V rozhovoru s rektorem Vysokého učení technického v Brně, panem Ladislavem Janíčkem, jsme se zaměřili na budoucnost českého leteckého a kosmického průmyslu a význam technického vzdělávání pro českou ekonomiku. Rektor Janíček nám přiblížil významné projekty a inovace, které na VUT vznikají, roli průmyslových partnerství i důležitost inspirace mladé generace k objevování možností vesmírných technologií.
- Jaké hlavní projekty v oblasti letectví a kosmonautiky se na VUT v současné době realizují?
Brno bylo, je a, věřím, že i nadále zůstane významným centrem vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v letectví a kosmonautice. VUT v těchto oblastech zaujímá přední postavení nejen v Brně, ale i na národní a mezinárodní úrovni.
V leteckém inženýrství se VUT zaměřuje na vzdělávání a výzkum v konstrukci a projektování letadel, mechanice letu, aerodynamice, technologii letecké výroby a provozu letadel. Tato výuka a výzkum probíhá na Leteckém ústavu Fakulty strojního inženýrství (FSI) VUT, který má dlouholetou vazbu na český letecký průmysl, zejména v Uherském Hradišti a ve Zlíně. Dnes však VUT spolupracuje s leteckými podniky a výzkumnými institucemi po celé republice a na mezinárodní úrovni, což potvrzuje i fakt, že v roce 2025 bude Letecký ústav VUT v Brně hostit zasedání výkonného výboru prestižní celosvětové organizace ICAS (International Council of the Aeronautical Sciences).
Vzdělávání a výzkum v oblasti kosmického inženýrství má na VUT rovněž dlouhou tradici, zejména v oblastech družicové technologie a satelitní komunikace, které se rozvíjejí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Univerzita má také vybudované komplexní řídící centrum, tedy pozemní stanici, která slouží ke spojení se satelity na oběžné dráze. Toto centrum umožňuje nejen řízení dráhy letu, ale i přenos a stahování dat ze satelitu.
Vzdělávání a výzkum v oblasti kosmického inženýrství má na VUT rovněž dlouhou tradici, zejména v oblastech družicové technologie a satelitní komunikace, které se rozvíjejí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Univerzita má také vybudované komplexní řídící centrum, tedy pozemní stanici, která slouží ke spojení se satelity na oběžné dráze. Toto centrum umožňuje nejen řízení dráhy letu, ale i přenos a stahování dat ze satelitu.
V lednu 2023 byla na oběžnou dráhu vynesena družice BDSAT, vyvinutá našimi vědci z FEKT a CEITEC VUT ve spolupráci se společnostmi DB Sensors a Spacemanic. Do budoucna plánujeme další vesmírné mise, například brněnský satelit BrnoSat, jehož start je plánován na první polovinu roku 2026. Na jeho výzkumném programu spolupracují hned několik fakult a ústavů, včetně FSI, FEKT, FIT a CEITEC. Vedle toho studenti v rámci iniciativy YSpace, vesměs ze studijního programu Space Applications, pracují na vlastním satelitu, který by se mohl dostat na oběžnou dráhu už koncem roku 2025 a který přispěje k našemu environmentálnímu vědeckému programu v Antarktidě. Spolupráce s kosmickým průmyslem probíhá na národní i mezinárodní úrovni, přičemž univerzita je zapojena do prestižních projektů, jako jsou ty pod záštitou ESA a NASA. Na VUT se podílíme na vývoji malých satelitů, přístrojů pro družice a vesmírné stanice, senzorů, aktuátorů a dalších mechanických částí kosmických konstrukcí. Zabýváme se rovněž tribologií pohyblivých částí, vývojem aplikací pro přenos a zpracování dat, a testováním technických zařízení pro kosmické mise.
- Jaké technologie a inovace z VUT mají potenciál změnit budoucnost kosmického průmyslu?
Ačkoliv ČR pravděpodobně nebude garantem velkých kosmických misí, má reálný potenciál aktivně se zapojit do jejich projektů prostřednictvím vývoje různých technologických řešení. Významnou roli v této oblasti hraje VUT, které přispívá například vývojem přístrojů pro výzkum ve vesmíru, senzorů, mechanických komponent, komunikačních zařízení nebo programů pro přenos a zpracování dat. Právě proto jsme náš studijní program Space Applications realizovaný na FEKT ve spolupráci s FSI zaměřili na aplikace, které poskytují řešení pro náročné kosmické podmínky.
Pro ČR je zde ale také příležitost v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany satelitního přenosu dat. Zároveň se nabízí možnosti v oblasti umělé inteligence a robotických systémů, kde i na VUT máme co nabídnout. Zajímavé je zapojení do vývoje robotických vozítek pro kosmické mise, na kterých na VUT rovněž pracujeme. Tím můžeme hrát zajímavou roli nejen v družicových systémech, ale i při výzkumných misích na Měsíc a Mars.
