Dostupné dotace pro rodiny a firmy v kombinaci se zdražováním energií zvedly zájem o pořízení vlastní elektrárny. Jen loni bylo v Česku připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE), což je o pětinu více než v roce 2020. I přesto, že fotovoltaika patří mezi bezpečné technologie, určitá požární rizika v tomto oboru jsou.
Podle výzkumu německého ministerstva životního prostředí, ochrany a jaderné bezpečnosti (BMU) z roku 2015 požáry FVE nejčasněji způsobují:
- chybná instalace FVE (38 %),
- výrobní vada komponentů (35 %),
- chybný návrh FV sytému (17 %),
- vnější vlivy prostředí (10 %).
Neodborná či zcela chybná instalace má s největší pravděpodobností většinový podíl na požárech fotovoltaických elektráren. Lze jen odhadovat, co za touto skutečností stojí. Například to mohou být ztížené podmínky při instalaci venku, časový nátlak nebo nedostatečné oborové znalosti osob pověřených instalací. Chyby při instalaci jsou například:
- špatné napojení konektorů DC části,
- špatné krimpování kabelů s konektory,
- nedostatečné utažení svorkovnic a šroubových spojů,
- nedostatečné nebo žádné odlehčení kabeláže (mechanické přetížení svorek),
- nedostatečné oddělení požárních úseků, což má za příčinu nekontrolovatelné šíření požáru.
Výrobní vady jsou druhým největším důvodem požáru FVE. Představuje je nevhodný design, použité materiály a provedení konkrétních komponentů. Pokud bychom chtěli danou oblast více konkretizovat, jde především o vady samotných fotovoltaických panelů či měniče napětí.
Dalším poměrně častým problémem je nevhodný návrh celého systému nebo jeho dílčích částí. V tomto případě se jedná především o:
- volbu nevhodných komponentů,
- poddimenzování kabeláže,
- nevhodné umístění měniče (na přímé sluneční záření, ke korozivním látkám apod.)
Poslední více problémovou oblastí jsou vnější vlivy. Jedná se zejména o působení atmosférických jevů nebo poškození zařízení zvěří (překousání kabelů).
Obecně lze říct, že případy elektrických instalaci mnohdy souvisí s přetížením určitého komponentu, spoje a následným přehřívání problémové časti. Se zvyšováním teploty se zvyšuje jejich elektrický odpor, což opět zvyšuje teplotu. V extrémních případech je nárůst teploty tak významný, že dochází k tavení izolací a přítomného hořlavého materiálu, což může vést k požáru.
Podle hasičů jsou požáry solárních panelů velice obtížné, protože FV zařízení je připojeno k elektrickému proudu. Jenou z prvních věcí po příjezdu hasičů je proto odstavení hlavního jističe a následné hašení pěnou.
Mezi největší kompilace při hašení požár patří:
- požár nemusí být vidět, např. kvůli umístění na ploché střeše,
- hasivo nelze vždy aplikovat na celou plochu požáru,
- hašení je možné pouze z výškové techniky, protože žebříky se nemohou dostat do kontaktu se střechou,
- v místě požáru se nachází více druhů solárních panelu, např. s olejem,
- v místě instalace FVE často chybí nebo je nedostatečná ochrana proti šíření požáru.
Aby byla fotovoltaika opravdu bezpečná, je bezpodmínečně nutné, aby byla dobře navržena, odborně instalována a pravidelně udržována v dobrém technickém stavu. Komplikací však je, že velká část majitelů FVE, ale i stavařů, projektantů a úřadů má velmi omezené znalosti a zkušenosti z tohoto odvětví.
Ze statistiky vyplývá, že na našem území od roku 2017 do roku 2021 bylo zaznamenáno 57 požárů v přímé souvislosti s FVE. V průměru se dostáváme na 12 požárů za rok, což je sice více než období v letech 2012–2016. Podle přepočtů HZS ČR představují požáry FVE pouze 0,054 % všech požárů na území. Je tedy zřejmé, že situace není nijak závažná, navzdory rostoucímu počtu instalací fotovoltaických elektráren a jejich postupnému stárnutí.
