Přestože moderní aplikační drony umožňují na poli přesnou a cílenou aplikaci pesticidů, jejich využití k tomuto účelu u nás výrazně komplikuje zákon. Od žádosti do povolení postřiku dronem zpravidla uplyne více než 14 dní, farmáři tak i přes využívání moderních technologií nemohou na situaci na poli reagovat okamžitě.
Tuzemská legislativa ve většině případů zakazuje aplikace pesticidů pomocí letecké techniky v Česku. Toto nařízení mělo v minulosti své opodstatnění, neboť postřiky z letadel často zasahovaly i okolní plochy. Docházelo tak k úletům chemikálií mimo cílové porosty, kontaminaci vody, poškození necílových organismů a ohrožení lidského zdraví. Dnes je však situace jiná. Moderní drony umožňují přesné a cílené zásahy s minimálním dopadem na okolí, přesto jsou nadále posuzovány stejně jako letadla nebo helikoptéry.
Zákon č. 326/2004 Sb. sice stanovuje řadu výjimek, u kterých je letecká aplikace pesticidů možná, pojí se s tím však množství administrativních náležitostí a také dlouhý schvalovací proces. Žádost je nutné podat minimálně 10 dní předem, příslušné úřady pak mají na její vyřízení zpravidla dalších 5 dnů. U polí se přitom jedná o značně dlouhou dobu, za kterou se konkrétní problém může výrazně zhoršit. Na co by tedy v první fázi stačila cílená aplikace látky dronem, je po více než 2 týdnech často nutný plošnější postřik.
U spotové aplikace snížení pesticidů až o 70 procent
Dron se přitom při postřiku může řídit přesnou aplikační mapou, která vychází z dat o stavu porostu a výnosovém potenciálu jednotlivých částí pole. Díky tomu může zasáhnout bodově pouze v místech, kde je to skutečně potřeba. Tato spotová aplikace výrazně snižuje spotřebu přípravků, klidně i o 70 procent, čímž šetří přírodu i náklady. Zároveň není nutné, aby na pole vjížděla těžká technika. To eliminuje produkci emisí, poškození porostu i zhutňování půdy, které má negativní dopad na její úrodnost a schopnost zadržovat vodu.
Podle strategie Evropské unie „Farm To Fork“ by se měla spotřeba chemie na hubení škůdců, chorob, nebo plevelů snížit do roku 2030 v členských zemích na polovinu. Zákaz letecké aplikace pesticidů však v praxi znamená, že i při využití moderních postřikovačů s cíleným dávkováním dochází k pojezdu po celém poli, zatímco drony by umožnily zásah jen v ohniscích problémů bez utužení půdy a poškození plodiny aplikační technikou. Unijní legislativa zároveň v posledních letech zakázala využívání řady účinných látek pesticidů, což farmáře nutí k volbě méně efektivních variant. Ty ale často vyžadují opakovanou aplikaci. V praxi to paradoxně vede k využití většího množství chemie a také častějšímu nasazení těžké techniky na polích.
Mimo popisovaných environmentálních nevýhod přispívá tento postup také k rozvoji rezistencí plevelů i škůdců a vytváří ekonomický tlak zejména na střední a malé farmáře. Ve všech případech se jedná o problémy, s jejichž řešením by dokázala cílená aplikace prostřednictvím dronů výrazně pomoci.
= > Komentář odborníka <=
Nižší zátěž i lepší konkurenceschopnost
Mimo zmíněné překážky odrazují některé farmáře od pořízení aplikačních dronů i přísná pravidla týkající se bezpilotních prostředků s hmotností nad 25 kilogramů. Ty musejí být vybaveny systémem, který v případě ztráty signálu zajistí nouzové odpojení baterie za letu. To však může znamenat poškození zařízení v hodnotě stovek tisíc korun, což je riziko, které se řadě farmářům nechce podstupovat. V reálu dron operuje v otevřeném prostoru přírody v dostatečné vzdálenosti od obytných oblastí a má z výroby dostatek bezpečnostních prvků.
„Je paradoxní, že při snaze o šetrnější, flexibilnější a cílenější aplikaci pesticidů nedokážeme možnostem, které moderní drony nabízejí, dostatečně otevřít cestu,“ říká ve svém komentáři Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan.
Celkově dnes drony zvládají nejen aplikaci přípravků, ale využívají se také k monitoringu zdravotního stavu porostu, lokalizaci chorob i hraboších nor, rozhozu hnojiv nebo pachových odpuzovačů. Jsou schopné pracovat i v těžko přístupném terénu, kde by jiná technika selhala.
Díky své přesnosti, efektivitě a šetrnosti k půdě i okolnímu prostředí představují po všech stránkách technologii budoucnosti precizního zemědělství. Jsou zároveň cestou, jak splnit ambiciózní unijní plán o omezení používání pesticidů a pomáhají také zvyšovat konkurenceschopnost drobných farmářů. O to paradoxnější je, že u nás, na rozdíl od některých jiných evropských zemí, nedokážeme této technologii otevřít cestu dostatečně rychle a flexibilně.
Autorem komentáře je Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan, která působí v oblasti precizního zemědělství
Zdroj: AgroScan, LESENSKY.CZ