- Jaká je úloha praxe a spolupráce s průmyslovými partnery ve studijních programech?
VUT sídlí v Brně, které je významným centrem pro vysokoškolské vzdělávání, výzkum a průmyslové inovace v oblasti letectví a kosmonautiky. Světy vzdělávání, výzkumu a podnikání se zde přirozeně propojily a vytvořily jedinečný ekosystém, v němž hraje VUT zásadní roli.
V Brně sídlí mnoho zahraničních společností, jako například vývojové centrum firmy Honeywell, která zde rozvíjí letecký i kosmický program, či S.A.B. Aerospace. VUT s těmito společnostmi úzce spolupracuje: s Honeywell jsme podepsali memorandum o strategickém partnerství a s S.A.B. Aerospace jsme vybudovali speciální čisté prostory pro stavbu družic. Pro naše průmyslové partnery provádíme smluvní výzkum, což odráží silné propojení s českým leteckým a kosmickým průmyslem. V Brně vznikly úspěšné české firmy, které svými technologickými řešeními působí na mezinárodní scéně, a také zde sídlí kosmická divize Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze, se kterou spolupracujeme na projektech ESA a NASA.
V Brně byl také založen Brno Space Cluster, první klastr v ČR sdružující podniky a instituce v oblasti vesmírných technologií. Ačkoli dnes existuje obdobný klastr i v Praze, právě v Brně se daří mimořádně úspěšně propojovat spolupráci mezi subjekty v tomto oboru.
Naše studijní programy „Letecká a kosmická technika“ a „Space Applications“ připravují kvalitní absolventy pro vesmírný průmysl nejen v Brně, ale v celé ČR. Oba programy jsou dvouleté magisterské obory, které navazují na bakalářské studium. „Space Applications“ jsou stále jediným programem tohoto druhu v ČR a jsou vyučovány výhradně v angličtině, zatímco „Letecká a kosmická technika“ je k dispozici jak v češtině, tak v angličtině, což přispívá k získávání zahraničních studentů.
Zásadní je propojení s průmyslovými partnery, zejména u programu „Space Applications“, který vznikl ve spolupráci s OHB CzechSpace, S.A.B. Aerospace, Honeywell a kosmickou divizí VZLÚ. Program sídlí na FEKT, ale je realizován s podporou Leteckého ústavu FSI. Studenti mají možnost absolvovat stáže u průmyslových partnerů a řada z nich zde nachází zaměstnání již během studia. Společně s firmami rozvíjíme tzv. průmyslové doktoráty, které umožňují doktorandům pracovat na výzkumných projektech přímo v podnicích, a přitom mají akademické vedení. Absolventi těchto oborů prakticky okamžitě nacházejí uplatnění, protože aerokosmický průmysl o ně projevuje mimořádný zájem.
Koncentrace know-how, špičkových technologií, kvalitních studentů a absolventů i nadšení pro vesmír vytvářejí v Brně příznivé prostředí pro rozvoj aerokosmického průmyslu. VUT zde hraje důležitou roli a přispívá k úspěchu českého průmyslu v rámci evropských i amerických dodavatelských řetězců aerokosmického sektoru.
- Spolupracujete s kosmickými agenturami či soukromými společnostmi na studentských projektech nebo výzkumu?
Naše univerzita a příslušné fakulty jsou úzce propojeny s aerokosmickým průmyslem a agenturami jak v oblasti vzdělávání, tak výzkumu, s důrazem na aplikovaný výzkum. V současnosti realizujeme celou řadu projektů financovaných Evropskou vesmírnou agenturou (ESA), a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s průmyslovými partnery v kosmickém oboru. Mezi hlavní spolupracující společnosti patří například Honeywell, s níž jsme nedávno podepsali memorandum o spolupráci nejen v leteckém a kosmickém výzkumu, ale i v dalších oblastech, jako je například biomedicínské inženýrství. K dalším významným partnerům patří Frentech Aerospace, OHB, SAB Aerospace, TRL Space, Spacemanic a mnoho dalších.
Důležitou roli v naší spolupráci hraje Kosmická divize Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, sídlící v Brně a vedená naším absolventem. Právě zde i u dalších partnerů nacházejí uplatnění naši studenti, především z programu „Space Applications“, kteří jsou často zaměstnáváni již během studia. Ti mají díky tomu možnost přímo se podílet na reálných výzkumných a vývojových projektech v kosmickém sektoru, což jim poskytuje cenné praktické zkušenosti.
