Máme před sebou nový týden a tak opět nastal ten nejlepší čas si zrekapitulovat vůbec ty nejdůležitější události z domova i zahraničí z proběhnuvšího týdne, jež by čtenářům našeho webového portálu neměly ujít. Jaké zprávy hýbaly v minulém týdnu českým internetem? Nové vydání naší rubriky Pondělník Světa průmyslu je tu.
Podle indexu PMI se prudce zhoršují podmínky v českém průmyslu, nebo tomu je naopak?
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu opět prudce zhoršily. Index PMI, který ukazuje názor manažerů na situaci ve výrobním sektoru, ukázal za listopad další prudké zhoršení podmínek v českém průmyslu. Jak informovala agentura S&P Global, aktuálně činí 41,6, zatímco v říjnu to bylo 41,7. Hodnoty nižší než 50 přitom znamenají pokles (a naopak). Index tak signalizoval prudké zhoršení provozních podmínek v české výrobě. K celkovému poklesu vedl prudký propad výroby a nových zakázek. Problémy s poptávkou byly na domácích i zahraničních trzích, exportní prodej opět klesl. Vyhlídky na výrobu v příštím roce pak zůstávají pesimistické.
Ze studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield ale naopak vyšlo najevo, že je Česko druhá evropská země s nejvýhodnějšími podmínkami k rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku se pak Česká republika umístila na osmém místě. Česko uspělo zejména v hodnocení rizika, které bere v potaz geopolitickou stabilitu, cíle v oblasti dlouhodobé udržitelnosti, transparentnost trhů a potenciál investic. V hodnocení nákladů se pozice Česka zhoršila především kvůli zdražení energií. Právě díky levnějším energiím a nižším nákladům na pracovní sílu se před Česko v žebříčku posunulo Polsko.
Česko už je významnějším obchodním partnerem Německa než Velká Británie
Dopady vystoupení Velké Británie z EU se projevují různými způsoby. Jedním z posledních dopadů „brexitu“ je oslabení postavení ostrovního státu jako významného obchodního partnera našeho západního souseda. Británie tak v letošním roce poprvé v novodobé historii vypadne z desítky největších obchodních partnerů Německa. V nedávné době předstihla Británii v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů Česká republika. Obchod se zbožím mezi Německem a Velkou Británií v období leden až říjen sice rostl, avšak pomaleji, než celkový německý obchod. Navíc Česká republika má před Británii v obchodu značný náskok, takže v listopadu a prosinci bude téměř nemožné tento náskok dohnat.
Windfall tax byla podepsána prezidentem, byl však i zvýšen limit pro plátce DPH
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi.
Nejedná se však o jedinou změnu daňového balíčku, která byla tímto podpisem stvrzena. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Paušální daň pro živnostníky bude mít nově tři pásma s horními hranicemi stanovenými na 1, 1,5 a 2 miliony korun.
Sněmovnou prošel návrh rozpočtu na příští rok
Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek by měl klesnout na 295 miliard korun oproti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová uvedla, že schválený státní rozpočet na rok 2023 zohledňuje zejména náklady spojené s ruskou válkou. Za hlavní priority vláda označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vrostla, životní úroveň Čechů se naopak zhoršila
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání vzrostla o 1,7 procenta. Oproti druhému čtvrtletí naopak klesla o 0,2 procenta. Meziroční růst HDP podpořila podle ČSU hlavně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností – výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 procenta a meziročně o 5,9 procenta, a to v kategoriích trvanlivých i netrvanlivých výrobků.
Ze statistické ročenky ČSU pak vyplývá, že životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele se v tuzemsku snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska, mírně zaostává za Itálií (95 %) a Maltou (96 %) a naopak je nad Španělskem (84 %) či Portugalskem (74 %).
Zaujalo nás
Partner pondělníku
