alternativní zdroje energie
Ve světle rostoucích cen energií mezitím roste zájem o alternativní zdroje energií. Největší zájem Češi projevují o fotovoltaické panely na střechy a tepelná čerpadla. „Při pořizování solární elektrárny nebo tepelného čerpadla volí nyní financování úvěrem pětina zákazníků a zájem o tuto variantu roste hlavně v posledních měsících. Očekáváme, že poptávka po financování fotovoltaiky či tepelného čerpadla včetně instalace pomocí úvěru bude čím dál tím větší,“ řekl ČTK ředitel dodavatele tepelných čerpadel a fotovoltaiky Woltair Jan Hanuš.
HDP České republiky meziročně vzrostlo o 3,7 %
Česká ekonomika podle dat Českého statistického úřadu v meziročním srovnání vzrostla o 3,7 %. V mezikvartální porovnání pak posílila o 0,5 %. Růst táhly zejména výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Meziroční srovnání však výrazně ovlivňují opatření proti šíření koronaviru, která platila v průběhu loňského roku. Příjmy domácností pak podle sezonně očištěných údajů mezičtvrtletně klesly o 1,2 procenta a proti loňskému druhému čtvrtletí dokonce o 8,1 procenta.