Na univerzitě také funguje iniciativa YSpace, která umožňuje studentům podpořeným průmyslovými partnery realizovat samostatný výzkum. Výsledkem této spolupráce by měl být satelit vyvíjený studenty, jehož vypuštění na oběžnou dráhu se plánuje na konec roku 2025. Významnou platformou pro spolupráci je výzkum a vývoj v rámci tzv. průmyslových doktorátů. V těchto doktorských programech jsou naši doktorandi propojeni s průmyslovým výzkumem a řeší témata ve spolupráci s průmyslovými partnery. V současnosti připravujeme v oblasti kosmického výzkumu několik výzkumných témat právě pro tuto formu doktorandského studia. Ačkoliv termín „průmyslový doktorát“ může vyvolávat otázky, jedná se o plně akademický program, jehož výzkumné zaměření vychází z potřeb průmyslových partnerů a probíhá v úzké spolupráci s nimi.
- Existují konkrétní projekty, na kterých vaše univerzita spolupracuje s mezinárodními společnostmi?
Letecký i kosmický průmysl je mezinárodní svou podstatou. Jeho výsledky buď přímo vznikají a následně jsou určeny pro využití v mezinárodních kosmických projektech, proto mnohdy ani nerozlišujeme, zda jde o národní nebo mezinárodní spolupráci. Kromě již zmíněné spolupráce s výzkumnou a vývojovou divizí společnosti Honeywell v Brně nebo s firmou S.A.B. Aerospace lze z aktuálních projektů v rámci Evropské kosmické agentury (ESA) vyzdvihnout několik významných aktivit.
Na FSI VUT ve spolupráci s ESA a VZLÚ se například letos ukončuje čtyřletý projekt na vývoj autonomního miniaturizovaného tepelného spínače, který vznikl ve spolupráci s ESA a VZLÚ. Tento spínač, určený pro satelity a kosmické sondy, má velký potenciál pro komercializaci a výrobu hi-tech produktů v ČR. Testování na oběžné dráze plánujeme uskutečnit v rámci připravované mise brněnského satelitu BrnoSAT.
Fakulta informačních technologií (FIT) rovněž spolupracuje s ESA na MILANI CubeSat pro misi HERA, kde se podílí na onboard zpracování hyperspektrálních dat nebo také na misi SLAVIA.
Kromě projektů zaměřených na vývoj senzorů, aktuátorů a mechanických částí kosmických konstrukcí, na kterých spolupracujeme s průmyslovými partnery, se zabýváme také tribologií (nauka o tření) pohyblivých částí kosmických systémů. Romantické představy o vesmíru často nezahrnují technické výzvy, jako jsou rizika selhání pohyblivých mechanismů, například při rozvíjení solárních panelů v kosmickém prostředí. Mazání pohyblivých částí v beztížném stavu a odpařování maziv zde mohou snadno vést k zadření mechanismů, což by mohlo ohrozit celou nákladnou vesmírnou misi. V rámci plánovaných misí proto připravujeme i testy zaměřené na tuto problematiku.
Zabýváme se také vývojem aplikací pro přenos a zpracování dat a testováním technických zařízení. Mezi naše dlouhodobé spolupráce patří například partnerství s Astronomickým ústavem University of Hawaii v oblasti zpracování kosmických obrazových dat, na které navazuje spolupráce s NASA.
- Jaké jsou podle vás hlavní trendy, které budou formovat budoucnost kosmického průmyslu?
Velkou výzvou jsou očekávané planetární mise s lidskou posádkou, které se v blízké budoucnosti chystají znovu zamířit na Měsíc a později i na Mars. S těmito misemi přichází řada technologických příležitostí, v nichž má Česká republika šanci uspět se svými aplikacemi. Důležitou oblastí je družicový průzkum a rozvoj navigačních a komunikačních systémů, a to jak na oběžné dráze Země, tak i pro meziplanetární mise, kde se neustále objevují nové výzvy. Velkým tématem je zpracování velkých dat, kybernetická bezpečnost přenosu dat, vývoj autonomních a robotických systémů pro dálkový průzkum, včetně různých „roverů“, a rozvoj aplikací umělé inteligence.
Nepochybně podporujeme Aleše Svobodu, českého kandidáta na kosmickou misi, a věříme, že se brzy stane účastníkem některé z nadcházejících misí. I proto se zapojujeme do projektu „Česká cesta do vesmíru,“ vyhlášeného Ministerstvem dopravy.
- Jak se vaše univerzita zapojuje do akcí, jako je Czech Space Week?
