Nadnárodní společnost Rohde & Schwarz se specializuje na výrobu hi–tech měřicích přístrojů. Třetina výroby je situována do závodu ve Vimperku a v České republice je tak jeden z nejdůležitějších pilířů společnosti. Na to, jaké změny přinesly pro firmu neklidné poslední roky a kam hodlá upřít své úsilí v budoucnosti, jsme se zeptali vedoucího úseku technické podpory Michala Řehoře.
Rohde & Schwarz má desítky poboček po celém světě, přesto má Vimperk pro firmu mimořádnou důležitost. Čím jste si to zasloužili?
Je to jednoduché. Ve Vimperku je jeden ze tří výrobních závodů v Evropě a ty tři velké výrobní závody dělají zhruba 98 procent celkového obratu. My v té zmíněné trojici zaujímáme asi třetinové postavení, takže třetina všech přístrojů pro naše zákazníky pochází z Vimperka. Například celé portfolio signálových generátorů a osciloskopů se vyrábí u nás. Dohromady máme obchodní zastoupení asi v 80 zemích světa, ale výroba je koncentrována do Evropy. Máme sice závod i v Malajsii, ale ten je malý, pracuje tam asi padesát lidí. Pro představu ve Vimperku máme 960 zaměstnanců.
Když zmiňujete Malajsii, je pro vás asijský region důležitý?
Řekl bych to takto v regionu Asie chceme být určitě přítomní, na druhou stranu musíme také vidět silnou volatilitu a turbulentnost dnešního světa. Pozice v Evropě je velmi strategická a do budoucna to tak také zůstane. Momentálně panuje velký neklid na obchodním poli mezi USA a Čínou a my z toho můžeme profitovat.
Například v USA zavedli před nedávnem nové nařízení, o kterém zatím mnoho firem neví či raději nechce vědět. Do Číny by se neměly prodávat produkty, které jsou vyráběné pomocí americké „jádrové“ technologie. My máme naštěstí většinu výrobců našich výrobních zařízení z Evropy, ale je z toho vidět, jak složitá je dnes situace pro globální hráče.
Situace je složitá dlouhodobě, loni ještě ani pořádně neodezněl covid a už vypukla válka na Ukrajině, jaký pro vás ten rok byl?
Co se týče zakázek, tak musím říct, že situace se vyvíjela pozitivně. Nepřišli jsme o žádné zákazníky ani zakázky, ba naopak jsme nějaké nové zákazníky získali. Přišli k nám od našich konkurentů, kteří měli loni poměrně velké problémy. Takže i v takto složité době se nám podařilo získat nové partnery a odběratele pro naše produkty.
Co vaše dodavatelské řetězce, nebyly narušené pandemií nebo teď válkou?
Ta situace se nás samozřejmě dotýkala, asi jako každého. Naše produkty jsou složeny z tisíců komponentů, a pokud vypadne i jen jeden, tak nelze dodat hotový výrobek. My naštěstí máme materiálové zásoby v našich skladech, které pokryjí výrobu na tři až čtyři měsíce. To je dost dlouhá doba, za kterou bylo možné najít náhradu. Byly samozřejmě také případy, kdy to prostě nešlo, ale byly to spíše výjimky. Naši pracovníci museli na změny v supply chainu reagovat velmi pružně, což se jim dařilo.
Přesto s tím byly spojené více náklady, které byly nesrovnatelné s dobou před covidem. Zdražovaly i energie, což se také promítlo do cen, ale byla to celosvětová situace, potýkal se s tím každý, takže to ve výsledku nepředstavovalo nějakou konkurenční nevýhodu. Ostatní v tom byli taky.
Přeneslo se něco z těch dob i do vaší současné praxe?
Hlavně home office, ten jsme dřív moc nevyužívali, teď ho zaměstnancům nabízíme. Ale je zajímavé, že zaměstnanci ho vlastně ani moc nechtějí. Ono je to v mnohém náročnější. Poskytujeme samozřejmě hardware, na kterém pracují, snažíme se postarat, aby měli dobré vybavení. Ale práce z domova vyžaduje silnou morálku. Někdy je těžké oddělit práci a soukromí Ponechali jsme si i některé prvky z oblasti hygieny a dezinfekce. Tam jsme před pandemií měli nižší standardy a myslím, že je dobře, že jsme zůstali u těch covidových.
