Česká vláda má velký zájem o výstavbu gigafactory na výrobu baterií pro automobilový průmyslu. Nejvyšší státní představitelé dali zelenou projektu výstavby továrny koncernu Volkswagen v oblasti Plzeň-Líně. To není příliš překvapivé. Automotive je zásadním pilířem českého průmyslu a samotný přechod na elektromobilitu je značnou výzvou, kterou zkrátka musí zvládnout.
Gigafactory na automobilové baterie má potenciál stát se jednou z největších investic v historii České republiky, která bude mít zásadní dopad na udržení konkurenceschopnosti. Mimo jiné zajistí vznik zhruba 4 000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.
Rozhodnutí o místě výstavby gigafactory má padnou do konce roku 2022
O rozhodnutí, zda v České republice vyroste tato továrna, jejíž vybudování bude stát okolo sto miliard korun, rozhodne německý Volkswagen do konce roku. Oblast Plzeň-Líně přitom není jedinou uvažovanou lokalitou – wolfsburgská společnost pro výstavbu zvažuje i Polsko a Maďarsko. Zatímco se však vláda za projekt jednoznačně postavila, místní samosprávné celky mají řadu výhrad, které plynou i z faktu, že vrcholní státní představitelé se zainteresovanými obcemi málo komunikují.
Stavba přitom může pomoci českému automobilovému průmyslu v nové, elektrické době. Továrna má zajistit, že i v nastupující době elektromobility bude evropský automobilový průmysl konkurenceschopný a nezlomí se pod sílícím tlakem z Číny. V oblasti, kde by měla gigafactory vyrůst se momentálně nachází páté nejvytíženější letiště v Česku a lidé, kteří využívají jeho areál, jsou nejhlasitějšími a nejaktivnějšími odpůrci zamýšlené stavby. Na předměstí Plzně se však nenápadně odehrává hra s velmi vysokými sázkami.
Evropskému automotive hrozí konkurence nejenom z USA, ale zejména z Číny
Výstavba gigafactory na našem území není důležitá pouze z pohledu zachování našeho postavení jako důležitého hráče na globální mapě automobilového průmyslu, má i širší přesah pro celoevropský automotive. Ten se v následujících letech bude pravděpodobně výrazně potýkat s konkurencí čínských elektromobilů. To všechno v situaci, kdy se do roku 2035 plánuje zákaz prodeje automobilů se spalovacím motorem.
Evropští dinosauři automobilového průmyslu zaspali a Evropa by se mohla do tří let stát čistým dovozcem automobilů v důsledku rostoucího importu elektromobilů z Číny. Podle společnosti Pricewaterhouse (PwC) je nástup vozidel čínské výroby tak silný, že by mohl vést v Evropě ke ztrátě titulu hlavního světového vývozce. Automobilový průmysl vytváří obrat, který představuje 7 % HDP Evropské unie, a zaměstnává na kontinentu přibližně 14 milionů lidí, což představuje 6,1 % veškeré zaměstnanosti. Jen výrobní linky zaměstnávají 2,6 milionu pracovníků, kteří ročně smontují 19 milionů osobních, užitkových a nákladních automobilů – 20 % celosvětové produkce.
Spolu se Spojenými státy a Japonskem patřila Evropa k největším vývozcům vozidel, ale podle studie PwC při současných trendech můžeme v roce 2025 o tento titul přijít. Po desetiletí byla síla evropského exportu, zejména v automobilovém průmyslu, považována za záruku prosperity kontinentu. Výrobci však nyní čelí extrémně tvrdou konkurencí Číny a značky jako Nio, Lynk & Co nebo BYD. Dovoz aut do Evropy by tak podle studie PwC mohl v roce 2025 převýšit export o více než 221 tisíc vozů. V roce 2015 přitom Evropa vyvezla o 1,7 milionu vozů více, než dovezla.
V zemích Evropské unie by navíc mělo být od roku 2035 prakticky nemožné pořídit si nový automobil se spalovacím motorem. Státy EU pod hlavičkou českého předsednictví koncem října dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Dohodu ještě musí schválit europarlament a Rada EU.
Podřezáváme si vlastní větev? Konec prodeje spalovacích motorů do roku 2035 by mohl položit český automobilový průmysl
Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) považuje zásadní omezení prodeje spalovacích motorů do roku 2035 za velmi ambiciózní cíl. K jeho splnění však bude muset dojít k dostatečnému rozvoji dobíjecí infrastruktury a budování dostatečných kapacit pro produkce baterií, jinak nám hrozí ztráta konkurenceschopnosti a propouštění.
Český automobilový průmysl se už na přechod na elektromobilitu připravuje, přičemž související investice firem dosahují vyšších desítek až stovek miliard korun. Pokud se však výrazně nezrychlí tempo výstavby, bude právě dobíjecí infrastruktura zásadní překážkou proto, aby se nízkoemisní mobilita prosadila. Dotažení výstavby gigafactory na našem území by nijak nepřispělo ke zlepšení dobíjecí infrastruktury, mohlo by se však stát důležitým katalyzátorem změn, které povedou nejenom k udržení zásadního postavení českého automotive na globální mapě, ale rovněž k podpoře investic do dobíjecí infrastruktury.
