Teplárny Brno přesně 4. prosince oslavily 95 let od spuštění provozu. Ve stejných prostorách, kde se v roce 1930 startovala éra brněnského teplárenství, dnes vedení firmy představilo plán, jak během několika let výrazně snížit závislost města na zemním plynu a posunout se směrem k cílům klimatické strategie Brno 2050. Hlavní roli v této proměně mají hrát horkovod z Dukovan, biomasa a také elektromobilita.
Od New Yorku k 60 zrušeným komínům
Kořeny Tepláren Brno sahají do doby, kdy profesor Vladimír List v New Yorku poprvé viděl kogenerační elektrárnu vyrábějící páru, elektřinu a teplo v jednom systému. Myšlenku přenesl do Brna a 4. prosince 1930 se na Špitálce rozjel provoz první teplárny tohoto typu v tehdejším Československu.
V začátcích šlo hlavně o zásobování průmyslových podniků párou. Podle generálního ředitele Petra Fajmona ale už tehdy projekt zásadně změnil tvář města: díky centrální výrobě bylo možné postupně odstavit více než 60 komínů městských fabrik, které si dříve topily po svém.
Teplárny Brno v číslech
Současná soustava centrálního zásobování teplem v Brně je nesrovnatelně větší než v době svého vzniku:
- 3 300 000 GJ prodaného tepla ročně
- 440 000 MWh prodané elektřiny ročně
- 292 km parovodů a horkovodů
- přibližně 105 000 domácností napojených na soustavu
- 1 169 výměníkových stanic a plynových kotelen
- kolem 450 zaměstnanců
Zhruba dvě třetiny dodávek tepla míří do domácností, zbytek do škol, nemocnic, vysokých škol a průmyslových podniků.
Hlavními zdroji jsou dnes provozy Červený mlýn v Králově Poli, Špitálka, zdroj Brno-sever se štěpkovým kotlem, zdroj Staré Brno a také spolupracující zařízení společnosti SAKO Brno, které vyrábí teplo ze spalování odpadu.
Biomasa: zkušební provoz dnes, 150 tisíc tun štěpky do roku 2030
Významnou část budoucího palivového mixu má tvořit biomasa. Letos teplárny spustily zkušební provoz spalovny dřevní štěpky v lokalitě Brno-sever. Podle prezentace má tento zdroj po plném rozběhu ušetřit zhruba 38 000 tun CO₂ a 16 milionů m³ zemního plynu ročně.
Do roku 2030 chce společnost využívat až 150 000 tun dřevní štěpky ročně. Cílem je snížit závislost na plynu a posílit podíl obnovitelných zdrojů v soustavě centrálního zásobování teplem.
Teplárny uvádějí, že využívají především štěpku z městských lesů a zeleně. Pro provoz v tomto objemu bude zásadní, aby šlo skutečně o zbytky po těžbě a údržbě lesa, nikoli o systematické kácení zdravých porostů kvůli energetice.
Průmyslová i odborná veřejnost tak bude v příštích letech očekávat průhledná data o původu paliva a jasná pravidla pro hodnocení udržitelnosti biomasy.
Horkovod Dukovany–Brno: 42 kilometrů k dekarbonizaci
Největším projektem v novodobé historii Tepláren Brno je napojení města na jadernou elektrárnu Dukovany.
Plánovaný horkovod má:
- délku přibližně 42 km,
- do Brna přivádět nízkoemisní teplo z jádra v objemu okolo 2 milionů GJ ročně,
- přinést úsporu až 77,7 milionu m³ zemního plynu a zhruba 135 000 tun CO₂ ročně,
- snížit závislost Brna na plynu z dnešních asi 80 % na přibližně 10 %.
Projekt získal podle vedení společnosti podporu města Brna i české vlády a z výnosů emisních povolenek pro něj bylo alokováno přibližně 10 miliard korun. Na zpracování projektové dokumentace a zajištění povolení byla vybrána společnost AFRY CZ.
Generální ředitel Fajmon označil horkovod za jeden z nejvýznamnějších dekarbonizačních projektů v České republice. Důležitá je také 30letá smlouva s dodavatelem tepla, která má výrazně omezit cenové výkyvy oproti výrobě tepla ze zemního plynu.
Čistší vzduch a stabilnější ceny
Prezentace „Teplo z Dukovan: hlavní výhody“ shrnula dopady projektu do čtyř bodů:
Čistší vzduch
- úspora emisí ve výši odpovídající provozu cca 30 000 osobních aut ročně,
- méně lokálních kotelen a s tím souvisejícího smogu a zápachu,
- přiblížení se klimatickým cílům města pro rok 2050.
