Schaeffler na Hannover Messe 2026: Technologie pohybu mezi průmyslovou tradicí a humanoidní robotikou

V prostředí veletrhu Hannover Messe, kde se každoročně koncentrují nejnovější směry světového průmyslového vývoje, není jednoduché skutečně zaujmout. Přesto se to expozici společnosti Schaeffler podařilo. Návštěvníkům nepředstavila jen izolované produkty, ale ucelený koncept, který je systematicky vede od základních mechanických principů až k humanoidní robotice. Tisková konference, která byla součástí prezentace, nastavila jasný rámec celé proměny značky. Nešlo v ní pouze o uvedení novinek, ale o vysvětlení širší transformace koncernu v moderní
Motion Technology Company.

Proměna průmyslového dodavatele v lídra technologií

Generální ředitel Klaus Rosenfeld ve svém vystoupení zdůraznil, že Schaeffler prochází zásadním obdobím. Firma s obratem přibližně 24 miliard eur a 110 000 zaměstnanci po celém světě se dnes profiluje jako technologický partner pro komplexní řešení pohybu. Tato změna však není postavena na opuštění dosavadních kompetencí, ale na jejich logickém rozšíření. Základem zůstává schopnost vyrábět vysoce přesné komponenty ve velkých objemech, což je vlastnost, která firmu provází od jejího založení v roce 1946 bratry Schaefflerovými v Herzogenaurachu. Právě letos tak společnost slaví své 80. výročí, které se stává odrazovým můstkem pro éru umělé inteligence.

Tato kontinuita tvoří základ pro další rozvoj. V současnosti je výrobní zkušenost doplňována o nové oblasti, kterými jsou zejména elektronika, senzorika a software. Klaus Rosenfeld připomněl, že právě kombinace těchto oborů umožňuje efektivně reagovat na trendy, jako jsou digitalizace, automatizace a rostoucí vliv robotiky. Výrobní excelence Schaeffleru dnes pracuje s více než 90 technologickými oblastmi, jako je tváření za tepla i studena, obrábění, tepelné zpracování, vstřikování plastů, povrchové úpravy či aditivní výroba. Tyto výrobní technologie jsou technologickým pojítkem, které spojuje všechny regiony a obchodní oblasti koncernu.

Umělá inteligence
jako most mezi realitou
a digitálním světem

Další část prezentace se věnovala praktickému využití umělé inteligence v průmyslovém kontextu. Schaeffler patří k prvním velkým koncernům svého odvětví, které začaly prosazovat využití AI v různých oblastech výroby, logistiky i administrativy. Firma v tomto směru staví na spolupráci s globálními lídry jako Microsoft, SAP, Siemens a NVIDIA. Zejména partnerství s firmou NVIDIA zaměřené na platformu Omniverse ukazuje směr, kterým se průmyslová výroba ubírá. Digitální modely, simulace a propojení reálných a virtuálních procesů umožňují optimalizovat výrobu ještě před tím, než dojde k její fyzické realizaci. Za tento inovativní přístup získala společnost German Innovation Award v Mnichově.

Transformace firmy je podpořena také rozšířením produktového portfolia o osm produktových rodin. Tento rozmach byl výrazně posílen akvizicí společnosti Vitesco Technologies, díky které se do tradičního zaměření na mechaniku a mechatroniku začlenily špičkové prvky elektroniky a senzoriky. Tato kombinace otevírá nové možnosti využití nejen v automobilovém průmyslu, ale také v robotice, obranných aplikacích nebo kosmických technologiích.

Humanoidní robot jako vrchol technologické integrace

Jedním z nejvýraznějších prvků expozice byl humanoidní robot, který sloužil jako vizuální i technický důkaz schopností firmy. Podle Klause Rosenfelda takové transformace potřebují symboly a tento robot činí změnu firmy transparentní a srozumitelnou. Nešlo o izolovanou ukázku, ale o demonstraci toho, jak lze jednotlivé vrstvy technologií propojit do funkčního celku. Robot představuje souhrn všech oblastí od přesné mechaniky přes pohony a elektroniku až po inteligentní řízení.

