Na jednom konci továrny jsou živá kuřata nebo krávy a býci a na druhém jsou pak řízky nebo uzeniny. Řeč je o masokombinátech. Ty aktuálně trápí nedostatek řezníků, ale i neustálé navyšování nákladů, s tím související menší poptávka a celkový pokles tržeb. V ohrožení je i firma, která má skoro stoletou historii a kde vznikl úplně první salám Vysočina.
Energetická krize zasáhla veškerý zpracovatelský průmysl nebývalou měrou. Ať už se jedná o pekaře a cukráře, mlékárenské nebo cukrovarnické podniky, ale mimo jiné i všechny zpracovatele masa. Situace v potravinářském oboru je podle nich kritická. Podle Českého svazu zpracovatelů masa aktuální situaci nezvládly tři středně velké firmy z oboru maso a uzeniny a několik dalších konec provozu zvažuje.
Jedním z podniků, které svůj provoz musí pozastavily, je masokombinát v Hodicích na Jihlavsku, který spadá pod Agrofert. Právě zde v roce 1967 vznikl první salám Vysočina. Agrofert provoz z důvodu vysokých cen energií zakonzervoval. Věří ale, že jej budou moct znovu co nejdříve spustit. Aktuálně čekají na to, s jakými opatřeními přijde vláda. Tamější zaměstnanci dostali nabídku pracovat v závodech v Krahulčí a ve Studené, kam by je Agrofert na své náklady převážel. O kolik zaměstnanců se celkově jedná ale neupřesnili.
Firmě Vodňanská drůbež také z koncernu Agrofert klesl loni meziročně zisk o 15 procent na 90,8 milionu korun. Celkově společnost loni prodala asi 100 tun výrobků a jedná se tak o největšího zpracovatele drůbežího masa v České republice a jediného zpracovatele kachen. I přes pokles zisků ale v Modřicích na jižní Moravě rozšiřují porcovnu a na střeše nově postavené haly ve Vodňanech plánují vybudovat fotovoltaickou elektrárnu. „Na konci roku 2021 začala stoupat cena energií v celé Evropě, což má za následek celkové navýšení nákladů. Společnost na toto nebyla schopna dostatečně rychle zareagovat, což může mít dopad na výsledek hospodaření v prvním pololetí 2022,“ okomentovali zástupci firmy.
Náročnou situaci ale nezažívají jen společnosti, které spadají pod Agrofert. Například masokombináty v Písku a v Poličce, které patří k největším u nás, již od ledna prodělávají. Situaci mimo jiné podle nich vyostřila i válka na Ukrajině a může se stát, že pro část lidí bude maso příliš drahé. Čestmír Mojtezík, ředitel těchto dvou firem, popsal, že za třicet let nebyli vystaveni takovému šoku, který aktuálně zažívají. Velmi drahé vstupy jako jsou energie, materiály i maso, se nedaří plně promítnou do výsledných cen, proto jsou společnosti od začátku roku ve ztrátě. Oba masokombináty se chystají restrukturalizovat všechny výrobní procesy, aby byly připravené na snížení produkce. Mojtezík předpovídá, že obchodníci budou hledat levnější varianty. To může vést k tlaku na snížení kvality masných produktů, ale také se mohou objevit požadavky na úpravu receptur, jako je snížení podílu masa v klobásách, párcích nebo salámech.
Dodávají maso i do McDonald’s
Masokombinát v Poličce tak nejspíš bude muset svůj byznys kvůli rostoucím cenám energie upravovat, ale nebude to poprvé. Jejich činnost proměnily už v minulosti předpisy spjaté s členstvím České republiky v Evropské unii. Nyní z nich ale tato společnost v konečném důsledku těží. Polička je dnes jediným českým dodavatelem hovězího masa pro řetězec rychlého občerstvení McDonald’s, ročně mu dodá tisíce tun masa. Maso ve všech hamburgerech Big Tasty, McRoyal a dalších takzvaných “prémiových” burgerech amerického řetězce v Česku tak pochází právě odtud. Požadavky na kvalitu jsou prý od McDonaldu vysoké, dodávat mleté maso je totiž z hlediska hygienických standardů velmi náročné. Musí s ním nakládat s nejvyšší opatrností, jelikož každý zásah do masa může zavléct bakterie, a v případě takového zjištění McDonald’s celou várku okamžitě vrátí. Mimo tuto síť rychlého občerstvení dodávají z Poličky produkty, jako například špekáčky, i do supermarketu Lidl, kde se prodávají pod značkou Pikok. Masokombinát celkově zaměstnává necelých pět set kmenových pracovníků, dalších sto, převážně řezníků, najímá skrze agentury. Zvířata na porážku se do masokombinátu přiváží od okolních chovatelů.
V Česku chybí až pět tisíc řezníků
Energetická krize není jediný problém, který masokombináty tíží. Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků. Důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. V Česku je jen 24 škol, které tento obor nabízí a počty absolventů nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59.
Výrobci masa upozorňují, že oboru zpracování masa se v současnosti nejvíce věnuje generace dnešních čtyřicátníků. Nejčastěji se řemeslo drží v rodině, kde se předává mezi generacemi. Úbytek řezníků ale může být způsobený i změnou životního stylu na vesnicích. Zatímco dříve měl doma na dvorku prasata a další zvířata prakticky každý, dnes už tomu tak není. Zaměstnavatelé se proto snaží novou generaci k oboru přilákat zlepšováním podmínek zaměstnanců. Například masokombinát Polička nabízí dotované obědy, motivační příplatky, třináctý plat, penzijní připojištění a další benefity. Dokonce mají i pro zaměstnance podnikové ubytování. I přes to ale nedostatek zaměstnanců přetrvává, a proto tento problém musí firmy řešit pomocí pracovníků ze zahraničí.