Dostupnější ceny
- dlouhodobě levnější teplo než z tepelných čerpadel,
- žádné emisní povolenky,
- menší cenové „šoky“ v případě turbulencí na trhu s plynem,
- snazší plánování nákladů pro domácnosti i firmy.
Jistota tepla
- stabilní dodávka pro více než 100 000 domácností a firem,
- výrazné omezení vlivu geopolitických krizí a výkyvů cen paliv.
Modernizace
- posun brněnského teplárenství na úroveň nejvyspělejších evropských měst,
- lepší účinnost soustavy a menší ztráty,
- lepší podmínky pro rozvoj nových městských čtvrtí a budov s téměř nulovými emisemi.
Podle vedení Tepláren Brno by měl nový systém umožnit, aby po roce 2030 plyn kryl už jen zhruba 5 % potřeby soustavy; zbytek zajistí kombinace tepla z Dukovan, biomasy a spalování odpadu.
Ceny tepla: dnes pod Prahou, zítra ambice být nejlevnější mezi velkými městy
Na tiskové konferenci zazněla i konkrétní čísla k cenám tepla.
Teplárny Brno dnes účtují zhruba 1 030 Kč za GJ bez DPH. Podle vedení jsou tak levnější než Praha, která je přibližně o pětinu výše. Naopak v některých městech, kde se stále topí převážně uhlím (například České Budějovice nebo Hradec Králové), je teplo zatím asi o 15 % levnější – tam ale chystají přechod na plyn kolem roku 2030.
Finanční ředitel Přemysl Koráb doplnil, že při srovnání tří největších měst v ČR vychází Brno v ceně tepla jako nejlevnější.
Pokud se horkovod z Dukovan podaří postavit v plánovaném rozsahu a čase, vedení Tepláren věří, že se Brno může v příští dekádě dostat na špičku i ve srovnání s dnešními „uhelnými“ regiony.
Digitalizace, ESCO a energie pro město
Teplárny se neprofilují jen jako výrobce tepla a elektřiny. V posledních letech vznikla také dceřiná společnost pro energetické služby, která se stará o provoz a optimalizaci energií v městských budovách – od magistrátu přes školy až po nemocnice.
Distribuční síť je postupně digitalizovaná: měření, řízení zdrojů i provozu soustavy probíhá stále více na základě dat a dálkového řízení. Cílem je snížit ztráty, rychleji reagovat na poruchy a lépe vyvažovat výrobu a spotřebu.
Zajímavým prvkem je také elektrokotel v Červeném mlýně, který umožňuje teplárnám poskytovat regulační služby pro elektrizační soustavu – v případě nedostatku elektřiny rychle přidat výkon, nebo naopak při přebytcích elektřinu odebírat a ukládat ji ve formě tepla.
Elektromobilita: až 500 dobíjecích míst a nový hub u stadionu
Poměrně netradičním, ale rychle rostoucím segmentem je pro Teplárny Brno veřejné dobíjení elektromobilů.
Společnost dnes provozuje více než 100 dobíjecích míst v Brně. Podle vedoucího e-mobility Petra Beneše se meziročně zhruba zdvojnásobil objem odebrané elektřiny. Průměrná využitelnost se liší podle typu stanice – u pomalých dobíječek je nad 2 %, u rychlodobíjecích se pohybuje okolo 5 % a více.
Vlajkovým projektem má být nový dobíjecí hub v areálu u stadionu / Červeného mlýna.
- Rekonstrukce a dostavba stávající budovy vyjdou zhruba na 48 milionů Kč.
- Technologická část s až 50 dobíjecími body bude stát další desítky milionů korun a má se budovat postupně podle poptávky.
Uvnitř vznikne zákaznická zóna – místo k sezení, základní zázemí, možnost pracovat během dobíjení. Ne jen stát u stojanu, ale strávit desítky minut relativně komfortně, s možností vyřídit si práci nebo si v klidu odpočinout.
Teplárny zároveň uvažují o propojení e-mobility s dodávkou elektřiny do domácností, aby zákazník mohl mít jednoho partnera pro teplo, elektřinu i dobíjení auta.
Teplárny Brno využily symbolického data 4. 12. opravdu naplno.
Přesně 95 let od spuštění první teplárny ukázaly, že se nechtějí smířit s rolí „plynové kotelny města“, ale míří k systému, kde se teplo vyrábí z jádra, biomasy a odpadu a kde teplárenská firma poskytuje i energetické služby a elektromobilitu.