Na konferenci Space2Business se VUT zapojí mimo jiné v diskusních panelech, konkrétně ve dvou. Osobně jsem přijal pozvání do panelu zaměřeného na vzdělávání, zatímco v dalším panelu vystoupí naši studenti z týmu YSpace. Kromě toho se budeme podílet na spolupořádání akce Space4Women, která se uskuteční 7. listopadu na VUT v Brně formou panelové diskuse. Cílem této akce je podporovat zájem žen o kariéru ve vesmírném odvětví.
- Co podle vás může taková akce přinést studentům a odborné veřejnosti?
Vesmír od prvopočátků lidských dějin vždy přitahoval člověka v jeho touze po odhalování a poznávání tajemství, které skrývá. Není tomu jinak ani dnes. Akce jako je Czech Space Week, ale i ty, které jsou realizovány v rámci projektu „Česká cesta do vesmíru“ jsou inspirací, která může podpořit zájem o studium technických a přírodovědných oborů. Absolventi těchto oborů jsou velmi potřební pro strategii České republiky rozvíjet ekonomiku postavenou na znalostech, inovacích a vysoké přidané hodnotě. Pro Českou republiku je rozvoj takové ekonomiky v podstatě jedinou logickou cestou z hlediska dosahování konkurenceschopnosti národního hospodářství. A na této cestě díky svojí podstatě jako hi-tech odvětví zaujímá letecký a kosmický průmysl jedno z nejpřednějších míst. S obdivem a hrdostí je možné vzhlížet k úspěchům, kterých se podařilo řadě našich firem dosáhnout s různými technologickými řešeními a aplikacemi díky znalostem, umu a také touze prosadit se v tvrdé konkurenci do mezinárodních dodavatelských řetězců leteckého a kosmického průmyslu.
Pronikání do těchto dodavatelských řetězců je náročné, ale je zde neoddiskutovatelný fakt mimořádného talentu, pracovitosti a konkurenceschopnosti našich českých lidí. Czech Space Week je mimo jiné příležitostí pro jejich prezentaci. A tato řešení inspirují další řešení v aerokosmickém, ale i v řadě dalších odvětví. Inspirují také ke studiu technických a přírodních věd, ale i k podnikání s nápady a řešeními, které se rodí v hlavách našich lidí. A právě také podnikání je jedním ze zdrojů našeho bohatství. V neposlední řadě přispívá Czech Space Week spolu s dalšími podobnými k pěstování hrdosti a národního sebevědomí na úspěchy našich lidí v prestižním hi-tech průmyslu.
Česká republika byla vždy průmyslově vyspělou zemí. Bude-li se dařit českému průmyslu, bude se v prosperující ekonomice dařit i nám všem a celé naší společnosti. Nejsou to přitom jen technologie, technologická řešení, materiálové a přírodní vědy, které jsou s vesmírnými aplikacemi spojeny. Nesmíme opomíjet i obory jiné, kterým kosmické technologie otevírají cestu k novým obzorům, ať jsou to třeba aplikace medicínské, farmaceutické, zemědělské nebo přinášející řešení environmentálních témat. Jsou to však i sociální vědy a psychologie, bez kterých se neobejdeme, ať již má jít třeba o přípravu posádek budoucích meziplanetárních letů či zvládání společenských témat a rizik, které technologický pokrok přináší, např. v oblasti bezpečnosti, a nejen té kybernetické.
Ohlédneme-li se trochu do historie, zjistíme, že technologie popisované ve sci-fi románech v době před 50 lety se dnes v mnohém staly realitou. Lze si klást otázku, co bude a kam technologie dospějí za dalších 50 let? Bude to nejspíše hodně o bezpečnosti, ochraně soukromí, psychologii a sociálních tématech, které technologický rozvoj přinese, a kterému bude třeba věnovat větší pozornost, než si dnes možná uvědomujeme.
Jsem hrdý, že mohu stát u technologického rozvoje na prestižní technické univerzitě, kterou VUT v Brně bezesporu je, a z pozice rektora podporovat naše akademické pracovníky, vědce i nadšené studenty, kteří se realizují nejen v oblasti kosmonautiky a letectví, ale i v celé škále technických a přírodovědných oborů. Jsem také rád, že VUT patří mezi významné hráče aerokosmického ekosystému, který se nejen v Brně, ale v celé České republice úspěšně rozvíjí.
Hlavními partnery se letošního ročníku Czech Space Week staly přední společnosti podnikající v kosmickém průmyslu, které se postaraly o zapsání České republiky mezi státy patřící mezi světové špičky v tomto odvětví.
Jedná se o společnost: OHB Group , Honeywell , sdružení českých firem Czech Space Alliance a izraelskou společností IAI.
Dalšími partnery jsou společnosti: Advacam , Stratosyst , VZLÚ , TRL Space , ALKP a největší česká asociace kosmického průmyslu Brno Space Cluster .
Zdroj: redakce, Insight Com.