Vyrábíte precizní hi-tech přístroje, kde je spolehlivost a kvalita nepochybně důležitá, jak u vás funguje kontrola kvality?
Přístup ke kvalitě bylo velké téma tak před pěti deseti lety. Dnes je to absolutní základ, bez kterého nelze vůbec ten byznys dělat. Prodáváte přístroj, který stojí 200 tisíc euro, tak si nemůžete dovolit, že přijde zákazník a řekne, že mu něco nefunguje. Kvalitě se podřizuje absolutně všechno.
Jak to vypadá konkrétně?
Přístroje vyrábíme na montážní lince, kde se snoubí šasí přístroje, do kterého se montují osazené desky plošných spojů, tzv. Srdce produktu. Ty jsou pospojovány kabely a samozřejmě je tam i displej a další komponenty. Pak je přístroj oživen a probíhá první testování, zda je vše v pořádku. Následně přichází na řadu kalibrace a po kalibracích komplexní testování. Protom přístoj putuje na tři až pět dnů do klimakomory, kde se střídají extrémní teploty. Tam je stresově namáhán a přitom zase testován. Teprve po klimakomoře probíhá finální test a tiskne se měřicí a kalibrační protokol.
Jestliže výsledky vyhovují, tak teprve potom odchází produkt zákazníkovi. Je mnoho stupňů kontroly kvality, které na sebe navazují. Chyby si dovolit nemůžeme. Vezměte si, že my vyrábíme 200 – 300 kusů měsíčně, což jsou úplně jiná čísla, než třeba při výrobě telefonů, kde se vyrábějí statisíce kusů. My prostě musíme udělat všechno precizně na první dobrou.
Jaké plány máte do budoucna?
Momentálně hodně uvažujeme, jestli se nám nevyplatí postavit novou výrobní halu. Budeme stavět nové parkoviště pro zaměstnance osazené fotovoltaikou. Udržitelnost je pro nás samozřejmě velké téma. Chceme tu také vybudovat kaskádu tepelných čerpadel, abychom snížili naši energetickou závislost. Do roku 2030 chceme být úplně uhlíkově neutrální. Zastřešíme fotovoltaickými panely všechna naše parkoviště. Jinak také chceme udržet náš vzdělávací koncept pro zaměstnance, který je velmi propracovaný a pestrý, jedná se o několik stovek kurzů. Vzdělávání považujeme za předpoklad profesního růstu našich zaměstnanců.
Když jsme u těch zaměstnanců, jak se vám daří získávat pracovníky?
Já pozoruji poslední půlrok velmi pozitivní zlom. My jsme tu ve Vimperku tak trochu zapadlí u hranic, takže sehnat lidi z univerzit pro nás bylo vždy velice obtížné. Rozhodli jsme se tedy, že zahájíme spolupráci s univerzitami v Praze a Plzni. Ta probíhá už rok a půl, a to velmi dobře.
Nastartovali jsme velmi dobrou integraci studentů do naší společnosti, ale děláme i všeobecnou osvětu pro studenty, bez ohledu na to, zda k nám budou chtít jít pracovat. Vnímáme to tak, že je to důležité pro náš průmysl jako celek, aby byl připraven na transformaci, která už částečně probíhá a je nezbytná.
Jak to myslíte?
Český průmysl byl za první republiky v evropské špičce a musíme se do této pozice zase vrátit. To bez kvalitního vzdělání v technických oborech prostě nepůjde a průmysl v tom musí být hlavní tahoun. Je důležité si uvědomit, že inflace způsobila to, že Česko už přestává být atraktivní kvůli levné pracovní síle. Tlak na zvyšování mezd je tu stále silnější a je pochopitelné, že se investoři začnou rozmýšlet, zda výrobu přesunout jinam. Hlavně sektor automotive čeká podle mého názoru doslova zemětřesení, i s ohledem na elektromobilitu.
Pro Českou republiku je automobilový průmysl zásadní odvětví, takže je jasné, že transformace musí přijít. K tomu je ale třeba kvalitní vzdělání, což jsem zmiňoval. Já mám na svém úseku technické podpory 130 zaměstnanců, kteří jsou všichni inženýrsky vzdělaní. Celkově ve firmě máme více než třetinu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pro naši komplexní výrobu potřebujeme mít odborníky na všech pozicích.
