Elektronová mikroskopie je v současnosti považována za obor, kterým se Brno díky pobočce společnosti Thermo Fischer chlubí v Česku i ve světě. Ostatně každý třetí elektronový mikroskop pochází právě z moravské metropole. Naše redakce si proto nemohla nechat ujít oslavy 30.výročí založení brněnské pobočky Thermo Fischer.
Slavnostního setkání se účastnili partneři a spolupracující organizace, ale také politici v čele s hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem. Mezi hosty, nechyběla ani místopředsedkyně Akademie věd Ilona Mullerová, předseda Československé mikroskopické společnosti Vladislav Krzyžánek, rektor VUT Ladislav Janíček, prezident Národního polovodičového klastru Stanislav Černý. Dostavili se také vědci z CEITECu i Akademie věd ČR, nebo zástupci neziskové organizace CZECHITAS.
Připomeňme si krátce historii brněnské pobočky. Vše začalo již v 50. letech, kořeny moderní brněnské elektronové mikroskopie se pojí s rokem 1993, kdy po rozpadu Tesly Brno vznikají nástupnické firmy, které se postupem času transformovaly do podoby technologických lídrů a klíčových firem pro celý region.
Thermo Fisher dnes ve svém černovickém technologickém centru zaměstnává téměř 1 800 lidí a tržby brněnské pobočky za rok 2022 činily 19,7 miliardy korun, což z ní dělá jednu z největších firem v Brně. Společnost je také považována za největšího lokálního exportéra a dlouhodobě patří k největším investorům do výzkumu a vývoje (R&D). V loňském roce do této oblasti poslala téměř 1,3 miliardy korun.
Na začátku stála parta nadšenců
Začátky však byly o poznání skromnější. V roce 1993 vznikla firma Delmi, kterou tvořilo něco málo přes 20 lidí. Byl mezi nimi i současný generální manažer brněnské pobočky a ředitel R&D Petr Střelec. Ten ve svém úvodním slovu zavzpomínal na své začátky ve firmě.
„Do firmy jsem nastupoval jako vystudovaný fyzik. Začínali jsme v miniaturních pronajatých prostorech v Jundrově, které v žádném případě nepřipomínaly naši současnou výrobu. Elektronové mikroskopy se dnes vyrábí v extrémně čistém prostředí, ve kterém se sleduje množství prachových částic, vlhkost, magnetické pole a mnoho dalších údajů. Nic takového tenkrát nebylo. Byli jsme parta nadšenců, každý musel svým způsobem dělat všechno, nebyli jsme tak úzce specializovaní, jako je tomu v současnosti. Mělo to samozřejmě své nevýhody, ale naučili jsme se díky tomu neskutečně mnoho věcí, které nám pomohly v další kariéře a dnes nám umožňují vidět širší souvislosti. Za těch 30 let se nám podařilo vybudovat něco neskutečného, což bychom nezvládli bez nadšení, odhodlání a umu našich kolegů. Současně si však uvědomujeme závazek vůči lidem a regionu, ve kterém působíme, a snažíme se mu to vracet.“
Firma, kterou bychom dnes označili moderním slovem „start-up“, brzy zaujala zahraniční investory. Ti přinesli potřebné znalosti a kapitál, který v průběhu let umožnil raketový růst. Jak rostl počet vyrobených mikroskopů a zvětšoval se počet zaměstnanců, musela firma hledat větší prostory. Z Jundrova se přestěhovala do technologického parku v Králově poli, kde v průběhu let 1997-2010 postupně obsadila několik budov. I ty jí však byly malé. V roce 2014 tak došlo na stěhování do budovy, ve které Thermo Fisher působí dodnes.
„Naše technologické centrum v sobě kombinuje velkou výrobu se zázemím pro vývoj, jako jsou laboratoře a kanceláře. Rozprostírá se na ploše 62 295 m2 a jen samotné čisté prostory mají rozlohu dvou fotbalových hřišť. Přitom je v nich zachována větší čistota než na operačním sále. Něco takového jsme si na začátku 90. let nedokázali představit,“ vysvětlil Střelec.
Jižní Morava patří mezi nejinovativnější regiony v zemi
V průběhu let se postupně měnil název a vlastnická struktura firmy. Poslední velká změna proběhla v roce 2016, kdy se tehdejší FEI stalo součástí celosvětového giganta v oblasti produktů a služeb pro vědu – Thermo Fisher Scientific. Spojení s americkou firmou akcelerovalo další růst a v Brně se díky tomu začaly vyrábět a vyvíjet další přístroje, které nachází uplatnění nejenom ve vědě, ale také v průmyslu, a sice spektrometry.
Thermo Fisher je dnes jedním z nejviditelnějších hráčů na poli brněnského high-tech průmyslu a elektronová mikroskopie je představiteli města a kraje vnímána jako obor, který zásadní měrou přispívá k inovačnímu potenciálu jižní Moravy. V rámci ČR vynakládá Jihomoravský kraj na výzkum a vývoj největší podíl regionálního HDP (3,2 %), na čemž se z velké části podílí technologické firmy jako je Thermo Fisher.
„Díky unikátnímu propojení univerzit, výzkumných institucí a hi-tech firem, jako je například Thermo Fisher Scientific, patří jižní Morava mezi nejinovativnější regiony v Evropě. Věřím, že se podaří spolupráci v propojování vzdělávání a firem v Jihomoravském kraji dál společně posouvat,“ uvedl ve svém vystoupení hejtman Jan Grolich.
Každý mikroskop je něčím ojedinělý
Hosté v průběhu akce získali unikátní možnost nahlédnout do výrobních prostor brněnského závodu. Nechyběly prezentace jednotlivých typů mikroskopů i informace o procesu výroby, který probíhá za velmi striktních hygientických podmínek. Mikroskopy jsou téměř vždy vyráběny na míru jednotlivým klientům podle jejich požadavků, jak vysvětlil při exkurzi ve výrobních prostorách Střelec. „Každý z našich přístrojů je něčím ojedinělý a do jisté míry je tvořen na přání zákazníka a přizpůsobený účelům, kterým bude sloužit. Každý produkt má již před jeho samotnou výrobou svého majitele. V našem skladu nenajdete přístroj, který by neměl svého majitele a čekal, až si jej někdo koupí.“
Každý mikroskop dostane také svojí jedinečnou zákaznickou konfiguraci optimalizovanou na výzkumný úkol podle zadání zákazníka. Elektronový mikroskop disponuje základní výbavou, která se následně rozšiřuje o detektory, počítačové programy a tubusy přímo na míru.
V brněnském Thermo Fischeru se zkrátka vyrábí špičkové technologie, které nacházejí uplatnění nejen v medicíně, ale i v průmyslových odvětvích, jako je například výroba baterií. Nezbývá, než popřát Thermo Fischeru do dalších let mnoho dalších unikátních technologií, které změní svět.
