Vítr dovážet nemusíme

Nejčtenější

Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise.

 „Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).

„Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 

Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.

V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.  Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady.

Zdroj: Komora OZE

Přihlašte se k odběru a už Vám nic neunikne!

  • Každý týden přinášíme nejzásadnější zprávy z průmyslu, které by neměli uniknout váší pozornosti.

Nepřehlédněte

Více článků