Technický ředitel Uwe Wagner ve svém vystoupení zdůraznil, že humanoidní robot je v podstatě systém definovaný softwarem a umělou inteligencí. Přibližně polovina jeho konstrukce však přímo souvisí s realizací pohybu. Tato část zahrnuje především aktuátory, které zajišťují mechanickou funkci jednotlivých kloubů. Na tomto základě vyvinul Schaeffler modulární platformu aktuátorů, která umožňuje pokrýt různé části robota od malých kloubů u zápěstí až po silově namáhané oblasti, jako jsou kolena nebo kyčle. Právě za tento inovativní přístup a příspěvky v oblasti tzv. Spartan aktuátorů získala společnost prestižní ocenění Hermes Award 2026.

Konstrukční řešení a dva principy pohybu v detailu

Aktuátory byly v rámci technické prezentace rozděleny do dvou hlavních skupin. První tvoří rotační aktuátory umístěné přímo v kloubech, které zajišťují ohyb a rotaci. Druhou skupinu představují lineární aktuátory fungující na principu lidského svalu, tedy zkracování a prodlužování, čímž uvádějí kloub do pohybu prostřednictvím odpovídající kinematiky. Obě varianty vycházejí ze stejného základu, kterým je kombinace elektromotoru, převodového mechanismu, senzoriky a řídicí elektroniky.

Při detailním pohledu na tato řešení je patrný důraz na integraci a kompaktnost. Elektronika včetně všech senzorů je soustředěna na jediné desce plošných spojů, což snižuje prostorové nároky v axiálním směru až o 10 milimetrů. Elektromotor s velmi hustým vinutím a vysokým měděným plnicím faktorem umožňuje dosahovat vysoké tepelné stability a výkonu při zachování minimálních rozměrů. Použití planetových převodovek inspirovaných automobilovým průmyslem pak přispívá k celkové efektivitě systému při zachování menšího počtu dílů. Kabeláž je kompletně integrována uvnitř aktuátoru, takže ven vede pouze jeden konektor pro snadnou montáž.

Otevřená diskuse: Pohled do zákulisí vývoje

Závěrečná část tiskové konference patřila dotazům, které vnesly světlo do praktických aspektů humanoidní robotiky. Uwe Wagner vysvětlil, že důvodem pro interní testování robotů v tréninkových centrech není jen sběr dat, ale snaha získat přímou zpětnou vazbu z praxe. Tato data se následně využívají k tvorbě digitálních dvojčat, ve kterých lze simulovat pohyby a přesně definovat požadavky na zatížení kloubů. To dává firmě obrovskou výhodu v partnerstvích s ostatními výrobci robotů.

Padly také otázky na výkon a výdrž těchto strojů. Uwe Wagner upřesnil, že humanoidní roboti jsou schopni vykonávat úkoly podobné těm lidským, ale jejich cílem zatím není lidskou sílu překonávat. Spotřeba energie závisí především na baterii, přičemž Schaeffler dokáže efektivitu ovlivnit zejména konstrukcí úsporných motorů. Aktuální výdrž se pohybuje v řádu několika hodin, přičemž do budoucna se počítá s využitím výměnných baterií pro nepřetržitý provoz.

Zajímavým tématem byl i samotný vzhled robotů. Podle odborníků ze Schaeffleru není nezbytně nutné, aby robot vypadal přesně jako člověk. Rozhodující je funkčnost, zejména schopnost práce oběma rukama, což je pro průmyslové využití klíčové. Pohyb robota může být vyřešen i pomocí kol, pokud je to v daném prostředí efektivnější než chůze. Nejdůležitějším prvkem zůstává inteligence a schopnost autonomního rozhodování.

Celá expozice Schaeffler působila jako promyšlený celek, který návštěvníka plynule vedl od ložiska až k plně integrovanému systému. Ukázalo se, že současný průmysl již nelze chápat jako soubor oddělených technologií, ale jako propojený celek, ve kterém se tradiční strojírenství přirozeně doplňuje s digitálními nástroji.

V horizontu následujících dvou až tří let lze očekávat výrazný posun, zejména díky propojení fyzických robotů s digitálními systémy v rámci průmyslového metaverza.